Štítek: 5 km

Po dvou letech jsem se opět postavil na start běhu na Svatý Hostýn. A tentokrát jsem se cítil ve velmi dobré formě hlavně díky tomu, že jsem poprvé před tímto závodem neběžel standardní Hostýnskou osmu, ale v rámci tohoto závodu si zaběhl pouze první ročník Vertikálku. Z tohoto testovacího závodu s velmi podobnými parametry jsem měl velmi dobrý pocit a očekával jsem něco podobného i na výběhu Hostýna. Za týden běžím MS na 100 km a již jsem pomalu odpočíval, takže jsem nebyl v plném zápřahu. Počasí vyšlo také skvěle. Vlastně podmínky byly naprosto skvělé ve všech ohledech a já si nemohl vůbec na nic stěžovat. Proto jsem očekával dobrý výsledek. (Pokračování textu…)

14 dnů po Hostýnské osmě jsem absolvoval další domácí závod. Byla to má šestá účast v řadě a tak mám alespoň meziroční srovnání, jak na tom jsem. Letos jsem se na tento závod trochu pozapomněl a trenérovi ho oznámil až na poslední chvíli. A možná i díky tomu jsem měl týden tréninkově dost výživný. V průběhu třech dnů před závodem jsem naběhal téměř 60 km a z toho ve středu svižných 18 km po 3:56 min/km. Proto jsem byl hodně zvědavý, jak se mi poběží. A předpověď počasí taky nebyla příliš nakloněná dobrému výkonu.

Před závodem jsem se pořádně vyspal, vlastně jsem ráno vstal na snídani a pak opět zalehl do postele a spal až do dvanácti. Pak jsem se pomalu začal rozcvičovat a na start závodu vyklusal. Mohl jsem si to dovolit, protože tatínek hromadně vyzvedl startovní čísla pro celou naši rodinu hned ráno a tak jsem měl o starost méně. Po doklusnutí na start jsem se pozdravil s mnoha známými tvářemi, ale také dal i pár rychlejších rovinek na zahřátí. (Pokračování textu…)

Dalším mým tréninkovým závodem byl Běh na Svatý Hostýn, závod na 5 km s výstupem cca 400 metrů. Tento závod jsem běžel již pětkrát a tak s ním mám bohaté zkušenosti. Nepříjemné je jen to, že se vždy běží krátce po Hostýnské Osmě, která mě letos doslova zničila. Naštěstí na rozdíl od loňského roku byl letos rozestup mezi závody ne pouhý týden, ale rovnou týdny dva. To přišlo vhod, ale stejně si nejsem zcela jistý, jestli jsem se dokázal z Osmy dostatečně vzpamatovat.

Závod měl start ve 13 hodin a tak jsem se mohl dostatečně vyspat a přesun na start pojmout jako rozklusání. Dal jsem i nějaké rovinky a dobře se rozcvičil a pokecal se známými. Po startovním výstřelu jsem se nikam nehnal, raději jsem šetřil síly, běžel na pocit. Ani jsem se nedíval na hodinky, což pro mě není úplně typické. Stále jsem si běžel svoje a pocitově to šlo až velmi dobře. Ale měl jsem menší obavu z dalších strmějších kilometrů. Po přeběhu hlavní silnice nahoře v Lázních jsme konečně zamířili do lesa a já měl před sebou několik běžců. Takže bylo o menší motivaci postaráno. Většinu jsem předběhl hlavně díky tomu, že přecházeli do chůze a já souvisle běžel. (Pokračování textu…)

Tradiční srpnový závod z bystřického náměstí na Svatý Hostýn se letos konal již po patnácté. Ale díky 650 let města se tentokrát poprvé běžel jako mistrovství ČR v běhu do vrchu ve veteránských kategoriích. Takže se dala očekávat vysoká konkurence a zároveň padl účastnický rekord. Týden po Hostýnské Osmě jsem ale stále ještě neměl v pořádku svaly na nohou a tak jsem neměl absolutně žádná očekávání.

Závodu se jako divák zúčastnil také šestinásobný vítěz rally Paříž Dakar, který závod ve 13 hodin odstartoval. Na začátku se mi běželo vcelku hezky, ale raději jsem se nikam nehnal a snažil se šetřit síly. První kilometr, který je ještě relativně po rovině, jsem měl za slušných 3:49 minut. Při odbočení z hlavní cesty do Lázní začalo výraznější stoupání a klasicky zde začínají odpadat první závodníci. Pár jsem jich zde předběhl, ale při protnutí hlavní cesty na konci Lázní už se pořadí příliš neměnilo. Zde již začalo přituhovat, ale stále jsem se cítil lépe než jsem předpokládal. (Pokračování textu…)

Týden po Hostýnské Osmě se konal další závod, který pro mě není typický. Ale běží se přímo u nás v Bystřici pod Hostýnem a proto si ho rád zaběhnu. Letos to bylo již po třetí. Závod se startuje z náměstí a cíl je o 5 km dál na samém vrcholu Hostýna. Každý běžec tak musí vystoupat přes 400 výškových metrů. Letos navíc vyšlo parádně počasí, chvíli před startem sice trochu pršelo, ale nemělo to negativní vliv na povrch tratě.

Nutno podotknout, že jsem ani tento závod nepovažoval za příliš důležitý a prakticky nijak se na něj nepřipravoval. Po Hostýnské Osmě jsem měl nohy hodně dobité a trenér mě v týdnu mezi těmito závody vůbec nešetřil. Od úterý do pátku jsem naběhal přes 77 km a na nohách to bylo hodně znát. Proto jsem si raději stanovil horší cíl než vloni a tím bylo dokončit pod 26 minut. (Pokračování textu…)

Po roce jsem si opět zaběhl závod na Svatý Hostýn, jedná se o běh na 5 km s převýšením 422 metrů. V mém běhání se jedná o velkou anomálii, jelikož takto krátké závody neběhám a do kopce už vůbec ne. Závod je ale v místě, nemusím nikam dojíždět a s trochou nadsázky se dá říct, že půl hodiny před startem ještě můžu ležet v posteli. Pro lenocha jako jsem já je to naprostý ideál.

Start závodu je ve 2 hodiny, ale vždy záleží na tom, jestli vlak jede přesně podle jízdního řádu. Běží se totiž přes koleje, ale i letos to hezky vyšlo a start nemusel být posunutý. Závod odstartoval ve velmi rychlém tempu, tedy alespoň pro mě. Vybíhat ze začátku do mírného kopce 3:21 min/km nebylo příliš ideální a tak jsem raději lehce zvolnil. Držel jsem se na osmém místě a s tím jsem byl spokojený. Věřil jsem si, že bych ještě v průběhu mohl někoho předběhnout stejně jako to bylo vloni. Hned po odbočení do Lázní začalo být stoupání strmější a vypadalo to, že běžec přede mnou začíná ztrácet. Vcelku lehce jsem ho předběhl a blížil jsem se k dalšímu. Ještě v Lázních se mi ho podařilo předběhnout a byl jsem šestý. Bohužel zhruba v polovině mi nějak došla energie. Pravděpodobně to bylo přemotivovaností v začátku závodu, kdy jsem předbíhal 2 protivníky a možná taky lehce přepáleným začátkem. Na závodníky před sebou jsem začal víc a víc ztrácet, až jsem je definitivně ztratil z dohledu a tak nějak i díky únavě ztratil motivaci běžet rychle. Zvlášť, když jsem měl velký náskok a věřil jsem, že už mě nikdo nepředběhne a zároveň ani já nikoho nedoženu. (Pokračování textu…)

Běh na Svatý Hostýn pro mě byl zpestřením mého aktuálně výhradně silničního tréninku. Jedná se o krátký 5 km terénní běh s převýšením přes 400 metrů. Podobný závod jsem dosud nikdy neběžel, tak jsem si chtěl vyzkoušet, jak na tom jsem. Den před závodem jsem měl ovšem náročnější trénink lehce přes 18 km v průměrném tempu 4:00 min/km, takže jsem cítil lehčí únavu a nedokázal podat úplně optimální výkon. (Pokračování textu…)