Letos to byla v Prusinovicích na Rohálovské desítce již moje šestá účast. A pokud nepočítám zachumelený ročník, kdy se běželo směrem na Dřevohostice, vždy jsem se dokázal alespoň o pár vteřinek zlepšit. Je to takový můj test na začátek sezóny, jestli jsem se neflákal v zimní přípravě. Jenže na začátku příprav na tuto sezónu jsem vyměnil trenéra a připadá mi, že tréninky jsou mnohem méně intenzivní a naběhám spíše více kilometrů a pomaleji. Zřejmě více ultramaratonská příprava. Proto jsem byl velmi zvědavý, jak Rohálovská desítka dopadne a raději jsem neměl vůbec žádná očekávání.
Stejně jako v předchozích ročnících jsem se do Prusinovic vypravil brzo ráno pro startovní číslo a poté jel ještě domů odpočívat. Na závod jsem pak vyrazil až po půl dvanácté, abych zbytečně na startu nemrzl. Po příjezdu jsem byl ale překvapený, že ani 5 minut před startem nikdo nebyl u startovní brány. Následně jsem se dozvěděl, že start je o 15 minut posunutý na 12:15. Alespoň jsem měl pár minut navíc na rozběhání a protažení. (Pokračování textu…)