Závody

Autor ultramaratonec / 15.7.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Letos jsem bohužel musel celý MUM nezvládal kvůli pracovnímu vytížení. Když jsem se ale dozvěděl o valné hromadě České asociace ultramaratonců, která se konala právě první den MUMu přímo v Lomnici v zázemí závodu, řekl jsem si, že bych si mohl zaběhnout alespoň úvodní Lomnickou etapu. Z domova jsem vyrážel s Barčou brzy ráno, abych ještě stihl rychlý nákup v Ikea v Brně a následně valnou hromadu v jedenáct v Lomnici. Přijeli jsme relativně brzy a překvapilo mě, že na místě již bylo vcelku rušno. Pozdravil jsem se s kamarády, které jsem dlouho neviděl a vystál frontu na registraci do závodu.

Po valné hromadě jsme chtěli s Barčou zajít na rychlý oběd, ale nejbližší restaurace od startu byla téměř plně obsazená běžci a příprava oběda by trvala hodinu. Proto jsme se spokojili alespoň s polévkou s pečivem a následně jsem se již začal připravovat na start závodu, který byl ve 2 odpoledne. Trochu jsem se rozklusal, připravil batoh a přesunul na start závodu. Pokračovat ve čtení…

Trénink

Autor ultramaratonec / 11.7.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

V červnu se mi běhalo skvěle, na začátku měsíce finišovala příprava na stovku v Plzni, která dopadla výborně a já dokázal získat další mistrovský titul. Jediné, s čím jsem se v průběhu června pral, byla teplotní aklimatizace, kdy se skokově výrazně oteplilo a já si musel zvykat na nové podmínky. Dalo to zabrat, ale v současné době si myslím, že již horko zvládám v pohodě. Po zrušení mistrovství světa na 24 hodin v Rumunsku teď hlavní přípravu budu směřovat na další stovku, tentokrát na můj oblíbený Winschoten.

Celkově jsem v červnu naběhal slušných 538 km.

Závody

Autor ultramaratonec / 14.6.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Dlouho, velmi dlouho jsem čekal na závod, kde bych konečně mohl zužitkovat trénink poslední doby. V době Covidu bylo obtížné jakékoliv plánování a hlavně směřování formy na konkrétní datum, když bylo do poslední chvíle nejisté, zda závod skutečně bude. Stovka v Plzni byla prakticky prvním důležitým závodem, na který se dalo rozumně připravit. A na tento závod jsem směřoval přípravu první půlky letošního roku. Všechny ostatní letošní závody byly jen tréninkové a chtěl jsem na nich pouze otestovat formu.

Týden před závodem jsem již prakticky jen odpočíval. Dokonce jsem si pohrával s myšlenkou, že bych zkusil běžet na osobák, i když pocity před závodem byly smíšené. Nohy jsem necítil úplně odpočinuté, byly nějaké ztuhlejší. Ale čím víc zkušeností mám, tím víc zjišťuji, že pocity před závodem nejsou v jeho průběhu prakticky vůbec důležité. Důležité bylo, že díky těmto zkušenostem jsem to vůbec neřešil a i přesto si věřil. Mnohem více mě znepokojovala předpověď počasí, kdy meteorologové slibovali až 28 stupňů a to mě nakonec donutilo přehodnotit plány. Spíše jsem zvolil strategii běžet na jistotu, s nikým se na začátku nehonit a spíše šetřit síly do druhé poloviny. A musím říct, že tohle byla dokonale zvolená strategie.

Do Plzně jsem pak se svým supportem, rodiči, odjížděl již ve čtvrtek po práci. Chtěl jsem mít den před závodem volno, abych dokázal vypnout od práce, trochu se myšlenkově naladit před závodem a dobře se vyspat. Vytvořil jsem dokonalý plán občerstvování jako v minulých ročnících, kdy byl okruh 1,5 km. Šok byl ráno před závodem, kdy jsem zjistil, že okruh je nově 2,5 km a tak jsem narychlo plán rodičům přepracovával. Vše ale nakonec dobře dopadlo. Před závodem to bylo hodně hektické, rychle se zaregistrovat, lehce rozběhat a protáhnout, přivítat se po dlouhé době s kamarády a pak již utíkat na start. Výstřel zazněl přesně v 7:30. Pokračovat ve čtení…

Trénink

Autor ultramaratonec / 7.6.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Květen byl zaměřený na finální přípravu na mistrovství ČR v běhu na 100 km v Plzni, které se bude konat první červnový víkend. Tréninkově jsem si v květnu otestoval formu na ultratrailu Borák a výborným zpestřením bylo malé soustředění s kamarády na chatě v Dolní Moravě, kde jsme si společně hezky zaběhali, místy i pro mě v dost náročném terénu. Pocitově se mi běhalo celý měsíc velmi dobře a snad i podobně dopadne stovka v Plzni.

Víkendové soustředění Dolní Morava

Celkově jsem v květnu naběhal slušných 649 km a jako bonus jsem nakrmil 648 hladových dětí.

Diplom Mary’s Meals

Závody

Autor ultramaratonec / 17.5.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Po dlouhé době normálně uspořádaný závod a já jsem proto nemohl chybět. Bohužel jsem poslední dobou informace o závodech nezjišťoval a tak jsem se o Boráku dozvěděl na poslední chvíli. A to jsem minulý týden běžel druhý pokus virtuální Rohálovské padesátky. A moc se mi Borák do důležité přípravy na MČR na 100 km nehodil, proto jsem se s trenérem domluvil alespoň na tom, že pokud poběžím, bude to muset být pouze klusem a s rezervou.

V den závodu jsem opět vstával ve 4 ráno a tak jsem se příliš nevyspal. Cesta probíhala dobře a do Loštic jsme s tatínkem dorazili lehce po šesté. Vzhledem k zimě venku jsme ještě po příjezdu zůstali v teple v autě a až po chvíli vyrazili na prezentaci, na které jsem dostal krásné kulaté startovní číslo 30. Následně jsem se lehce rozběhal a rozcvičil a postavil se na start, který byl přesně v 7 hodin. Čekala mě lehce kopcovitá trať, kterou tvoří šest okruhů po 14 km. Pokračovat ve čtení…

Trénink

Autor ultramaratonec / 10.5.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

V dubnu jsem se již definitivně vyhrabal z Covidu a běžecky jsem se cítil parádně. Mám dojem, že jsem vše v pohodě překonal, žádné trvalejší následky naštěstí nepociťuji a možná mi krátký odpočinek dokonce pomohl. Hlavní přípravu na MČR na 100 km v Plzni na začátku června jsem si zpestřil svými dvěma účastmi na virtuálním závodě Rohálovská padesátka (pokus č. 1, pokus č. 2). Ověřil jsem si, že formu mám dobrou a tak doufám, že se mi v Plzni dobře poběží.

Celkově jsem v dubnu naběhal slušných 651 km.

Závody

Autor ultramaratonec / 3.5.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Report z prvního běhu Rohálovské desítky jsem končil slovy, že doufám, že mě nikdo nepřekoná, abych nemusel běžet znova. Popravdě jsem tehdy nevěřil, že znova opravdu poběžím. Ale když jsem zjistil, že mě Petr Kučera o 9 vteřin překonal, začal jsem střádat plány na další pokus. Přece jen 9 vteřin na 50 km je opravdu zanedbatelný čas a já po prvním pokusu cítil ještě drobné rezervy. Tentokrát jsem se na závod připravil mnohem lépe. Sehnal jsem i moje oblíbené gely Agave, abych měl na celou trasu dostatek energie, skvělou podporu mi opět dělal tatínek podobně jako minule, ale malinko jsme to ještě vylepšili. Navíc tentokrát už to nebyl jen běh bez soupeře, ale do hodinek jsem si nahrál trasu z minula a soupeřil sám se sebou. Skvělou motivací, která mi minule chyběla, bylo sledovat v reálném čase kolik vteřin a později minut mám náskok na svůj předchozí běh.

Vystartoval jsem ve čtvrtek 15:32 hodin a na začátku se nic zvláštního nedělo. trochu mě znervózňovalo, že jsem hned od začátku ve srovnání s prvním pokusem výrazně rychlejší a bál jsem se přepálení začátku. Okolo 15 km jsem se dozvěděl, že asi 10 minut za mnou vystartoval David Pelíšek, skvělý běžec z Olomouce. Netrvalo dlouho a na 20 km mě ladně a vysokou rychlostí předběhl. Na 22 km mi hlásili ztrátu 1:15, což už jsem si myslel, že nedoženu. Zvlášť, když se mi David téměř ztratil z dohledu. Na občerstvovačce v polovině závodu na 25 km se David zastavil na doplnění tekutin a já se dostal před něj. Před ním jsem ovšem nezůstal dlouho a za chvíli mě dohonil a opět předběhl. Zajímavé bylo, že do kopce jsem byl rychlejší a po rovině a z kopce naopak pomalejší. Proto jsme si několikrát vyměnili pořadí a když jsme vybíhali na hlavní na 35 km, David byl kousek přede mnou. Po pravotočivé odbočce v táhlém stoupání jsem ho ale předběhl a zkusil malinko přidat. Utrhl jsem se mu a od té doby jsem svůj náskok jen navyšoval a v cíli jsem mohl být zhruba o 3 minuty dříve. Díky jeho pozdějšímu startu mě ovšem zaslouženě porazil, ale kdyby byl závod o 15 až 20 km delší, věřím, že bych zvítězil. Pokračovat ve čtení…

Závody

Autor ultramaratonec / 19.4.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Rohálovská padesátka je běžně cyklistický závod, ale kvůli pandemii nebylo možné ho uspořádat stejně jako v předchozích ročnících. Organizátoři se ale nenechali odradit a uspořádali skvělý virtuální závod, který nazvali Rohálovský Samozávod. A pořadatelé tentokrát mysleli také na běžce a kromě standardních cyklistických kategorií vypsali také kategorii běžeckou a z recese vzhledem k čerstvě napadlému sněhu také kategorii běžkařskou. Již kdysi mi proběhla hlavou myšlenka, že bych si trasu nějakého okolního cyklistického závodu zaběhl, ale nikdy jsem se neodhodlal. Ale tentokrát to bylo jiné, závody žádné nejsou a když mi tatínek jednoho dne oznámil, že se Rohálovská padesátka také běží, dlouho jsem neváhal. Napsal jsem trenérovi a účast jsme naplánovali hned na další neděli.

Pořadatelé to měli skvěle vymyšlené, za 150 Kč startovného každý získal unikátní šestimístný kód, který na startu na jedné klávesnici fungoval pro vstup do skvěle vybaveného Samobufetu. Obdivuji důvěru pořadatelů v účastníky, kteří si vše brali sami a házeli peníze za odebrané dobroty do pokladničky. Na druhé klávesnici fungoval kód k měření času závodu. Každý závodník při vystartování naťukal kód, zazněla siréna a mohl vyrazit. Po doběhu jsem opět zadal stejný kód a během chvíle se čas automaticky objevil v online výsledcích. Pokračovat ve čtení…

Trénink

Autor ultramaratonec / 11.4.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Hned začátek března ke mně přinesl vysoké teploty a následně pozitivní výsledek testu na Covid. Takže byl s běháním dočasně konec. Teploty trvaly týden, a po 9 dnech vynuceného odpočinku jsem pomalinku vyběhl doma na pásu. Ven jsem se neodvážil jednak kvůli škaredému počasí, ale hlavně kvůli nařízené karanténě. Návrat do tréninku byl velmi pozvolný a opatrný. Když jsem viděl, co v mém okolí Covid dokáže, raději jsem nikam nespěchal a tréninky byly jen pomaloučké. Naštěstí výpadek neznamenal zásadní dopad na formu a vypadá to, že vše se obešlo bez dlouhodobých následků. Pozitivním dopadem na běhání určitě bude i drobný úbytek na váze, když jsem v průběhu nemoci neměl příliš chuť k jídlu. Ve druhé polovině měsíce jsem pak dokázal běžet venku i rychlejší tréninky a měl jsem z běhání dobrý pocit, takže to zatím vypadá, že se z výpadku rychle dostanu.

Celkem jsem v březnu uběhl slabých 337 km s tím, že jsem ve větší míře běhal pomalejší tréninky. Věřím, že duben bude po běžecké stránce lepším měsícem.

Závody

Autor ultramaratonec / 14.3.2021

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Na Rohálovskou desítku se vždy těším. Bývá to často první závod sezóny a já zde zjistím, jaký měla zimní příprava efekt. Tentokrát to ale bylo ze známých důvodů zvláštní období a bohužel se standardní Rohálovská desítka konat nemohla. Proto jsem velmi rád, že pořadatelé uspořádali alespoň virtuální podobu závodu. Svou účast jsem zvažoval dlouho a vyčkával na poslední chvíli. Týden před poslední možností startovat jsem se rozhodl prozkoumat terén a Rohálovku si nanečisto zaběhnout v rámci 35 km tréninku. Při této příležitosti jsem u trati potkal Ondru Němce, který se mě ptal, jestli ještě poběžím. Předběžně jsem mu slíbil, že příští víkend to možná zkusím naostro.

Probral jsem to s trenérem a ten s účastí souhlasil. Takže bylo rozhodnuto a já se postavil 27. února na start závodu. Nejpozdější možný start byl akceptovaný ve 12 hodin, což by byl za běžných okolností standardní start závodu. Přijel jsem s tatínkem a společně jsme vystartovali přesně v 11:38 hodin.

Ohledně průběhu závodu se asi nemá smysl příliš rozepisovat, jelikož nic dramatického se v průběhu závodu nedělo. Potkal jsem jen pár závodníků, které jsem míjel, ale nikdo se mnou nedržel krok. V cíli jsem byl za 37:28, což je zhruba minutu za loňským osobákem. Škoda, že na mě v cíli již nezbyla účastnická medaile, ale snad ji dostanu ještě dodatečně. Jsem rád, že jsem svou účastí mohl podpořit pořadatele v této náročné době. Pokračovat ve čtení…