Třeboňský maraton

Dalším v pořadí mistrovských veteránských závodů byl maraton v Třeboni. Hlavně tatínek se na závod těšil a chtěl si zde splnit svůj sen zaběhnout ve svých 80 letech svůj poslední maraton. To byl hlavní důvod, proč jsme se do daleké Třeboně vydali. Zároveň se jednalo o mistrovství ČR ve veteránech, takže měl velkou šanci se umístit na stupních vítězů, jelikož v jeho letech již mnoho konkurentů nemá.

Den předem jsem měl pracovní akci v Brně a proto jsem ulehl do postele až po půlnoci. Do Třeboně jsme s tatínkem vyráželi okolo 6 hodin ráno a moc jsem toho nenapsal. Ranní cesta pro mě proto byla náročnější než jsem očekával. Na místo jsme ale dorazili v pořádku, zaparkovali kousek od startu a i prezentace na závod proběhla bez potíží. Po ní jsem se rozklusal, protáhl a připravoval se na start maratonu v 10:45 hodin.

Po startu závodu jsem se usadil okolo 15 místa a pocitově se mi běželo velmi lehce, což bylo dobré znamení. Po pár kilometrech jsem se zavěsil za první ženu a několik kilometrů s ní držel krok. Připomnělo mi to Havlíčkobrodský půlmaraton, kde jsem většinu závodu běžel na dohled první ženě a bylo pro mě motivací se jí držet. Podobně jsem to měl i tentokrát a výhodou bylo, že udávala tempo, které jsem chtěl držet ideálně celý závod.

Průběh závodu v krásné krajině okolo Třeboně.
Průběh závodu v krásné krajině okolo Třeboně. (foto svetbehu.cz)

Již od začátku jsem pociťoval nějaké zažívací potíže, které bohužel vygradovaly tím, že jsem si musel na třináctém kilometru odskočit do lesa na záchod. To samozřejmě znamenalo ztrátu na ženu přede mnou a tu jsem již nedokázal v průběhu závodu stáhnout. Zvlášť, když jsem stejný problém musel řešit ještě v polovině závodu.

Zvláštní ovšem bylo, že ačkoliv se mi běželo pocitově mnohem hůře než na začátku a tempo upadalo, dokázal jsem stahovat a předbíhat běžce před sebou. Ve druhé polovině jsem postupně předběhl tři, což pro mě bylo pozoruhodné a motivující zároveň. Další přede mnou byl již hodně daleko a 3 km před cílem jsem si už netroufal na nějaký zběsilý finiš. K mému údivu se ovšem náskok 2 km před cílem velmi zkrátil na pár desítek metrů. Zároveň jsme se ve stejnou dobu připojili k davu půlmaratonců, kteří zrovna v tu chvíli také dobíhali svůj závod. Využil jsem tak davu k nenápadnému přiblížení a následnému předběhnutí opravdu jen pár set metrů před cílem.

Do cíle jsem s časem 2:51:23 doběhl na celkovém osmém místě, sedmý v mužích a pátý v kategorii. S časem nemůžu být vůbec spokojený, jelikož mám na kvalitnější výkon, ale vzhledem k okolnostem, nevyspání a komplikacích s žaludkem, můžu být vcelku spokojený. Útěchou mi může být třetí místo na mistrovství ČR v mojí veteránské kategorii.

Po doběhu a vzpamatování se, jsem netrpělivě vyčkával na doběh tatínka. Šel jsem mu i kousek naproti po trase a očekával jeho přiběhnutí. Čas jsem odhadoval okolo 6 až 6,5 hodin. Tatínek nakonec dosáhl cíle v čase 6:02:42 a pro mě bylo překvapením, že doběhl úplně v pohodě a vlastně ani nevypadal příliš unaveně. Jsem zvědavý, jestli to bude jeho opravdu poslední maraton nebo se ještě někdy odhodlá na start postavit. Svým statečným výkonem si zasloužil zlatou medaili ve své veteránské kategorii. Drobnou vadou na kráse bylo jen vyhlášení závodu asi 5 hodin po startu, což bohužel nestihl a byl vyhlášený až dodatečně bez účasti diváků.

Tatínek na bedně při vyhlášení závodu.
Tatínek na bedně při vyhlášení závodu.

Výsledky závodu

https://www.stopnito.cz/vysledky-zavodu/822

Video ze závodu

https://www.ceskatelevize.cz/porady/10151523196-atletika/224471291012305/

Záznam závodu v Garmin Connect

https://connect.garmin.com/modern/activity/17265786157

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *