Trénink listopad 2021

Na začátku listopadu jsem ještě pokračoval v odpočinkovém období po běžecké sezóně v letošním roce. Dal jsem si celkem 3 velmi lehké běžecké týdny a pak jsem se vrhl opět do tréninku. Ze začátku to jde velmi ztuha a musím říct, že tréninky neprobíhají zdaleka tak, jak bych si představoval. Do formy se dostávám velmi pomalu a běžet v nějakém rozumném tempu je prakticky nemožné. Ale zůstávám optimista a věřím, že se do toho brzy opět dostanu.

Celkem jsem v listopadu naběhal slabších 407 km, ale za to může stejně jako v říjnu odpočinkové období.

Trénink říjen 2021

V říjnu jsem již zakončil letošní zvláštní běžeckou sezónu a začal odpočívat. Předtím jsem si ale ještě zaběhl Hradčanské vlnky a o týden později Třeboňský maraton. Zejména s výsledkem maratonu jsem byl spokojený a tak závěr sezóny proběhl v pozitivním duchu. Zbytek měsíce jsem jen občas krátce a pomalu vyběhl a snažil se nabrat síly na trénink na závody v příštím roce.

Celkově jsem naběhl slabších 329 km, ale to bylo způsobeno hlavně odpočinkem v druhé polovině měsíce.

Třeboňský maraton

Dlouho jsem přemýšlel a hledal závod, kterým bych zakončil letošní sezónu. Nakonec mi trenér navrhl maraton v Třeboni a já jsem bez delšího váhání souhlasil. Závěr sezóny jsem tak měl podobný jako vloni, kdy jsem si těsně před lockdownem zaběhl osobáček na maratonu v Hradci. Letos jsem přípravu pojal trochu netradičně a ihned po stovce v Holandsku jsem měl tréninkový blok rychlostní přípravy. Běhat po dlouhé době kilometrové a dvoukilometrové úseky bylo hezkým zpestřením.

Třeboňský maraton na svých stránkách uváděl rychlou a rovinatou trať a přesně tak to mám rád. Dokonce i počasí přálo, bylo chladněji, ale v průběhu závodu jsem se zahřál a bylo mi fajn. Vítr také prakticky nefoukal. Co víc si přát? Podmínky pro mě byly naprosto ideální. Do startovního koridoru jsem dorazil vcelku předčasně, jelikož jsem očekával větší tlačenici, ale ta se nekonala. Překvapilo mě, že zde nejsou žádní známí, ale postupně dorazili. Popřáli jsme si hladký průběh závodu, sdělili strategii, hlavně úvodní plánovaná tempa a netrpělivě očekávali startovní výstřel. Pokračovat ve čtení…

Hradčanské vlnky

Hradčanské vlnky jsou v okolí velmi oblíbeným závodem a dlouho jsem o něm slýchával pouze z doslechu. Nikdy jsem totiž nedokázal sladit svůj běžecký program tak, abych se mohl zúčastnit. Je na pováženou, že dokonce i můj brácha Vlnky již dvakrát běžel. Ale letos jsem to napravil a do Hradčan se na závod konečně vypravil.

Po příjezdu jsem překvapivě vcelku ladně zaparkoval přímo u zázemí závodu a v pohodě se odprezentoval. Letos se poprvé běžela i delší půlmaratonská trať, ale já zvolil klasickou vzdálenost 10,4 km. Potom jsem se vydal hledat místní kostel, abych věděl, kde je start závodu. Následně jsem se rozklusal a důkladně protáhl, odskočil na záchod a již vyčkával na start, kde bylo hodně známých tváří. Pokračovat ve čtení…

Trénink září 2021

Na začátku září jsem finišoval přípravu na hlavní závod druhé poloviny sezóny a tím byla stovka ve Winschotenu. Bohužel tento závod nevyšel podle představ a tak jsem si chtěl spravit chuť hned následující sobotu v Prusinovicích, kde jsem se zúčastnil Rohálovské padesátky. Po těchto dvou závodech jsem se rozhodl již letos nepodnikat žádnou větší divočinu a letošní běžeckou sezónu zakončím maratonem v Třeboni. Ve zbytku září proto následoval začátek lehce rychlostní přípravy. Jsem zvědavý, jak tento závod dopadne.

Celkem jsem v září naběhal slabších 411 km.

Rohálovská padesátka

Když se v dubnu premiérově pořádala Rohálovská padesátka nejen jako cyklistický závod, ale také jako závod běžecký, bylo to pro mě příjemné překvapení. Byl to sice závod virtuální, ale myslím, že měl skvělou atmosféru a také nečekaně mnoho účastníků. Tehdy jsem závod běžel hned dvakrát (první účast, druhá účast), abych si svůj první čas ještě vylepšil.

Vzhledem k tomu, že se závod konal hned týden po stovce ve Winschotenu, nebyl jsem ještě v plné síle a věděl jsem, že nebudu schopen podat maximální výkon. Popravdě jsem se rozhodoval o své účasti na poslední chvíli a to i díky tomu, že trenér nebyl zrovna z nápadu běžet tento závod příliš nadšený. I proto jsem tentokrát nechtěl trhnout rekord, ale spíše jsem si chtěl závod užít. Cílem bylo zaběhnout pohodově bez ohledu na soupeře a po závodě rychle zregenerovat a opět se pustit do dalšího tréninku. Pokračovat ve čtení…

Run Winschoten 100 km 2021

Run Winschoten je můj nejoblíbenější závod na 100 km. O to víc mě potěšilo, že mi v květnu od pořadatelů dorazila do e-mailové schránky pozvánka právě na tento závod a já nemohl odmítnout. Velmi rád se sem vracím a letos to bylo již po páté. Bydlení jsem měl zajištěné stejné jako minule, kousek od startu závodu, takže to bylo víc než dokonalé. Velmi se mi líbí, že jsem ve Winschotenu vždy vylepšil svůj předchozí čas (7:37:47, 7:25:54, 7:19:47, 7:08:15) a i když jsem naposledy v roce 2019 nasadil laťku hodně vysoko, chtěl jsem zde opět bojovat o osobák. Formu asi měsíc před závodem jsem měl skvělou, ale vše to narušila Hostýnská osma 4 týdny před Winschotenem. Na ní se stalo něco hodně nestandardní a pár dnů po závodě jsem jen proležel doma v posteli. Došlo k tréninkovému výpadku a já se do Holandska vypravil s velmi rozporuplnými pocity.

Jako klasicky jsem vyrážel již ve čtvrtek, abych měl den před závodem prostor k odpočinku. Dali jsme jen krátký výlet do Blauwestad mrknout na krásné baráčky a následně k moři do Delfzijlu. Při návratu jsem vyzvedl startovní číslo a překvapilo mě, že mám trojku. Důvodem asi bylo to, že jsem při mé minulé účasti skončil třetí. Zbytek dne jsem již jen odpočíval a připravoval se na závod. Pokračovat ve čtení…

Trénink srpen 2021

Na začátku srpna se mi běhalo skvěle a vše probíhalo podle představ. Ovšem zlom nastal závodem Hostýnská osma, který se konal v polovině měsíce. Po něm následovalo období běžeckého výpadku, protože mě závod zničil takovým způsobem, že jsem nebyl schopný ničeho. Blíže to popisuji v reportu ze závodu. Postupně jsem se pomalu vracel do tréninku, ale stále mám menší problémy u rychlejších běhů. Ty nedokážu běžet tak rychle, jak bych si představoval. Snad se forma brzy opět dostaví. Aktuálně veškerá příprava směřuje na stovku v Holandsku ve Winschotenu a jsem velmi zvědavý, jaký bude mít průběh a jak dopadne.

Celkově jsem v srpnu naběhal slabších 497 km, ale toto číslo snad v září vylepším.

Hostýnská osma 2021

Moje účast na jubilejním desátém ročníku Hostýnské osmy se zrodila na štědrý den minulé Vánoce. Od Lukáše mi, jakožto účastníkovi všech předchozích ročníků, dorazil dárek ve formě startovného na letošní rok. A takový krásný dárek se nedá odmítnout, takže jsem ihned reagoval a obratem vyplnil přihlášku. Musím říct, že po loňském smolném ročníku, kdy jsem zabloudil a závěr závodu vypustil, jsem si chtěl spravit chuť. Vloni jsem si plánoval, že letošní ročník si proběhnu nanečisto, abych se vyvaroval podobného průběhu. Bohužel časově jsem to vůbec nezvládl a dokonce jsem neuběhl snad ani jeden jediný kilometr v Hostýnských vrších. Veškerá má příprava oproti loňsku probíhala na asfaltu a na rovině. Proto jsem se vcelku obával, jak budu kopce letos zvládat a jestli mi v nohách něco zůstalo.

Do Rajnochovic na prezentaci jsem vyrazil klasicky v předstihu již v pátek, abych se v den zvodu mohl déle vyspat. Na prezentaci jsem zjistil, že mám opět startovní číslo 1 a to se mi příliš nelíbí. Raději nevybočuji z davu a spíše se schovám mezi ostatní. Před závodem jsem hodně sledoval počasí a těšil se, že bude relativně teplo, to mi vyhovuje a snáším ho většinou lépe než ostatní běžci. Ale letos to bylo vše úplně jinak. Pokračovat ve čtení…

HolešovMAN štafeta – běh

Když mi Ondra Fojtík jednoho dne napsal, jestli bych si nezaběhl štafetu na HolešovMANovi, chvíli jsem váhal. Nevěděl jsem pořádně co od toho očekávat, jak bude vše probíhat a jestli svým výkonem nepokazím výsledek celému týmu. Po konzultaci s trenérem jsem se nakonec rozhodl, že to risknu a půjdu do toho. Na závod jsem se nijak zvlášť nepřipravoval a běžel jsem ho z plného tréninku, což jsem si mohl dovolit vzhledem k délce běhu pouhých šesti kilometrů.

V den závodu Ondra vyzvedl startovní balíček celému našemu týmu a tak jsem do Holešova nemusel nijak brzy. Jakmile jsem dorazil, seznámil jsem se s týmem, v zázemí mi na tělo lihovkou napsali startovní číslo, domluvili jsme místo a strategii předávky čipu a já již netrpělivě čekal na to, až náš plavec Ota vystartuje do závodu. Jakmile odplaval a předal čip Ondrovi, věděl jsem, že mám necelou hodinku na rozklusání. Proto jsem zaběhl na nedalekou atletickou dráhu a odběhl si pár koleček proložené rovinkami a důkladně se protáhl. Po návratu jsem již pomalu začínal vyhlížet na domluveném místě Ondru, až dorazí z cyklistické části. Pokračovat ve čtení…