MČR v běhu na 100 km Plzeň 2019

Tentokrát začnu hezky od začátku včetně přípravy. A koho zajímá jen průběh závodu, ať přeskočí první 3 odstavce. Po loňské sezóně jsem byl nějaký rozladěný, běhání mi úplně nešlo a některé loňské závody nevycházely podle představ. Proto jsem se již těšil na tří týdenní listopadové odpočinkové období. Rychle to uběhlo a první prosincový víkend jsem byl na krátkém soustředění s trenérem v Medlově, které mi nalilo novou krev do žil. Společně jsme předběžně naplánovali sezónu a domluvili se na výrazném navýšení kilometráže. Ale to, na čem jsme se domluvili, moc neplatilo. Kilometráž totiž byla ještě vyšší. Co jsem si dříve ani nedokázal představit, bylo najednou skutečností. Týdenních 180 km bylo standardních, neobvyklých nebylo ani 190 a dvakrát jsem překročil hranici 200 km. A mně se přitom běhalo výborně. Pociťoval jsem výrazný posun a prakticky skokové zlepšení formy mě velmi motivovalo. A únava také neodpovídala naběhaným kilometrům, regenerovat jsem zvládal velmi dobře.

Další změna nastala v průběhu ledna, kdy mě trenér přemluvil na test laktátové křivky. Na rozdíl od 4 roky starého testu se ve výsledcích nepsalo „V meziprahové zóně nižší vytrvalost, na aerobním prahu deficit tempa i vytrvalosti, laktátově-aerobní výkonnost na dolní hranici očekávaného“, ale naopak zde stálo „excelentní výsledek testu, výrazný nárůst tempových schopností a vytrvalostní kapacity na aerobním prahu“. Od této chvíle mi trenér začal psát tréninky na tepy místo intenzity. Tato změna pro mě byla složitá, ale nějak jsem si nakonec zvykl. Horší bylo, že měl Pavel mnohem přesnější informace o intenzitě mých tréninků. Odjakživa mám tendenci běhat ve vyšší intenzitě než bych měl, protože jen tak mám dobrý pocit z toho, že trénuji naplno a do tréninku dávám vše. A podle tepovky trenér přesně viděl jak jsem trénink odběhal a musel občas zasáhnout a krotit mě. Někdy se mu to i dařilo. Pokračovat ve čtení…

Trénink březen 2019

Březen opět pokračoval v duchu vysoké kilometráže i intenzity. Týdenní kilometráž byla 192, 191, 204, 147 a 99 km. Posledních 14 dnů jsem šel již s kilometráží dolů a začal odpočívat a ladit na stovku v Plzni, která se koná první dubnovou sobotu. Velmi kvalitně se mi podařilo zamakat na prodlouženém víkendu v maďarských termálech, kde byly výborné běžecké podmínky, relativně teplo, cyklostezky a rovina. V průběhu 3 dnů v 6 fázích jsem tam naběhal 130 km v průměrném tempu 4:12 min/km. S březnovým tréninkem jsem maximálně spokojený a teď již zbývá jen pořádně odpočívat a doufat, že v Plzni budu mít dobrý den a závod mi sedne.

Trénink v březnu 2019.

Trénink v březnu 2019.

Celkově jsem v březnu naběhal 744 km v průměrném tempu 4:22 min/km. Nikdy jsem v průběhu jednoho měsíce nenaběhal tolik kilometrů a svůj osobák jsem překonal o 66 km. Příprava je to velmi slušná a forma šla rozhodně nahoru.

Josefský běh Zlín

Asi bych měl nejprve vysvětlit, jakým omylem jsem se dostal na start tohoto závodu. Řeknu rovnou na začátek, že to byla trailová desítka místy ve velmi výživném bahnitém terénu, což je u mě netypické, takové závody neběhám a nemám je rád. Před nedávnem jsem vypsal trenérovi seznam závodů, které se tady v okolí běží, jestli by se nějaký z nich náhodou nehodil do tréninku. Přitom jsem ale nezkoumal detaily jednotlivých závodů. Takže jsem nevěděl, že se běží ve zvlněném terénu a že den předem bude mohutně pršet, aby byl závod ještě zajímavější. A trenérova volba padla právě na tento závod.

Doma mě asi osvítil duch svatý a proto jsem si přibalil do auta na závod i trailové boty. Na místě po omrknutí terénu jsem se do těchto Saucony Peregrine rozhodl bleskurychle přezout. Bohužel parkovat se dalo jen dost daleko od startu a prezentace. Neměl jsem tak příliš času na rozkoukání, po vyzvednutí čipu a startovního čísla jsem rozklusal k autu, odložil věci, naposledy se napil a vyrazil na start, kde jsem doběhl dvě minuty před startem. Nedá se tedy říct, že bych byl ideálně protažený a rozklusaný, ale v takovém terénu to nebylo ani tolik potřeba. Pokračovat ve čtení…

Zhodnocení běžeckého roku 2018

Rok 2018 byl běžecky trochu rozporuplným. Bylo mnoho závodů, které se podařily, ale také takové, které nevyšly podle představ. Dá se říci, že rok 2017 byl úspěšnější, ale na druhou stranu jsem i v roce 2018 zvládl dobře mnoho závodů. Začátek sezóny byl rozpačitější zejména kvůli vystřídání trenéra, které se ukázalo jako špatná volba. Následně jsem se vrátil zpět k Pavlovi Novákovi a dále to již bylo lepší. Vloni se mi bohužel na rozdíl od předchozího roku nepodařilo získat žádný mistrovský titul a třeba taková březnová stovka v Plzni ještě pod starým trenérem byla katastrofa.

Trofeje získané v roce 2018.

Trofeje získané v roce 2018.

Ale velmi se mi dařilo zejména na kratších závodech, skvěle jsem zaběhl Runczech půlmaraton v Olomouci a maraton v Salzkottenu. V obou případech se mi podařilo zaběhnout osobáky. Byl jsem velmi rád, že se mi společně s Radkem, jako jediným dvěma mužům z ČR, podařilo nominovat do reprezentace na 100 km i 24 hodin. Na MS na stovce v Chorvatsku se mi dařilo a zaběhl jsem jako nejlepší z Čechů. Ale také vnímám, že konkurence sílí a udržet se v reprezentaci na oba ultra závody bude těžší a těžší. Zatímco ostatní se často specializují na jednu trať, já stále nemám jasno v tom, co je pro mě prioritou. Za velký úspěch považuji také to, že se mi podařilo vylepšit osobák na Spartathlonu o více než 4 hodiny a tím prozatím zakončit svoji Spartathlonskou kariéru a v roce 2019 již startovat nebudu. Pokračovat ve čtení…

Trénink únor 2019

Únor byl opět velkou parádou. Navázal jsem na náročný lednový trénink a ještě dále navýšil kilometráž. Postupně jsem od 160 km, přes 180 km dosáhl až na 200 km v jednom týdnu. Po této tří týdenní šňůře jsem měl odpočinkovější týden, ve kterém jsem zaběhl Rohálovskou desítku ve svém osobáku na této trati. Tréninkově jsem si v ulicích Bystřice pod Hostýnem dal například 20 km v tempu svého osobáku na půlmaratonu a dva dny poté zaběhl maraton za 2:58 hod.

Trénink v únoru 2019.

Trénink v únoru 2019.

Celkově jsem v únoru naběhal přes 656 km v průměrném tempu 4:18 min/km. Vzhledem k tomu, že únor je nejkratším měsícem v roce jde o velmi slušnou kilometráž a i rychlost je přijatelná. Pokud bude trénink v podobném duchu pokračovat i v březnu, pak můžu první dubnovou sobotu v Plzni na stovce očekávat dobrý výsledek. Snad vše dobře dopadne.

Rohálovská desítka 2019

Čas letí a letos jsem se vydal na Rohálovskou desítku již po osmé. Mám tak aspoň krásné srovnání, jak se má kondice vyvíjí v čase. A letos jsem trénoval opravdu tvrdě a rozhodně jsem chtěl svůj čas na tomto závodě vylepšit.

Jako vždy jsem v den závodu brzo ráno zajel pro startovní číslo a vrátil se domů, abych ještě trochu odpočíval. Na závod jsem vyrazil asi půl hodiny před startem, v Prusinovicích se trochu rozklusal, protáhl a postavil co nejblíže ke startovní čáře. Po výstřelu jsem vyrazil kupředu a i přes rychlý úvod se mi běželo velmi hezky a zlehka. První 2 kolečka v Prusinovicích vždy rychle utečou a jakmile jsem opustil Prusinovice, běželo se mi stále velmi dobře. Důvodem byl běh z kopce a vítr v zádech. Následoval obávaný kopec v Tučapech, který jsem také bez problémů vyběhl a dokázal v něm dokonce předběhnout i několik běžců. V následném seběhu jsem opět dokázal získat pár vteřinek a upevňoval svoji pozici. Pokračovat ve čtení…

Trénink leden 2019

Začátek měsíce byl fantastický a navázal jsem tak na skvělé pocity při tréninku z prosince. Třešničkou na dortu byl T1 maraton v Českých Budějovicích, který jsem dokázal vítězně zaběhnout v naprosté pohodě a navíc v osobáku. Ve druhé polovině měsíce mě trenér přemluvil na test laktátové křivky u pana doktora Pozdíška v Mohelnici. Test dopadl velmi dobře a na základě testu mi trenér začal psát tréninky podle tepové frekvence. Od té doby při tréninku trochu tápu a je to pro mě něco úplně nového. Snad si brzo na tento nový styl tréninků zvyknu.

Test laktátové křivky.

Test laktátové křivky.

Porovnání mé aktuální laktátové křivky s křivkou před 2 lety je možné vysledovat na grafu. Za tu dobu jsem uběhl tisíce kilometrů a vypotil litry potu. A mělo to efekt. Srovnání s rokem 2014 je na grafu v příspěvku z lednu 2017. Je to hezký důkaz, že forma je stále lepší a lepší a věřím, že by mohla jít ještě nějakou dobu nahoru.

Celkově jsem v lednu naběhal 583 km v průměrném tempu 4:32 min/km. Vzhledem k občasnému běhání po sněhu to považuji za velmi slušný začátek přípravy na letošní běžeckou sezónu.

T1 maraton České Budějovice

Indoor maraton v Českých Budějovicích mám opravdu rád. Kde jinde si člověk v lednu a teple může zaběhnout maraton aniž by musel letět na druhou stranu zeměkoule? Trať je sice dost náročná a 105 okruhů po 400 metrech je hodně, ale mě to zase tolik nevadí. Trať komplikuje více než 400 téměř 180 stupňových zatáček a také neustálé předbíhání pomalejších běžců, ale člověk se aspoň nenudí. Závod má svoji jedinečnou a přátelskou atmosféru a i proto jsem zde letos běžel již po šesté.

Tento 400 metrů dlouhý okruh se běžel 105,5 krát.

Tento 400 metrů dlouhý okruh se běžel 105,5 krát.

Týden před závodem jsem cítil skvělou formu a říkal si, že to nemůže dopadnout jinak než osobákem. V průběhu týdne se situace začala krapet komplikovat a i přes ubrané kilometry a intenzitu v tréninku jsem se už tak dobře necítil. Ale den před závodem už se to při posledním tréninku zlepšilo a běželo se mi opět dobře. Ale zdaleka jsem se necítil tak výborně jako před půlmaratonem v Olomouci, odkud držím svůj aktuální půlmaratonský osobák.

Bylo skvělé, že start závodu byl až v 1 odpoledne a já tak nemusel vstávat v noci a jet více než 300 km nevyspalý. Takto jsem vzal ještě rodiče na výlet a vyrazili jsme v pohodě až před 8 ráno. Večer jsem si nachystal 2 hromádky oblečení, jednu závodní a tu druhou na ranní krátké předsnídaňové proběhnutí s 2-3 rovinkama, abych se trochu nastartoval. To se mi v minulosti dost osvědčilo. Ale ráno bylo deset pod nulou a tak jsem se na to vykašlal. Kraťounký klusík jsem dal aspoň těsně před odjezdem. Pokračovat ve čtení…

Zimní běh přes Kosíř

V sobotu jsem se vydal do Slatinic, kde se konal běh přes Kosíř. Pozval mě na něj kamarád Broňa Khýr, který také běhá v naší tréninkové skupině Pavla Nováka. A já si řekl, že si tímto závodem trochu zpestřím tréninkový týden.

Po příjezdu a rychlé registraci jsme se rozklusali, protáhli, prozkoumali začátek trasy a dali i pár rychlejších rovinek na zahřátí. Start byl o 10 minut posunutý kvůli vysoké účasti a nebyla to účast ledajaká. Překvapilo mě, že závod navštívilo opravdu hodně skvělých běžců.

Od závodu jsem neměl absolutně žádná očekávání, byl to další z tréninkových závodů. Zvlášť, když jsem věděl, že to bude po sněhu a do kopce. Takový zimní trailový závod jsem ještě neběžel a tak jsem byl zvědavý, jak to zvládnu. Obutí jsem zvolil Saucony Peregrine 6, které se ukázaly jako velmi vhodné a v těžkém terénu mě velmi slušně podržely. Rozhodně lépe než nějaké moje protivníky, kteří běželi v silničních botách a pořádně jim to klouzalo. Pokračovat ve čtení…

Trénink prosinec 2018

Po odpočinku v listopadu jsem se v prosinci již naplno pustil do tréninku. A trenér mě opravdu nešetřil. Některé dny jsme začali běhat i dvoufázově a připadá mi, že jsme dost přitlačili na pilu jak množstvím kilometrů, tak i intenzitou. Ale překvapivě zvládám regenerovat a únava není tak značná, jak jsem občas v minulosti zažíval. Takže zatím jde vše podle představ a s přípravou na další běžeckou sezónu jsem nadmíru spokojený. Snad to vydrží co nejdéle. Jako součást tréninku jsem si dal také závod Čertovská desítka v Kroměříži.

Celkem jsem v prosinci naběhal 643 km a to znamená v počtu kilometrů letos rekordní měsíc. Za svou běžeckou kariéru jsem za jeden měsíc uběhl více kilometrů pouze dvakrát. A dokonce jsem měl 2 týdny, kdy jsem jednou atakoval hranici 180 km a ve druhém týdnu jsem ji i lehce překonal. Pokračovat ve čtení…