Třeboňský maraton

Dalším v pořadí mistrovských veteránských závodů byl maraton v Třeboni. Hlavně tatínek se na závod těšil a chtěl si zde splnit svůj sen zaběhnout ve svých 80 letech svůj poslední maraton. To byl hlavní důvod, proč jsme se do daleké Třeboně vydali. Zároveň se jednalo o mistrovství ČR ve veteránech, takže měl velkou šanci se umístit na stupních vítězů, jelikož v jeho letech již mnoho konkurentů nemá.

Den předem jsem měl pracovní akci v Brně a proto jsem ulehl do postele až po půlnoci. Do Třeboně jsme s tatínkem vyráželi okolo 6 hodin ráno a moc jsem toho nenapsal. Ranní cesta pro mě proto byla náročnější než jsem očekával. Na místo jsme ale dorazili v pořádku, zaparkovali kousek od startu a i prezentace na závod proběhla bez potíží. Po ní jsem se rozklusal, protáhl a připravoval se na start maratonu v 10:45 hodin.

(Pokračování textu…)

Havlíčkobrodský půlmaraton

Další v pořadí mistrovských veteránských závodů, které jsem neběžel tak úplně kvůli sobě, ale spíše kvůli taťkovi. Ten se letos zaměřuje právě na mistrovské veteránské závody a půlmaraton v Havlíčkově Brodě byl jedním z nich. Závod se měl původně běžet týden po desítce v Bystřici a tak mnoho času na odpočinek být nemělo. Jenže kvůli povodním se na poslední chvíli závod o týden odložil, což bylo jedině dobře a tak jsem měl na přípravu o týden víc. Myslím, že mi to pomohlo a díky tomu byl na závod lépe připravený.

Cesta do Havlíčkova Brodu probíhala dobře až do sjezdu z dálnice, který byl uzavřený. Nezpůsobilo to naštěstí velké komplikace, jen jsme do Brodu dorazili z jiné strany než jsme původně plánovali. Díky mnoha uzavřeným cestám jsme prokličkovali snad celé město než jsme konečně zaparkovali na plánovaném parkovišti. Pak jsme si vystáli nemalou frontu u prezentace, ale i tak jsem se ještě stihl kvalitně rozcvičit a rozběhat.

(Pokračování textu…)

Podhostýnská desítka 2024

Na naši domácí Podhostýnskou desítku jsem se hodně těšil. Hlavně proto, že vloni při prvním ročníku jsem ji běžel den před jiným důležitějším závodem a proto jsem závod jen vyklusával. Tentokrát to ovšem bylo jiné, chtěl jsem máknout a běžet na maximum. V úterý před závodem bylo proběhnutí nanečisto s partičkou fajn lidí a tak jsem si osvěžil trať z loňského roku. Při té příležitosti jsem zjistil, že trať měřit 10 km zřejmě nebude, pravděpodobněji spíše 11. To ale nevadí, pokud s tím člověk předem počítá.

Na start závodu jsem se vydal s Barčou s docela slušným předstihem, abych se zvládl rozcvičit a přivítat německé hosty ze Salzkottenu. Po rozklusání a protažení jsem již netrpělivě vyhlížel start závodu. Po prvních asi 600 metrech dlouhém okruhu zámeckou zahradou jsem se usadil na čtvrtém místě. Chvalčovem jsem probíhal stále čtvrtý, ale náskok na závodníka přede mnou jsem stahoval. Když už jsem si myslel, že se posunu na třetí příčku, odbočil vpravo zpět do cíle, jelikož běžel 5 km trasu, která se v rámci tohoto závodu také běžela. Ocitl jsem tak na krásném třetím místě a rázem se snažil spíše kontrolovat Pepu Barota za mnou. Věděl jsem, že přede mnou je výborný běžec Kuba Janda, kterého předběhnout nedokážu.

(Pokračování textu…)

Běh na Svatý Hostýn 2024

Po Hostýnské osmě následoval další pro mě ne úplně typický závod. Tím je 5 km běh na Svatý Hostýn s převýšením 422 metrů. Jedná se ovšem o místní běžecký závod, který si vždy rád zaběhnu. Jen v loňském roce jsem výjimečně kvůli dovolené vynechal, tentokrát jsem se ale po osmé opět postavil na start.

Na startu ve 13 hodin panovalo hodně horké počasí. Navíc byl start mírně posunutý kvůli zpoždění vlaku a tak se všichni snažili schovat do stínu. Proto na startu nebyla žádná tlačenice a já jsem si v klidu vybral místo v samotné první linii. Závod odstartovala olympijská medailistka Olga Charvátová-Křížová a dav 173 běžců se vydal vstříc stoupání na Svatý Hostýn. V prvních pár set metrech přiznávám, že jsem slušně přepálil. Jakmile jsem si to ale uvědomil, hezky jsem zpomalil a nechal se předběhnout davem dalších běžců. Jakmile trasa v Lázních začala výrazněji stoupat, začal jsem ztracené pozice opět získávat zpět.

(Pokračování textu…)

Hostýnská osma 2024

Hostýnská osma patří mezi moje nejoblíbenější závody. Naplno jsem běžel naposledy v roce 2021 a závod mě tehdy přímo zmasakroval a ještě pár dnů po ní mi bylo zdravotně hodně zle. Ale vybojoval jsem stříbro a to se počítá. Od té doby uplynula nějaká doba a já jsem se těšil a zároveň měl obavy, jak to tentokrát dopadne. Moc kopců jsem ani letos před závodem nenatrénoval, ale to už je u mě standardní stav.

S velkou mírou respektu jsem se postavil společně s Barčou na start, i když tentokrát jsme, na rozdíl od minulého roku, běželi každý sám za sebe. Tentokrát trasa závodu vedla obráceně než je zvykem a tak nás jako první stoupání čekal rovnou Kelčský Javorník. Jak už je u mě zvykem, běžel jsem na začátku raději hodně pomalu a šetřil síly. Z Kelčáku na začátku závodu jsem měl opravdu strach, ale musím říct, že jsem se ani nenadál a uviděl vysílač na vrcholu. V průběhu stoupání se mi dařil pomalinku posouvat pořadím vpřed, ale jakmile přišel první sešup dolů, pozice jsem opět ztrácel. Seběhy mi klasicky dělají velké problémy a nedokážu se bezhlavě pustit dolů a modlit se, jestli se nepřerazím. (Pokračování textu…)

MČR veteránů v běhu do vrchu na Trojmořský vrch

Vzhledem k mojí orientaci spíše na rovinaté silniční závody jsem původně mistrovství ČR v běhu do vrchu vůbec neplánoval. Tatínek ovšem letos postoupil do kategorie 80+ a po zisku mistrovského titulu na 10 km letos v únoru na Rohálovské desítce v Prusinovicích, se začal o veteránské mistrovské závody velmi zajímat. Nakonec se mu podařilo mě přemluvit, abych ho na závod zavezl a když už jsem vážil tak dlouhou cestu, musel jsem se také na startovní čáru společně s ním postavit.

Závod se konal v Heřmanicích, kousek od Dolní Moravy a trať vedla na Klepáč. Tato hora je nazývaná také jako Trojmořský vrch, protože vody pramenící na jeho svazích se vlévají do Baltského, Severního a Černého moře. Trať měla parametry 6,1 km s výškovým převýšením 630 metrů. Závod s podobnými parametry jsem zatím neběžel, mým maximem zatím byl Běh na Svatý Hostýn. (Pokračování textu…)

Salzkotten Marathon 2024

Do Salzkottenu se vždy rád vracím a ne jinak tomu bylo i tentokrát. Byla to má již šestá návštěva. Bohužel tentokrát jsem odjížděl s velmi smíšenými pocity, díky tomu, že jsem 14 dnů před závodem doběhl Backyard v Holešově. V jeho průběhu jsem uběhl 275 km a nohy byly řádně unavené. Dostával jsem se z toho dlouho, bolest v nohou jsem cítil ještě týden po závodě. Ale nedalo se nic dělat a musel jsem se s tím nějak poprat.

Do Salzkottenu vyrážíme vždy v pátek tak, abychom měli den před závodem ještě volno na odpočinek. Tentokrát se ale o odpočinku nedalo vůbec mluvit. Sobotu před závodem jsme strávili ježděním na vodních lyžích, které mě slušně unavilo. Ani ne tak nohy, jako spíše ruce a ramena, která mám hodně slabá. Po náročném dni jsme večer absolvovali zaslouženou pasta party. (Pokračování textu…)

Backyard 2024

Loňský Backyard v Holešově pro mě byl zajímavou premiérou na tomto netradičním formátu závodu. Byl jsem přesvědčený, že mi svým stylem bude vyhovovat, ale realita mnohdy bývá od představy odlišná. Zvlášť, když se do toho připlete zima, blátivá trať, dlouhá noční tma a problémy s čelovkou. To člověka nebaví a tak jsem napoprvé vzdal, i když bych ještě pár koleček zvládl uběhnout. Letos jsem chtěl využít zkušenosti z minula a svůj výkon napravit a snad i drobně vylepšit.

Jak už to tak bývá, plány jsou jedna věc a realita druhá. Trénink v letošním roce probíhá sice dobře, ale hlavní zádrhel nastal v únoru a březnu, kdy jsem měl totální tří týdenní běžecký výpadek kvůli dovolené. Slušně mě to rozhodilo a já se z toho dlouho vzpamatovával. Navíc jsem se na Backyard vlastně ani speciálně nepřipravoval. Vloni jsem běhal dvoufázové tréninky, ale letos vůbec. Celkově jsem proto měl z Backyardu smíšené pocity a netrpělivě očekával, jak to všechno dopadne. (Pokračování textu…)

Rohálovská padesátka samozávod

V poslední době nemám příliš kvalitní formu a stále ještě se srovnávám z třítýdenního totálního výpadku na dovolené. Zároveň se ale intenzivně snažím trénovat na šílenost jménem Backyard v Holešově. Proto je potřeba naběhat nějaké kilometry a tak mi trenér jednu dubnovou neděli nadělil do tréninkového deníku šedesátku. Při jednom z mých tréninků jsem náhodou v Prusinovicích potkal Kubu Jandu, který mi oznámil, že se opět běží samozávodní padesátka. Tím mi nasadil brouka do hlavy a já přemýšlel, jestli si tento nedělní trénink malinko nezkrátím a neodběhnu v rámci tohoto závodu. Napsal jsem trenérovi a ten souhlasil.

V neděli předpověď slibovala teplé počasí, bohužel se mi nepodařilo vyběhnout dříve než v 10:40 a to už bylo dost teplo. Naštěstí ale bylo sluníčko schované za mraky. Po vyťukání svého číselného kódu na klávesnici samobufetu jsem vyrazil na trať. Tentokrát jsem neměl domluvený žádný doprovod a doufal jsem, že si vystačím s litrem ionťáku, který jsem nesl s sebou v batohu. Pár kilometrů po startu se ke mně přidal Kuba Janda, se kterým jsem byl domluvený, že si se mnou pár kilometrů odběhne. Bylo to příjemné zpestření a závod alespoň rychleji ubíhal. (Pokračování textu…)

Czechia Backyard Ultra Run

O Backyardu jsem se dozvěděl již v roce 2020, kdy ho v karanténě běžel Radek Brunner doma na pásu. A od této doby jsem si říkal, že by byla velmi zajímavá zkušenost se takového závodu taky zúčastnit. Jedná se o závod, kdy se každou celou hodinu musí závodník postavit na start a uběhnout zhruba 6,7 km. A další hodinu znova a znova až postupně odpadnou všichni běžci a zůstane jediný vítěz. Všichni ostatní jsou diskvalifikovaní. Tento netradiční formát závodu mě lákal a byl jsem velmi potěšený, že se ho podařilo uspořádat v Holešově, 10 km od mého bydliště.

Závod jsem bral jako moji hlavní běžeckou akci podzimu a podřídil ji trénink i veškerou přípravu. Opět jsem zařadil více objemů a dostal se dvakrát po sobě na zhruba 180 km týdně. Navíc jsem se cítil v dobré formě a věřil jsem, že by závod mohl dobře dopadnout. V týdnu před závodem jsem kladl velký důraz na spánek, regeneraci a suplementaci. Vypadalo to, že se mi vše podařilo a na závod jsem byl dobře připravený. (Pokračování textu…)