Hostýnská osma + Vertikálek 2023

Letos jsem se rozhodl moji oblíbenou Hostýnskou osmu absolvovat s přítelkyní. Necítím se v takové formě, abych dokázal podat kvalitní výkon a navíc si ještě pamatuji svoje stavy po závodě před dvěma lety, kdy jsem byl totálně odrovnaný na několik dalších dnů. Ačkoliv se přítelkyně do tréninku pustila s plnou vervou, bohužel utrpěla zranění a tak jsme se postavili na start v ne úplně ideální formě s mnohem méně tréninkem, než bychom si představovali. Hlavním cílem proto bylo hlavně závod dokončit, nezničit se a pokud možno si ho společně užít.

Závod pro mě začal již v pátek, kdy jsem se vydal do Rajnochovic pro startovní čísla a při té příležitosti si zaběhl Hostýnský Vertikálek. Je to závod z Rajnochovic na Kelčský Javorník, což je vzdálenost 5,6 km s převýšením 463 metrů. Letos se konal již druhý ročník a nutno říct, že byl obsazen hvězdnými jmény. Závod jsem běžel z plného tréninku bez vyladění, ale chtěl jsem do něj dát maximum. Hned po startu jsem byl asi na 15 místě, ale to jsem nějak neřešil a postupně předbíhal ostatní běžce. Klíčová situace nastala po 1,4 kilometrech, kdy vláček běžců zatočil vlevo. Já jsem si byl vědom toho, že to pravděpodobně nebude správné odbočení, ale odbočili všichni a tak jsem jako ovce zahnul také. Byla to chyba. Najednou jsme se ocitli v ostružiní mezi malými smrčky a překonávali náročný terén, abychom se dostali zpět na správnou cestu. Přitom jsme museli překonat dokonce dva ploty, což byla v průběhu běžeckého závodu moje premiéra. Vyvázl jsem s malými odřeninami a jen dvěma drobnými krvavými šrámy. (Pokračování textu…)

Noční běh Holešov 2023

Na desítku v Holešově jsem se letos těšil. Po půlmaratonu v Novém Jičíně jsem se cítil ve velmi dobré formě a letos v Holešově plánoval vylepšit svůj loňský čas. Vloni byly karty rozdané vcelku jasně ještě před startem, kdy jsem věděl, že můžu skončit nejlépe třetí a přesně tak to vypadalo i v cíli. Letos jsem dva své přemožitele z loňska na startu nikde neviděl, ale pro změnu se objevil kamarád Pavel Dvořák, kterého znám ze soustředění. Věděl jsem, že jeho rozhodně nepředběhnu, jelikož běhá mnohem rychleji a navíc je to můj pravý opak. Když jsme spolu jednou běželi společný trénink, Pavel vyhledával co největší kopce a co nejnáročnější terén, bláto, kameny a kořeny. Od té doby vím, že s ním již na trénink raději nepůjdu. Bylo mi jasné, že na holešovské trati se bude cítit jako ryba ve vodě.

Start závodu.
Start závodu. (foto Facebook Noční běh)

(Pokračování textu…)

Hranická desítka

Hranická desítka by se dalo říct je „dětská“ verze Hranické dvacítky. Zatímco dvacítka měla letos padesáté výročí, desítka se běžela teprve po sedmé. Ačkoliv mám Hranice prakticky za rohem, zatím jsem zde nikdy nestartoval a tak se jednalo o moji premiéru. K rozhodnutí přispěl také fakt, že chci letos běhat spíše více kratších závodů. Do Hranic jsem vyrazil s početným doprovodem fanoušků, přítelkyní a rodiči. Při prezentaci jsem dostal krásné a pro mě šťastné číslo 11. Následně do startu závodu ve 12 hodin zbývalo ještě hodně času a tak jsem se důkladně rozklusal a protáhl. Překvapilo mě, že účast byla vcelku hojná a na start se postavilo odhadem okolo stovky vytrvalců, většina ale běžela dospěláckou delší trasu.

Po startu vše probíhalo dobře, dle předem prostudovaného profilu tratě jsem byl na prvních třech kilometrech připravený na táhlé stoupání. Kopec mě tedy nepřekvapil, horší to bylo s blátem, které bylo místy nepříjemné a to já prostě nemám rád a nikdy mít nebudu. Naštěstí ale nijak radikálně neovlivňovalo tempo a vše bylo v zásadě běhatelné bez velkých omezení. Mohl jsem tedy neustále makat na plný plyn přesně tak, jak mi to vyhovuje. (Pokračování textu…)

Noční běh Holešov 2022

Noční běh v Holešově jsem běžel již potřetí. A oblíbil jsem si ho hlavně při mé poslední účasti v roce 2020, kdy se mi závod podařilo překvapivě vyhrát. Tentokrát jsem běžel týden po mé nevydařené účasti na MS na 100 km a měl jsem malinko obavy, jestli dokážu zregenerovat. Proto jsem se raději na závod nehlásil předem a čekal do poslední chvíle, jak se budu cítit. Čím víc se ale závod blížil, tím víc únava opadala a dostával jsem se do pohody. Na závod jsem nakonec vyrazil a spolehl se na přihlášení až na místě.

Prezentaci jsem stihl hodinu před závodem a následně se šel připravit do auta. Mezitím se odběhl charitativní závod, který jsem tímto bohužel promeškal. Pak už následovalo rozklusání a protažení a mohl následovat start. (Pokračování textu…)

Běh na Svatý Hostýn 2022

Po dvou letech jsem se opět postavil na start běhu na Svatý Hostýn. A tentokrát jsem se cítil ve velmi dobré formě hlavně díky tomu, že jsem poprvé před tímto závodem neběžel standardní Hostýnskou osmu, ale v rámci tohoto závodu si zaběhl pouze první ročník Vertikálku. Z tohoto testovacího závodu s velmi podobnými parametry jsem měl velmi dobrý pocit a očekával jsem něco podobného i na výběhu Hostýna. Za týden běžím MS na 100 km a již jsem pomalu odpočíval, takže jsem nebyl v plném zápřahu. Počasí vyšlo také skvěle. Vlastně podmínky byly naprosto skvělé ve všech ohledech a já si nemohl vůbec na nic stěžovat. Proto jsem očekával dobrý výsledek. (Pokračování textu…)

Hostýnská osma vertikálek

Hostýnskou osmu jsem běžel od jejího vzniku v roce 2012 pokaždé. Je to pro mě srdcová záležitost, ale letos kvůli mistrovství světa na 100 km musím poprvé vynechat. Chuť reprezentovat je zkrátka silnější. Abych ale přece jen letos okusil alespoň zlomek trasy závodu, rozhodl jsem se zúčastnit prvního ročníku Vertikálku. Závod se běží den před startem hlavního závodu a jedná se o výběh na Kelčský Javorník, nejvyššího vrcholu Hostýnských vrchů. Trasa je dlouhá pouhých 5,6 km, ale má výživné převýšení 463 metrů.

Musím říct, že tento závod byl z plného tréninku a nijak zvlášť jsem se na něj nepřipravoval. Bylo to krátce po prodělání nějaké nemoci, pravděpodobně angíny a 2 dny předem jsem běžel náročnější 22 km trénink ve čtyřkovém tempu a odrovnal mě víc, než je běžné. Proto jsem se den před startem cítil hodně unavený. Nakonec po protažení a proběhnutí těsně před startem závodu ale musím říct, že jsem se cítil relativně dobře. (Pokračování textu…)

Bystřický horský půlmaraton

Ačkoliv jsem před týdnem běžel šestihodinovku a další neděli poběžím maraton v Salzkottenu, účast na domácím závodě jsem si nemohl nechat ujít. Běžely se dvě varianty závodu, jednak tři okruhy po 1,5 km nebo rovnou půlmaraton, takže volba byla jasná. Trenér s mojí účastí nejprve nesouhlasil, ale nakonec jsme se domluvili, že při závodě pošetřím síly a rozhodně nepůjdu na hranici svých možností. Mnohem důležitější pro mě je maraton v Salzkottenu, kde chci podat v rámci možností slušný výkon. (Pokračování textu…)

Hradčanské vlnky

Hradčanské vlnky jsou v okolí velmi oblíbeným závodem a dlouho jsem o něm slýchával pouze z doslechu. Nikdy jsem totiž nedokázal sladit svůj běžecký program tak, abych se mohl zúčastnit. Je na pováženou, že dokonce i můj brácha Vlnky již dvakrát běžel. Ale letos jsem to napravil a do Hradčan se na závod konečně vypravil.

Po příjezdu jsem překvapivě vcelku ladně zaparkoval přímo u zázemí závodu a v pohodě se odprezentoval. Letos se poprvé běžela i delší půlmaratonská trať, ale já zvolil klasickou vzdálenost 10,4 km. Potom jsem se vydal hledat místní kostel, abych věděl, kde je start závodu. Následně jsem se rozklusal a důkladně protáhl, odskočil na záchod a již vyčkával na start, kde bylo hodně známých tváří. (Pokračování textu…)

Rohálovská padesátka

Když se v dubnu premiérově pořádala Rohálovská padesátka nejen jako cyklistický závod, ale také jako závod běžecký, bylo to pro mě příjemné překvapení. Byl to sice závod virtuální, ale myslím, že měl skvělou atmosféru a také nečekaně mnoho účastníků. Tehdy jsem závod běžel hned dvakrát (první účast, druhá účast), abych si svůj první čas ještě vylepšil.

Vzhledem k tomu, že se závod konal hned týden po stovce ve Winschotenu, nebyl jsem ještě v plné síle a věděl jsem, že nebudu schopen podat maximální výkon. Popravdě jsem se rozhodoval o své účasti na poslední chvíli a to i díky tomu, že trenér nebyl zrovna z nápadu běžet tento závod příliš nadšený. I proto jsem tentokrát nechtěl trhnout rekord, ale spíše jsem si chtěl závod užít. Cílem bylo zaběhnout pohodově bez ohledu na soupeře a po závodě rychle zregenerovat a opět se pustit do dalšího tréninku. (Pokračování textu…)

Hostýnská osma 2021

Moje účast na jubilejním desátém ročníku Hostýnské osmy se zrodila na štědrý den minulé Vánoce. Od Lukáše mi, jakožto účastníkovi všech předchozích ročníků, dorazil dárek ve formě startovného na letošní rok. A takový krásný dárek se nedá odmítnout, takže jsem ihned reagoval a obratem vyplnil přihlášku. Musím říct, že po loňském smolném ročníku, kdy jsem zabloudil a závěr závodu vypustil, jsem si chtěl spravit chuť. Vloni jsem si plánoval, že letošní ročník si proběhnu nanečisto, abych se vyvaroval podobného průběhu. Bohužel časově jsem to vůbec nezvládl a dokonce jsem neuběhl snad ani jeden jediný kilometr v Hostýnských vrších. Veškerá má příprava oproti loňsku probíhala na asfaltu a na rovině. Proto jsem se vcelku obával, jak budu kopce letos zvládat a jestli mi v nohách něco zůstalo.

Do Rajnochovic na prezentaci jsem vyrazil klasicky v předstihu již v pátek, abych se v den zvodu mohl déle vyspat. Na prezentaci jsem zjistil, že mám opět startovní číslo 1 a to se mi příliš nelíbí. Raději nevybočuji z davu a spíše se schovám mezi ostatní. Před závodem jsem hodně sledoval počasí a těšil se, že bude relativně teplo, to mi vyhovuje a snáším ho většinou lépe než ostatní běžci. Ale letos to bylo vše úplně jinak. (Pokračování textu…)