Štítek: 5 km

Běh na Svatý Hostýn patří pravidelně do mé termínovky. Letos jsem se na něj ovšem těšil hlavně proto, že jsem ho v průběhu poslední doby běhal tréninkově velmi často. Ale vždy spíše pohodlným tempem kvůli tréninku na Hostýnskou osmu a nikoliv přímo na tento rychlý a intenzivní typ závodu. Nicméně jsem byl přesvědčený, že i tak by mi to mohlo alespoň trochu pomoci.

Od Hostýnské osmy uběhlo již 14 dnů a já jsem se již cítil dostatečně zregenerovaný, což je dost důležitý předpoklad, který nebyl v minulých letech vždy naplněn. Před závodem jsem měl dostatek času na kvalitní rozcvičení a rozběhání, jelikož start byl asi o 12 minut posunutý kvůli zpoždění vlaku. Počasí tentokrát přálo a bylo příjemných lehce přes 20 stupňů.

(Pokračování textu…)

Běh na Svatý Hostýn je každoroční klasika. Pokud můžu, vždy se tohoto místního závodu zúčastním. Před 14 dny na Hostýnské osmě jsem se příliš nezničil a regenerace šla díky tomu dobře. Proto jsem se letos před závodem cítil v dobré formě. Na druhou stranu se jedná spíše o tréninkový závod a podle toho trenér postupoval v plánování tréninkového deníku. Den před závodem mi zařadil tři 4 km intervaly, sice pouze ve svižném tempu, jenže s intervaly den před závodem nemám zkušenosti. Odhadnout tempo pro mě byl tak trochu oříšek. Ale myslím, že jsem to trefil vcelku dobře a průběh závodu to snad neovlivnilo.

Asi 2 hodiny před závodem jsem se rozklusal do společenského domu Sušil, kde jsem vyzvedl startovní číslo a běžel zpět domů ještě chvíli odpočinout. Necelou hodinku před startem jsem pak vyrazil na náměstí, odkud se startovalo. Na místě jsem prohodil pár slov ve známými a ještě dal pár rychlejších rovinek na zahřátí.

(Pokračování textu…)

Po Hostýnské osmě následoval další pro mě ne úplně typický závod. Tím je 5 km běh na Svatý Hostýn s převýšením 422 metrů. Jedná se ovšem o místní běžecký závod, který si vždy rád zaběhnu. Jen v loňském roce jsem výjimečně kvůli dovolené vynechal, tentokrát jsem se ale po osmé opět postavil na start.

Na startu ve 13 hodin panovalo hodně horké počasí. Navíc byl start mírně posunutý kvůli zpoždění vlaku a tak se všichni snažili schovat do stínu. Proto na startu nebyla žádná tlačenice a já jsem si v klidu vybral místo v samotné první linii. Závod odstartovala olympijská medailistka Olga Charvátová-Křížová a dav 173 běžců se vydal vstříc stoupání na Svatý Hostýn. V prvních pár set metrech přiznávám, že jsem slušně přepálil. Jakmile jsem si to ale uvědomil, hezky jsem zpomalil a nechal se předběhnout davem dalších běžců. Jakmile trasa v Lázních začala výrazněji stoupat, začal jsem ztracené pozice opět získávat zpět.

(Pokračování textu…)

Po dvou letech jsem se opět postavil na start běhu na Svatý Hostýn. A tentokrát jsem se cítil ve velmi dobré formě hlavně díky tomu, že jsem poprvé před tímto závodem neběžel standardní Hostýnskou osmu, ale v rámci tohoto závodu si zaběhl pouze první ročník Vertikálku. Z tohoto testovacího závodu s velmi podobnými parametry jsem měl velmi dobrý pocit a očekával jsem něco podobného i na výběhu Hostýna. Za týden běžím MS na 100 km a již jsem pomalu odpočíval, takže jsem nebyl v plném zápřahu. Počasí vyšlo také skvěle. Vlastně podmínky byly naprosto skvělé ve všech ohledech a já si nemohl vůbec na nic stěžovat. Proto jsem očekával dobrý výsledek. (Pokračování textu…)

14 dnů po Hostýnské osmě jsem absolvoval další domácí závod. Byla to má šestá účast v řadě a tak mám alespoň meziroční srovnání, jak na tom jsem. Letos jsem se na tento závod trochu pozapomněl a trenérovi ho oznámil až na poslední chvíli. A možná i díky tomu jsem měl týden tréninkově dost výživný. V průběhu třech dnů před závodem jsem naběhal téměř 60 km a z toho ve středu svižných 18 km po 3:56 min/km. Proto jsem byl hodně zvědavý, jak se mi poběží. A předpověď počasí taky nebyla příliš nakloněná dobrému výkonu.

Před závodem jsem se pořádně vyspal, vlastně jsem ráno vstal na snídani a pak opět zalehl do postele a spal až do dvanácti. Pak jsem se pomalu začal rozcvičovat a na start závodu vyklusal. Mohl jsem si to dovolit, protože tatínek hromadně vyzvedl startovní čísla pro celou naši rodinu hned ráno a tak jsem měl o starost méně. Po doklusnutí na start jsem se pozdravil s mnoha známými tvářemi, ale také dal i pár rychlejších rovinek na zahřátí. (Pokračování textu…)

Dalším mým tréninkovým závodem byl Běh na Svatý Hostýn, závod na 5 km s výstupem cca 400 metrů. Tento závod jsem běžel již pětkrát a tak s ním mám bohaté zkušenosti. Nepříjemné je jen to, že se vždy běží krátce po Hostýnské Osmě, která mě letos doslova zničila. Naštěstí na rozdíl od loňského roku byl letos rozestup mezi závody ne pouhý týden, ale rovnou týdny dva. To přišlo vhod, ale stejně si nejsem zcela jistý, jestli jsem se dokázal z Osmy dostatečně vzpamatovat.

Závod měl start ve 13 hodin a tak jsem se mohl dostatečně vyspat a přesun na start pojmout jako rozklusání. Dal jsem i nějaké rovinky a dobře se rozcvičil a pokecal se známými. Po startovním výstřelu jsem se nikam nehnal, raději jsem šetřil síly, běžel na pocit. Ani jsem se nedíval na hodinky, což pro mě není úplně typické. Stále jsem si běžel svoje a pocitově to šlo až velmi dobře. Ale měl jsem menší obavu z dalších strmějších kilometrů. Po přeběhu hlavní silnice nahoře v Lázních jsme konečně zamířili do lesa a já měl před sebou několik běžců. Takže bylo o menší motivaci postaráno. Většinu jsem předběhl hlavně díky tomu, že přecházeli do chůze a já souvisle běžel. (Pokračování textu…)

Tradiční srpnový závod z bystřického náměstí na Svatý Hostýn se letos konal již po patnácté. Ale díky 650 let města se tentokrát poprvé běžel jako mistrovství ČR v běhu do vrchu ve veteránských kategoriích. Takže se dala očekávat vysoká konkurence a zároveň padl účastnický rekord. Týden po Hostýnské Osmě jsem ale stále ještě neměl v pořádku svaly na nohou a tak jsem neměl absolutně žádná očekávání.

Závodu se jako divák zúčastnil také šestinásobný vítěz rally Paříž Dakar, který závod ve 13 hodin odstartoval. Na začátku se mi běželo vcelku hezky, ale raději jsem se nikam nehnal a snažil se šetřit síly. První kilometr, který je ještě relativně po rovině, jsem měl za slušných 3:49 minut. Při odbočení z hlavní cesty do Lázní začalo výraznější stoupání a klasicky zde začínají odpadat první závodníci. Pár jsem jich zde předběhl, ale při protnutí hlavní cesty na konci Lázní už se pořadí příliš neměnilo. Zde již začalo přituhovat, ale stále jsem se cítil lépe než jsem předpokládal. (Pokračování textu…)