Borák – Mistrovství ČR v ultratrailu 2020

Týden po desítce v Holešově jsem se vydal na trochu delší závod do Loštic. Pokud pominu rok 2014, startoval jsem zde každý rok a to znamená, že letos to byla již má sedmá účast. Dalo by se tedy říct, že už jsem na Boráku skoro jako doma. Závod se i letos konal jako mistrovství České republiky, běží se 6 okruhů po zhruba 14 km, takže celkem to dělá přes 84 km v nenáročném terénu pouze s jednou krátkou chodeckou trailovou vložkou. A pokud jsou závody s běhatelnými kopci, naprosto mi to vyhovuje.

Poslední dobou se mi běhalo velmi dobře a i na předchozí závody se mi podařilo parádně vyladit a běželo se mi výborně. Proto jsem byl před závodem velkým optimistou a věřil, že to bude podobné i na Boráku. Nicméně jsem měl poslední dny před Borákem tužší nohy a pocitově to nebylo úplně ideální. Ale to ještě nic neznamená, to se občas stává a pak se to zázračně rozeběhne a závod dobře dopadne. Takže to mě nijak nerozhodilo. Pokračovat ve čtení…

Noční běh v Holešově

Poslední dobou běhám místní závody a musím říct, že to má něco do sebe. Když zrušili velké zahraniční závody, na které jsem se původně chystal, hledám alternativy, abych alespoň trochu zužitkoval trénink. Po Hostýnské osmě a Běhu na svatý Hostýn jsem si zaběhl Noční běh v Holešově. Již jsem ho zde běžel před 2 lety a obsadil jsem krásné třetí místo a byl jsem zvědavý, jak dopadnu letos.

Poslední dobou se mi daří běhat v tréninzích podle představ a i před tímto závodem jsem se cítil dobře. S přípravou na závod jsem začal již dopoledne a před obědem vyběhl na krátký klusík s dvěma rychlejšími rovinkami, abych se trochu protáhl a zahřál. Podobné dopolední rozklusání se mi vždy u večerních startů perfektně osvědčilo. A i tentokrát jsem se po něm cítil lépe.

Do Holešova jsem letos po předchozí zkušenosti, kdy byly u prezentace dlouhé fronty a téměř jsem pak nestihl start, vyrazil raději s řádným předstihem. Prezentace proběhla naprosto bez front a já se mohl začít opět lehce rozklusat. Tentokrát jsem to díky hromadě času opravdu nepodcenil, zaběhl i rovinky a důkladně se protáhl. Na startu jsem tak byl velmi dobře připravený. Pokračovat ve čtení…

Trénink srpen 2020

Na začátku měsíce jsem si zaběhl trochu smolnou Hostýnskou osmu, kde se mi běželo sice dobře, ale několikrát jsem zabloudil. A ve druhé polovině měsíce jsem si dal další místní závod Běh na Svatý Hostýn. Po proměnlivém červenci se mi v srpnu běhalo pocitově velmi dobře. Dvakrát jsem své běhání okořenil tréninkem na nové atletické dráze v Holešově a odběhal zde rychlejší intervalové tréninky ve velmi dobrém tempu. Rád bych na dráhu jezdil častěji, jelikož zde jsem schopný mnohem kvalitněji odběhnout tempové nebo intervalové tréninky v prakticky ideálních podmínkách a na rovině.

Celkově jsem naběhal slabších 520 km, ale na druhou stranu se mi běhalo dobře, takže mi nižší kilometráž tentokrát nijak nevadí.

Běh na Svatý Hostýn 2020

14 dnů po Hostýnské osmě jsem absolvoval další domácí závod. Byla to má šestá účast v řadě a tak mám alespoň meziroční srovnání, jak na tom jsem. Letos jsem se na tento závod trochu pozapomněl a trenérovi ho oznámil až na poslední chvíli. A možná i díky tomu jsem měl týden tréninkově dost výživný. V průběhu třech dnů před závodem jsem naběhal téměř 60 km a z toho ve středu svižných 18 km po 3:56 min/km. Proto jsem byl hodně zvědavý, jak se mi poběží. A předpověď počasí taky nebyla příliš nakloněná dobrému výkonu.

Před závodem jsem se pořádně vyspal, vlastně jsem ráno vstal na snídani a pak opět zalehl do postele a spal až do dvanácti. Pak jsem se pomalu začal rozcvičovat a na start závodu vyklusal. Mohl jsem si to dovolit, protože tatínek hromadně vyzvedl startovní čísla pro celou naši rodinu hned ráno a tak jsem měl o starost méně. Po doklusnutí na start jsem se pozdravil s mnoha známými tvářemi, ale také dal i pár rychlejších rovinek na zahřátí. Pokračovat ve čtení…

Hostýnská osma 2020

Již devět let v řadě vždy v první půlce srpna běhám po Hostýnských vrších v rámci závodu Hostýnská osma. A ani letos tomu nebylo jinak. Jedná se o závod s tvarem trasy číslice 8 se středem na Tesáku, kterým se probíhá dvakrát. Každý rok je malinko jiná trasa a závod měří nejčastěji okolo 65-70 km s převýšením zhruba 3000 metrů.

Díky nezávodnímu koronavirovému období jsem měl více prostoru na trénink v kopcích a letos jsem v Hostýnkách naběhal opravdu hezkou řádku tréninků. Z tohoto pohledu jsem mohl být velmi spokojený, jelikož tolik výškových metrů jsem rozhodně žádný předešlý rok nevyběhl. A také mi určitě pomohl Moravský ultramaraton, kdy jsem v kopcovitém terénu uběhl 301 km v průběhu sedmi dnů. Po fyzické stránce jsem se cítil připravený velmi dobře a i vyladění před závodem dopadlo skvěle. To se mi v létě často nestává a můžu za to poděkovat hlavně trenérovi. Pokračovat ve čtení…

Trénink červenec 2020

Úvod července byl ve znamení Moravského ultramaratonu, sedmi maratonů v sedmi dnech. Tento závod jsem si chtěl již dlouho zaběhnout a letos to díky Korona viru konečně vyšlo. Byl to super závod a dal mi hodně nových zkušeností, jelikož jsem nikdy etapový závod neběžel. Další trénink ale pokračoval dost krkolomně. Týden po tomto ultramaratonu jsem v tréninku úplně v pohodě zaběhl desítku 20 vteřin za osobákem, z čehož jsem měl velkou radost. Další dny se mi ale běhalo naprosto katastrofálně. Ke konci měsíce jsem se již raději šetřil a snažil se trénovat s rezervou, abych byl dobře připravený na Hostýnskou osmu 8.8.

Celkově jsem v červenci naběhal průměrných 594 km, půlku měsíční kilometráže měl na svědomí právě Moravský ultramaraton.

Moravský ultramaraton 2020

Covid vystavil dlouhou stopku závodění a po ukončení největších bezpečnostních opatření jsem si začal konečně vybírat nějaký závod. Nelákalo mě nic krátkého, spíše jsem rovnou pokukoval po nějakém ultra, které už mi chybělo. Nenarazil jsem ale na nic pořádného. Zároveň jsem již pár let přemýšlel o účasti na Moravském ultramaratonu (MUM), který jsem si chtěl dlouho zaběhnout, ale díky jiným závodům jsem ho nedokázal vměstnat do svojí termínovky. Ale tentokrát jsem již neodolal. A vypadá to, že podobně to měli i ostatní, jelikož se sešla velmi silná konkurence, vlastně největší v historii tohoto závodu.

MUM je sedmidenní závod a každý den se běží etapa dlouhá 43 km, celkem to dává slušných 301 km. Zázemí závodu je v Lomnici u Tišnova v místní škole, kde jsou k dispozici nafukovací matrace a každý si vybere nějaké místečko ke spánku. Někdo v šatně, někdo ve třídě, někdo rovnou na chodbě. Setkávání se s ostatními podobně naladěnými běžci na chodbách, při jídle a vlastně i všude jinde mělo svoje kouzlo. Obědy a večeře byly zajištěné v nedaleké restauraci a bohaté snídaně přímo ve škole. Kromě první a poslední etapy, kdy je start a cíl na stejném místě u školy, se každý den vyráželo do nějakého většího města poblíž a poté vybíhalo zpět směr Lomnice. Pokračovat ve čtení…

Trénink červen 2020

V červnu to bylo jako na houpačce. Týden se mi běhalo skvěle a týden úplně tragicky. A takto se to vystřídalo hned dvakrát. Těžko odhadovat, co bylo vlastně příčinou, ale byl to hodně turbulentní měsíc. Dokonce jsem v tomto měsíci hned dvakrát zkrátil trénink, což u mě není zrovna typické a spíše mám sklony k prodlužování. V každém případě ke konci měsíce jsem již zvolnil a trochu odpočíval před nadcházejícím Moravským ultramaratonem, což je sedm maratonů v sedmi dnech a každý má okolo kilometru převýšení. Rozhodně nemám žádné ambice v tomto závodě bojovat o přední příčky, ale spíš mě zajímá, jak budu schopen tento můj první etapový závod vůbec zvládat a v průběhu regenerovat. Beru to po Koronavirovém období jako první tréninkový závod, abych zjistil, v jaké formě aktuálně jsem.

Celkově jsem v červnu naběhal slabších 534 km, ale to příští měsíc díky MUMu jistě vylepším.

Trénink květen 2020

Květen bych zatím mohl nazvat nejlepším měsícem letošního roku. Běhalo se mi krásně, lehce a přitom i relativně rychle. Mám pocit, že forma začíná konečně přicházet a dlouhé běžecky utrápené zimní období je snad definitivně pryč. I v květnu jsem hodně zařazoval trail a běhal kopce v Hostýnských vrších, které mám doslova za barákem. Jednu květnovou neděli jsem si v rámci tréninku na Tesáku střihl etapu Trailtour. Chvíli jsem byl i první, ale už jsem hluboko v poli poražených na dvanáctém místě. Pravým ověřením formy bude letošní MUM, na který jsem si dlouho brousil zuby, ale díky jiným závodům neustále odkládal. Tento rok si ho konečně dám a těch 7 maratonů zkusím nějak zkušebně odběhnout. Etapový ultramaraton jsem totiž nikdy neběžel, tak jsem zvědavý, co se mnou tato premiéra udělá.

Celkem jsem v květnu naběhal 630 km. Doslova o pár kilometrů jsem tak překonal letošní rekord z minulého měsíce.

Trénink duben 2020

V dubnu se mi běhalo opět parádně virus nevirus. Sice s hadrem přes pusu, ale již převážně jen v tričku a kraťasech. Horší je, že běžecká sezóna se rozpadá jako domeček z karet a jsou zrušené všechny velké závody včetně například MS na 100 km v Holandsku nebo ME na 24 hodin v Itálii. Ale to mi na náladě neubírá a stále běhám a trénuji. Malinko stále doufám, že první závodem, který se uskuteční, bude Hostýnská osma v srpnu. Osmu jsem zatím nikdy nevynechal a absolvoval všech osm ročníků. A pokud se opravdu bude konat, chci být aspoň trochu připravený. Proto jsem každou dubnovou neděli vyběhl do Hostýnských vrchů potrénovat trochu kopečky. Věřím, že mi takový trénink velmi pomůže, i kdybych nakonec běžel jen nějaký rovinatý závod. Třeba MČR na 100 km v říjnu, které je na tento termín z března přeložené. Ale uvidíme, jak se bude sezóna vyvíjet, již teď vidím, že to bude těžká improvizace. Hlavně aby mi vydržel dobrý pocit z tréninků a i nadále se mi běhalo stejně dobře.

Celkově jsem v dubnu naběhal slušných 628 km. Snad to takto dobře půjde i v květnu.