Rohálovská desítka 2018

Letos to byla v Prusinovicích na Rohálovské desítce již moje šestá účast. A pokud nepočítám zachumelený ročník, kdy se běželo směrem na Dřevohostice, vždy jsem se dokázal alespoň o pár vteřinek zlepšit. Je to takový můj test na začátek sezóny, jestli jsem se neflákal v zimní přípravě. Jenže na začátku příprav na tuto sezónu jsem vyměnil trenéra a připadá mi, že tréninky jsou mnohem méně intenzivní a naběhám spíše více kilometrů a pomaleji. Zřejmě více ultramaratonská příprava. Proto jsem byl velmi zvědavý, jak Rohálovská desítka dopadne a raději jsem neměl vůbec žádná očekávání.

Stejně jako v předchozích ročnících jsem se do Prusinovic vypravil brzo ráno pro startovní číslo a poté jel ještě domů odpočívat. Na závod jsem pak vyrazil až po půl dvanácté, abych zbytečně na startu nemrzl. Po příjezdu jsem byl ale překvapený, že ani 5 minut před startem nikdo nebyl u startovní brány. Následně jsem se dozvěděl, že start je o 15 minut posunutý na 12:15. Alespoň jsem měl pár minut navíc na rozběhání a protažení. (Pokračování textu…)

Zhodnocení běžeckého roku 2017

Rok 2017 se opět nesl v duchu mnoha úspěchů, ale některé závody se také nepovedly. Ale to už je úděl ultramaratonců a nemůžu při tolika závodech čekat, že vše vyjde podle představ. Na úvod roku jsem více než 2 týdny neběhal kvůli zranění a ve stejném měsíci dorazila velmi nepříjemná zpráva o tom, že jsem zařazený na seznam mezinárodní antidopingové agentury (WADA) a musím denně hlásit, kde se nacházím, aby komisaři věděli kam zazvonit na odběr vzorků. Celkem mě v roce 2017 navštívili 7 krát.

V březnu jsem získal první republikový titul v běhu na 100 km. Úspěšný začátek roku pokračoval i v květnu, kdy jsem v Lošticích získal další titul mistra ČR v ultratrailu a po 14 dnech zaběhl třetí nejlepší výkon na 12 hodin v historii ČR (147,119 km). Velmi důležitým závodem pro mě bylo červencové MS v běhu na 24 hodin v Belfastu, které bohužel nevyšlo podle představ a závod jsem musel předčasně skončit. Ještě ve stejném měsíci jsem si ale spravil chuť v Kladně na stejné trati a získal titul mistra ČR. Moc krásný hattrick třech ultramaratonských titulů v jedné sezóně. V září jsem v Holandsku vylepšil svůj osobní rekord na 100 km a stlačil čas pod slušných 7:20 hod. Pak následoval vcelku nešťastný Spartathlon, kde jsem si doslova prošel peklem. Průběh měl bohužel podobný jako na již zmíněném MS v Belfastu, ale závod se mi podařilo dokončit. Chuť jsem si opět spravil na mezinárodní 24 hodinovce v Číně, kde jsem v silné konkurenci dosáhl krásného druhého místa. (Pokračování textu…)

Trénink leden 2018

Trénink v lednu neprobíhal vůbec ideálně. Začátek byl sice ještě podle představ, ale zlom nastal po Budějovickém T1 maratonu. Ten jsem odběhnul s velmi dobrým pocitem, ale po něm jsem, podobně jako několik dalších běžců, chytil nějaký bacil. Tento prevít mě odstavil na týden od běhání a návrat byl hodně náročný. Zvýšily se mi tepy, ale věřím, že se vše brzo vrátí do normálu.

V prvním měsíci roku 2018 jsem celkově naběhal slabších 372 km v průměrném tempu 4:32 min/km, což také není úplně rychlé. Do prvního velkého závodu letošní sezóny, kterým je stovka v Plzni na konci března, zbývá asi měsíc a půl. To není mnoho času a budu se snažit tréninky trochu zrychlit.