Závody

Autor ultramaratonec / 20.6.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Půlmaraton v německém Salzkottenu byl svým způsobem zvláštní a vymykal se mému pravidlu, že cestou na závod nechci trávit delší čas, než jak dlouho poběžím samotný závod. Proto to byl můj první závod v zahraničí, který nebyl ultramaratonem. Důvodem je to, že Bystřice pod Hostýnem má se Salzkottenem partnerství a pozvánka na tento závod byla velmi lákavá a celkem nás z Bystřice a okolí do Salzkottenu vyrazilo okolo 30 běžců.

V květnu jsem běžel ve Valašském Meziříčí Desítku okolo komína, kterou jsem zaběhl skvěle a zlepšil osobní rekord o téměř minutu. Proto jsem pomýšlel na výborný výsledek i v Salzkottenu a hodlal posunout svůj již více než dva roky starý rekord i na půlmaratonu, který jsem chtěl vylepšit minimálně o 7 vteřin, abych se dostal na čas pod 80 minut.

Páteční téměř celodenní cesta proběhla bez větších obtíží, ubytovali jsme se u hostitelské rodiny a šli brzo spát. V sobotu ráno jsem odběhl trénink a cítil jsem se velmi dobře, rychlé úseky jsem běžel velmi uvolněně a přitom rychle. Potom jsme měli naplánovanou prohlídku muzea v nedalekém Paderbornu a následoval piknik v parku. Byl to pro mě velmi náročný den, prakticky celý jsem ho strávil na nohách a večer se cítil jako po nějakém ultramaratonu. Pokračovat ve čtení…

Rozhovory

Autor ultramaratonec / 8.6.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

V květnu se mnou na internetu vyšlo několik rozhovorů, které rozhodně stojí za zmínku. Některé byly společné s Kačenkou a to hlavně díky tomu, že jsme oba získali tituly mistrů ČR v ultratrailu v Lošticích. Následně jsme oba také vyhráli závod na 12 hodin ve Stromovce. Díky těmto úspěchům jsme získali vyšší pozornost než kdy jindy.

Začnu moc příjemným setkáním s René Kujanem z redakce sport.cz, kterého jsem znal zatím pouze z televize a internetových článku. O to víc jsem se na osobní setkání s ním těšil. Rozhovor byl společný s Kačenkou a mluvili jsme hlavně o našich čerstvých titulech z ultratrailu v Lošticích. Výsledek rozhovoru si můžete přečíst na stránce https://www.sport.cz/behani/radime/clanek/888364-ceska-laska-jako-z-pohadky-se-zrodila-na-stupnich-vitezu.html.

Za ostravský běžecký klub MK Seitl běhám již přes rok a půl. Líbí se mi, jak často jsou stránky klubu aktualizované a přináší vždy čerstvé výsledky ze závodů a četné úspěchy svých členů. Mimo to občas představují v rozhovorech své členy a tentokrát volba padla na mě. Rozhovor naleznete na stránce http://www.mkseitl.cz/predstavujeme-cleny-klubu/clenove-klubu-dil-24_—ondrej-velicka.

Barokomaraton nepatří mezi nejrychlejší a na osobáky vhodný maraton. O to víc je kladen důraz na atraktivnost tratě, která vede v hezké přírodě s nemalým převýšením. Závod jsem již 2x běžel, takže vím o čem mluvím. Bohužel jeho termín v září mi nezapadá do aktuálních plánů, kdy poběžím stovku ve Winschotenu a Spartathlon. V každém případě je vidět, že organizátoři se stále snaží a vymýšlejí nové věci, jak závod ještě více zatraktivnit. Tentokrát začali vydávat rozhovory s běžci na svém webu a oslovili i mě. Moje odpovědi na otázky naleznete na stránce http://barokomaraton.cz/2017/05/21/bezecka-osobnost-c-3-ondrej-velicka/.

Společný rozhovor s Kačenkou jsme měli také na webu světběhu.cz. Řeč byla opět hlavně o našich čerstvých titulech mistrů ČR v ultratrailu. Přečíst si ho můžete na adrese http://www.svetbehu.cz/zajimavosti/32041-rozhovor-s-katerinou-kasparovou-a-ondrejem-velickou-mistry-cr-v-ultratrailu/.

Trénink

Autor ultramaratonec / 5.6.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

V květnu jsem běžel dva přípravné závody před mistrovstvím světa v běhu na 24 hodin v Belfastu, který odstartuje 1. července. Prvním závodem byl Borák, který se běžel jako mistrovství ČR v ultratrailu a druhým 12 hodinovka ve Stromovce. Oba závody jsem vyhrál a cítím se ve skvělé formě. Trenér mě rozhodně v tomto měsíci nešetřil a naběhal jsem rekordní počet kilometrů. Dosud jsem měl rekord ze srpna 2015, kdy jsem měsíc zakončil na 630 km. V průběhu května jsem rekord výrazně posunul a naběhal 678 km. Velký podíl na tom měly dva již zmíněné ultramaratony, které společně do celkového součtu přispěly více než 230 km. Průměrné tempo tentokrát nebylo nijak závratné, ale i vzhledem k přibývajícím tréninkům ve velkých vedrech jsem s 4:36 min/km velmi spokojený.

Statistika mého květnového běhání z Garmin Connect.

Závody

Autor ultramaratonec / 1.6.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Dvanáctihodinovka ve Stromovce je moc hezký závod na okruhu dlouhém zhruba 1900 metrů. Tento závod jsem již třikrát běžel a pokaždé se mi ho podařilo vyhrát. A i tentokrát jsem si před závodem velmi věřil a cítil se dobře, takže jsem hodlal počet vítězství rozšířit na čtyři. Závod jsem bral jako velký test před závodem na 24 hodin v irském Belfastu, který se běží prvního července jako mistrovství světa. Chtěl jsem hlavně otestovat jídlo v průběhu závodu a zjistit, jestli budu mít křeče. Zvlášť, když na tento závod většinou dolehne velmi teplé počasí.

Cíl jsem měl tedy hlavně ten, abych se v průběhu závodu cítil dobře a celkově tělo spolehlivě fungovalo. Tři týdny před závodem můj jediný přemožitel Dan Lawson z mistrovství Evropy na 24 hodin dokázal na 12 hodinovce uběhnout lehce přes 152 km. Říkal jsem si, že by bylo hezké se mu vyrovnat a tak jsem si stanovil velmi ambiciózní hranici a říkal jsem si, že pokud uběhnu 150 km, porazím ho i v Belfastu. Poprvé jsem tak v závodě měl pouze virtuálního a nikoli reálného soupeře. A motivace to pro mě byla opravdu veliká. Pokračovat ve čtení…

Závody

Autor ultramaratonec / 24.5.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Tento závod jsem původně vůbec nechtěl běžet. Jenže se na něj mezi prvními přihlásili brácha s tatínkem, a když už se do Valašského Meziříčí plánovalo vyrazit, rozhodl jsem se později také přihlásit. Závod se mi příliš nehodil do termínovky, jelikož byl týden po ultratrailu Borák a týden před 12 hodinovkou ve Stromovce. To byl také jeden z důvodů, proč jsem byl domluvený s trenérem, že poběžím pouze tréninkově na 90%. Jenže vloni jsem si tady zaběhl svůj osobní rekord dokonce ve velmi horkém počasí. Proto jsem věděl, že trať je rychlá, tentokrát vyšlo i perfektně počasí a teplota mohla být okolo 18 stupňů pod mrakem. Takže jsem si řekl, že by byla škoda nezkusit opět pokořit osobák a původní domluvu s trenérem jsem se rozhodl výjimečně nedodržet.

Tentokrát jsem chtěl na závod přijet s dostatečnou časovou rezervou, ale to se příliš nepodařilo. Další výrazné asi půl hodinové zpoždění nastalo ve frontě na startovní číslo. Bohužel organizátoři vůbec nestíhali nápor stovek běžců a před registrací se tvořily nekonečné fronty. Když jsem konečně vystál startovní balíček, šel jsem si do auta odložit věci a cítil jsem, jak mám děsně ztuhlé nohy. To nebylo dobré znamení, ale jinak jsem se cítil dobře a věřil jsem si. Následně zbylo už jen trochu času na rozklusání, protažení, zaběhnutí pár rovinek a už jsem se šel postavit na start, který měl 10 minut zpoždění a výstřelu jsme se dočkali přesně ve 12:10. Bylo zajímavé, že mi rozklusání velmi pomohlo a nohy byly na startu jako vyměněné a žádnou ztuhlost jsem již nepociťoval, právě spíše naopak, cítil jsem se naprosto skvěle. To byl další důkaz toho, že bych mohl osobák vylepšit. Pokračovat ve čtení…

Závody

Autor ultramaratonec / 19.5.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Letos jsem se na Borák vypravil už po čtvrté a závod jsem chtěl tentokrát pojmout hlavně jako kvalitní trénink před nadcházejícím Belfastem, na který soustřeďuji kompletní letošní přípravu. V závodě jsem měl hlavní cíl běžet na pocit a také trochu otestovat formu před 12 hodinovkou ve Stromovce za 14 dnů, která bude také velkým testem právě na mistrovství světa na 24 hodin v Belfastu. Bylo pro mě velmi důležité závod dokončit s dobrým pocitem a být v cíli v pohodě, protože mám stále ještě v živé paměti loňský Borák, kdy jsem se v cíli svíjel v bolestech a chytaly mě neskutečné křeče. A tento stav jsem rozhodně znova zažít nechtěl. Závod jsem si vybral také proto, že se i letos konal jako mistrovství ČR v ultratrailu a dobré umístění by bylo už jen hezkým bonusem navíc.

Na závod jsem vyrazil s rodiči a Katkou Kašparovou, která to má z domova daleko a tak využila možnosti se svést s námi. Lehce jsme se ráno zpozdili, navíc byla na dálnici uzavírka a tak jsme přijeli s minimální časovou rezervou před startem závodu. Rychle jsme se odprezentovali, následovalo rychlé chystání vlastního občerstvení a ještě 5 minut před výstřelem jsem se hrabal v autě a snažil se na nic nezapomenout. Nervózní jsem byl také proto, že jsem věděl, že si ještě musím stihnout odskočit na záchod. Vše ale dobře dopadlo a start závodu jsem stihl. Horší ale bylo, že jsem se vůbec nezvládl rozcvičit, takže jsem na začátku pociťoval menší ztuhlost nohou. Pokračovat ve čtení…

Závody

Autor ultramaratonec / 10.5.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

První květnový den jsem se rozhodl strávit závodem v Hulíně. Běžel se tam třetí ročník prvomájového půlmaratonu společně se čtvrtmaratonem. Pro čtvrtmaratonce byla připravená 2 kola po zhruba 5 km a pro půlmaratonce dvojnásobek. Start byl naplánovaný na rozumných 11 hodin a tak byla možnost se dobře vyspat a na závod připravit.

Už při příjezdu do Hulína to vypadalo na velmi krásné počasí, teploměr ukazoval skoro 15 stupňů a svítilo sluníčko. Opravdu vydařený den na závod, i když se jednalo prakticky o skokové oteplení a trochu jsem se bál velkého horka. Naštěstí foukal vcelku příjemný vítr a tak se to dalo zvládnout a ani jsem se v průběhu závodu nijak extrémně nezpotil. Pokračovat ve čtení…

Trénink

Autor ultramaratonec / 2.5.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Přelom března a dubna jsem strávil na prodlouženém víkendu v termálních lázních v Maďarsku, kde jsem chtěl zregenerovat a odpočinout si po stovce v Plzni, kterou jsem běžel v závěru března. Následně jsem v první polovině dubna běžel tréninkově půlmaraton v Kroměříži, kde se mi běželo dobře a dosáhl slušného výsledku. V druhé polovině měsíce se mi ale neběhalo úplně ideálně a cítil jsem lehčí únavu. I přesto jsem ale dokázal velmi dobře zaběhnout Brdskou stezku, po které se lehčí únava táhla až do konce měsíce.

Celkově jsem v dubnu naběhal 479 km v průměrném tempu 4:21 min/km. Naběhal jsem sice menší počet kilometrů ve srovnání s březnem, ale zrychlil jsem průměrné tempo o 6 vteřin, což jsem si přál. Proto tento měsíc hodnotím velmi pozitivně. V květnu mě čeká velmi náročný měsíc, ve kterém poběžím dva ultra závody – Borák v Lošticích a 12 hodinovku ve Stromovce.

Závody

Autor ultramaratonec / 30.4.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Brdská stezka je velmi krásný závod v okolí Brd. Padesát kilometrů je tak akorát na slušný ultra trénink a vzhledem k tomu, že se jednalo o jubilejní padesátý ročník, nechtěl jsem chybět. Je to jeden velký okruh hezkou přírodou s výškovým převýšením přes 800 metrů. Navíc se pravděpodobně jednalo o poslední ročník tohoto závodu.

Tentokrát jsem nejel z Prahy autobusem jako obvykle, ale domluvil se přes Facebook se skupinkou závodníků a společně jsme se svezli s Pepou Stolínem. Alespoň cesta při povídání rychleji uběhla a my včas dorazili do Mníšku pod Brdy, odkud se startovalo. Zajistil jsem si startovní číslo a šel se připravit na závod. Rozběhal jsem se, rozcvičil a šel se pomalu postavit na start, který byl přesně v 8 hodin. Pokračovat ve čtení…

Závody

Autor ultramaratonec / 13.4.2017

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

V Kroměříži jsem půlmaraton běžel již v roce 2015, takže jsem věděl, do čeho jdu. Mám rád rovinaté závody a dva okruhy po čtvrtmaratonu jsou ideální. S trenérem jsem byl domluvený, že si zaběhnu pouze tréninkově bez velkého nasazení a to jsem hodlal dodržet. Říkal jsem si, že čas by mohl být okolo 82 až 83 minut.

Po příjezdu do Kroměříže jsem se rychle zaregistroval, převlékl, rozcvičil a šel rozklusat. Trochu jsem se nechal unést, popoběhl dál a málem se nestihl vrátit včas na start závodu, který byl přesně v 10 dopoledne. Podařilo se mi prokličkovat až těsně ke startovní čáře, abych neplýtval čas předbíháním a za pár vteřin zazněl startovní výstřel. Pokračovat ve čtení…