Závody

Autor ultramaratonec / 19.5.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Letos jsem jel na Borák do Loštic už po páté. Stejně jako vloni se jednalo o mistrovství České republiky v ultratrailu a tehdy jsem vyhrál a získal titul. A ten jsem chtěl ideálně obhájit. Před závodem jsem se cítil dobře a docela jsem si i věřil, že by to mohlo vyjít. Posledních pár dnů před závodem jsem dost odpočíval a byl v pohodě. Zároveň jsem měl ale v hlavě zafixované, že za 14 dnů běžím v Rumunsku 24 hodinovku a tak jsem se rozhodně nechtěl vydat ze všech sil.

Závod měří zhruba 84 km a běží se na 6 okruhů po 14 kilometrech. V hlavě jsem měl tempa, jakými jsem běžel v loňském roce a chtěl jsem běžet podobně. Jenže jak v kopcích příliš neběhám, nechal jsem se strhnout a první půlku okruhu převážně stoupající do kopce jsem přepálil a zjistil to až v závěru okruhu, kdy jsem rychle sbíhal kopec a průměrné tempo šlo hodně nahoru. Zkrátka jsem se nechal strhnout spoluběžci. Hned po startu se vytvořila skupinka 5 běžců, občas se vyměnilo pořadí nebo rozestupy, ale byli jsme stále v kontaktu. Na konci prvního okruhu si odskočil Dan na záchod a já pro změnu na začátku druhého. Ostatní běžci na tom byli podobně, takže i přes zdržení jsme se stále drželi blízko u sebe. Pokračovat ve čtení…

Trénink

Autor ultramaratonec / 10.5.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Duben byl prvním celým měsícem, který jsem letos odtrénoval s mým staronovým trenérem Pavlem Novákem. Bylo to náročné, ale řekl bych velmi efektivní a cítím, že forma jde nahoru. V první polovině měsíce jsme s Pavlem a jeho skupinkou absolvovali soustředění na Kvildě a dvoufázové tréninky mě totálně zničily. Něco takového jsem už dlouho nezažil, ale měl jsem z rekordní týdenní tréninkové kilometráže přes 190 km velmi dobrý pocit. V dalších dnech jsem se rychle dostal z únavy a opět trénoval. Závěr měsíce byl tak trochu jako na houpačce, kdy se mi chvílemi běhalo opravdu velmi dobře a občas jsem pociťoval únavu.

Pavlova skupinka na soustředění na Kvildě.

Dobrý pocit jsem měl z charitativního závodu Běh pro Tobiáška, který jsem běžel poslední dubnový víkend. Zde se mi podařilo tréninkově zaběhnout desítku ve slušném čase 37:52 a navíc s velmi dobrým pocitem.

Aktuálně se připravuji na květnové mistrovství ČR v ultratrailu v Lošticích a následně na mistrovství Evropy na 24 hodin v Rumunsku. Hlavně kvůli Rumunsku jsem velmi zpomalil při klusech na zhruba 5 min/km. Nohy si zkrátka musí zvykat na tempo, které je blíže úvodu závodu na 24 hodin.

Celkově jsem v dubnu naběhal 516 km v průměrném tempu 4:33 min/km, což vzhledem k pomalejším klusům považuji za skvělý výsledek.

Závody

Autor ultramaratonec / 8.5.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Na prvního máje jsem vyrazil na tréninkový závod do Hulína, kde jsem si zaběhl půlmaraton. Jednalo se o 4 okruhy po zhruba pěti kilometrech. Závod jsem běžel i v loňském roce a tak jsem věděl, co přesně mě čeká. Tři dny před závodem jsem měl mít poslední náročnější trénink, dva intervaly po 10 kilometrech s pauzou. První desítku jsem ještě odběhal jakž takž, ale druhá už opravdu dřela a vůbec mi to nešlo a raději jsem ji v závěru vypustil. Nevím, čím to bylo, možná větrem, teplem nebo jen tím, že jsem se podvědomě šetřil na závod. Proto jsem jel s rozporuplnými pocity i do Hulína a nevěděl, co od závodu očekávat.

Závod jsem chtěl rozeběhnout relativně rychle v tempu 3:50 min/km a nechat se překvapit, jak se bude vše vyvíjet. Start byl společný pro čtvrtmaraton i půlmaraton a tak jsem nevěděl na jakém místě po startu běžím, ale odhadem jsem mohl být tak patnáctý. To mě ale nechávalo klidným a od samotného začátku jsem běžel své plánované tempo bez ohledu na ostatní závodníky. Už v závěru prvního kilometru jsem začal předbíhat odpadlíky a prodíral se dopředu. Zajímavé bylo, že jsem většinou předbíhal dvojice a nikoli jednotlivce. V závěru druhého okruhu jsem se přibližoval další dvojici a těšil se, že je brzo předběhnu. Bohužel běželi jenom čtvrtmaraton. Já jsem pokračoval sám a při pohledu před sebe ani za sebe jsem široko daleko nikoho neviděl. Ale po pár set metrech jsem začal předbíhat o okruh půlmaratonce a aspoň jsem měl nějaké rozptýlení. Pokračovat ve čtení…

Závody

Autor ultramaratonec / 23.4.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

V pátek jsem od bráchy na Facebooku zjistil, že se v sobotu chystá na deseti kilometrový charitativní Běh pro Tobiáška v Oseku nad Bečvou. Můj tréninkový plán měl v sobotu stanovené 2 rychlé úseky po 10 km. A tak jsem si řekl, že bych jeden úsek mohl pojmout v rámci tohoto závodu. Vše jsem zkonzultoval s trenérem a ten mi úseky zkrátil na 5 km s tím, že mezi nimi zrušil pauzu a první pětku jsem měl běžet ostře a druhou velmi ostře.
Příprava na závod probíhala velmi důkladně už den před závodem do třech do rána na oslavě narozenin kolegyně z práce. A 7 piv za večer nebylo zdaleka ideálních. Ranní vstávání bylo náročné a chystání dost hektické. Naštěstí se mi podařilo nic nezapomenout, na místo jsme dorazili s časovou rezervou a já měl dostatek času na rozklusání, protažení a několik krátkých rovinek.
Pokračovat ve čtení…

Trénink

Autor ultramaratonec / 6.4.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Na konci března jsem běžel svůj první letošní důležitý závod. Tím závodem bylo mistrovství ČR na 100 km v Plzni. Celý trénink v březnu proto směřoval k tomuto závodu. Bohužel jsem ale nezaběhl takový výsledek, s kterým bych mohl být spokojený. Byla to moje nejhorší stovka od října 2015 a tak bylo nutné popřemýšlet co dál. Maďarský trenér mi nedal rozumné vysvětlení, proč se tak stalo a proto jsem napsal Pavlovi Novákovi s prosbou, jestli by mě zpátky přijal do své tréninkové skupiny.

Pavel souhlasil a já teď opět získal nový impuls a motivaci do tréninků. Kilometráž bude asi malinko nižší, ale intenzita mnohem vyšší. Už se opravdu nemůžu dočkat Pavlových tréninků v tempu svižně a ostře 🙂

Další zajímavou a nečekanou zprávu jsem dostal před pár dny z IAAF. Napsali mi, že mě vyřazují ze seznamu kontrolovaných sportovců na doping. Opět jsem tak svobodný a můžu si jezdit kam se mi zlíbí aniž bych se stresoval, že jsem zapomněl přehlásit svoje místo pobytu, kdyby se náhodou uráčili přijet odebrat vzorky. A zřejmě jsem byl jejich oblíbenec, když mě za posledních 12 měsíců navštívili rovnou 8x. Vypadá to, že konečně dostali rozum a přestali sledovat hned několik ultramaratonců najednou. Současně se mnou ze seznamu vyřadili také Dana Lawsona, Patricii Bereznowskou, Katalin Nagy a Marii Jansson.

Celkově jsem v březnu naběhal 525 km v průměrném tempu 4:33 min/km. Letos zatím rekordní měsíc v počtu naběhaných kilometrů, tempo bylo zhruba srovnatelné s lednem a únorem.

Závody

Autor ultramaratonec / 3.4.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

V loňském roce se mi na tomto závodu velmi dařilo a dokázal jsem vybojovat vítězství. Vzpomínám si, že již na startu jsem si velmi věřil a nepochyboval o tom, že se umístím minimálně na bedně. Letos to ale bylo úplně jiné, byl jsem na pochybách a vůbec si nevěřil. Od prosince trénuji s maďarským trenérem a úplně se změnila struktura tréninků. A má důvěra v jeho tréninkový systém nebyla tak pevná. Občas jsem měl i světlé stránky, kdy jsem například po lednovém T1 maratonu nebo Rohálovské desítce byl chvíli optimista.

Týden před závodem jsem se snažil maximálně odpočívat a tréninkový plán byl jasný, běhat pouze v úterý a čtvrtek. Takže odpočinku na můj vkus možná až příliš, ale říkal jsem si, že to může být příjemná změna. Na startu závodu jsem měl ale dost ztuhlé nohy, nicméně jsem stále věřil, že se po pár kilometrech rozeběhnou. To se ale nepotvrdilo a po pár kilometrech mi nohy tuhly stále více a více a tempo postupně upadalo. Chtěl jsem začít v tempu 4:15 min/km, ale to se dařilo opravdu jen chvíli. Pokračovat ve čtení…

Trénink

Autor ultramaratonec / 8.3.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

V únoru jsem již chtěl malinko zrychlit tréninky, ale to se tak úplně nepodařilo. Důvodem byl hlavně sníh, který běh velmi znepříjemňoval a v závěru měsíce také kruté zimy, ve kterých jsem raději odmítal běhat rychle. Aby toho nebylo málo, na Rohálovské desítce jsem si vyvrtl kotník, ale naštěstí to mé tréninky ovlivnilo jen minimálně. Den po tomto závodě jsem byl schopný bolest překonat a vyklusat 15 km. Na záznamu z Garminu je vidět, že hlavně na začátku běhu jsem dost pajdal.

Celkově jsem v únoru naběhal 435 km v průměrném tempu 4:34 min/km. V aktuálním měsíci mě čeká první důležitý závod letošní sezóny a tím je mistrovství ČR na 100 km v Plzni, kde se teprve pozná, jestli je současný trénink dostatečně efektivní.

Závody

Autor ultramaratonec / 27.2.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Letos to byla v Prusinovicích na Rohálovské desítce již moje šestá účast. A pokud nepočítám zachumelený ročník, kdy se běželo směrem na Dřevohostice, vždy jsem se dokázal alespoň o pár vteřinek zlepšit. Je to takový můj test na začátek sezóny, jestli jsem se neflákal v zimní přípravě. Jenže na začátku příprav na tuto sezónu jsem vyměnil trenéra a připadá mi, že tréninky jsou mnohem méně intenzivní a naběhám spíše více kilometrů a pomaleji. Zřejmě více ultramaratonská příprava. Proto jsem byl velmi zvědavý, jak Rohálovská desítka dopadne a raději jsem neměl vůbec žádná očekávání.

Stejně jako v předchozích ročnících jsem se do Prusinovic vypravil brzo ráno pro startovní číslo a poté jel ještě domů odpočívat. Na závod jsem pak vyrazil až po půl dvanácté, abych zbytečně na startu nemrzl. Po příjezdu jsem byl ale překvapený, že ani 5 minut před startem nikdo nebyl u startovní brány. Následně jsem se dozvěděl, že start je o 15 minut posunutý na 12:15. Alespoň jsem měl pár minut navíc na rozběhání a protažení. Pokračovat ve čtení…

Ostatní

Autor ultramaratonec / 21.2.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Rok 2017 se opět nesl v duchu mnoha úspěchů, ale některé závody se také nepovedly. Ale to už je úděl ultramaratonců a nemůžu při tolika závodech čekat, že vše vyjde podle představ. Na úvod roku jsem více než 2 týdny neběhal kvůli zranění a ve stejném měsíci dorazila velmi nepříjemná zpráva o tom, že jsem zařazený na seznam mezinárodní antidopingové agentury (WADA) a musím denně hlásit, kde se nacházím, aby komisaři věděli kam zazvonit na odběr vzorků. Celkem mě v roce 2017 navštívili 7 krát.

V březnu jsem získal první republikový titul v běhu na 100 km. Úspěšný začátek roku pokračoval i v květnu, kdy jsem v Lošticích získal další titul mistra ČR v ultratrailu a po 14 dnech zaběhl třetí nejlepší výkon na 12 hodin v historii ČR (147,119 km). Velmi důležitým závodem pro mě bylo červencové MS v běhu na 24 hodin v Belfastu, které bohužel nevyšlo podle představ a závod jsem musel předčasně skončit. Ještě ve stejném měsíci jsem si ale spravil chuť v Kladně na stejné trati a získal titul mistra ČR. Moc krásný hattrick třech ultramaratonských titulů v jedné sezóně. V září jsem v Holandsku vylepšil svůj osobní rekord na 100 km a stlačil čas pod slušných 7:20 hod. Pak následoval vcelku nešťastný Spartathlon, kde jsem si doslova prošel peklem. Průběh měl bohužel podobný jako na již zmíněném MS v Belfastu, ale závod se mi podařilo dokončit. Chuť jsem si opět spravil na mezinárodní 24 hodinovce v Číně, kde jsem v silné konkurenci dosáhl krásného druhého místa. Pokračovat ve čtení…

Trénink

Autor ultramaratonec / 8.2.2018

Sdílet

Tweet

Pin

Sdílet

Trénink v lednu neprobíhal vůbec ideálně. Začátek byl sice ještě podle představ, ale zlom nastal po Budějovickém T1 maratonu. Ten jsem odběhnul s velmi dobrým pocitem, ale po něm jsem, podobně jako několik dalších běžců, chytil nějaký bacil. Tento prevít mě odstavil na týden od běhání a návrat byl hodně náročný. Zvýšily se mi tepy, ale věřím, že se vše brzo vrátí do normálu.

V prvním měsíci roku 2018 jsem celkově naběhal slabších 372 km v průměrném tempu 4:32 min/km, což také není úplně rychlé. Do prvního velkého závodu letošní sezóny, kterým je stovka v Plzni na konci března, zbývá asi měsíc a půl. To není mnoho času a budu se snažit tréninky trochu zrychlit.