Třeboňský maraton

Dalším v pořadí mistrovských veteránských závodů byl maraton v Třeboni. Hlavně tatínek se na závod těšil a chtěl si zde splnit svůj sen zaběhnout ve svých 80 letech svůj poslední maraton. To byl hlavní důvod, proč jsme se do daleké Třeboně vydali. Zároveň se jednalo o mistrovství ČR ve veteránech, takže měl velkou šanci se umístit na stupních vítězů, jelikož v jeho letech již mnoho konkurentů nemá.

Den předem jsem měl pracovní akci v Brně a proto jsem ulehl do postele až po půlnoci. Do Třeboně jsme s tatínkem vyráželi okolo 6 hodin ráno a moc jsem toho nenapsal. Ranní cesta pro mě proto byla náročnější než jsem očekával. Na místo jsme ale dorazili v pořádku, zaparkovali kousek od startu a i prezentace na závod proběhla bez potíží. Po ní jsem se rozklusal, protáhl a připravoval se na start maratonu v 10:45 hodin.

(Pokračování textu…)

Trénink září 2024

V září se mi běhalo velmi dobře, i rychlostně bylo poznat, že forma stoupá vzhůru. Důvodem bylo hlavně to, že jsem přípravu začal směřovat k maratonu v Třeboni, který se poběží zhruba v polovině října. V průběhu září jsem absolvoval i dva kratší závody na 10 km a půlmaraton. Z výsledků jsem spokojený, hlavně z půlmaratonu mám velkou radost, jelikož se mi povedl zaběhnout krásný čas těsně pod 80 minut.

Celkem jsem v září naběhal slabších 400 km hlavně díky tomu, že tréninky byly orientované spíše na rychlost směrem k maratonu.

Havlíčkobrodský půlmaraton

Další v pořadí mistrovských veteránských závodů, které jsem neběžel tak úplně kvůli sobě, ale spíše kvůli taťkovi. Ten se letos zaměřuje právě na mistrovské veteránské závody a půlmaraton v Havlíčkově Brodě byl jedním z nich. Závod se měl původně běžet týden po desítce v Bystřici a tak mnoho času na odpočinek být nemělo. Jenže kvůli povodním se na poslední chvíli závod o týden odložil, což bylo jedině dobře a tak jsem měl na přípravu o týden víc. Myslím, že mi to pomohlo a díky tomu byl na závod lépe připravený.

Cesta do Havlíčkova Brodu probíhala dobře až do sjezdu z dálnice, který byl uzavřený. Nezpůsobilo to naštěstí velké komplikace, jen jsme do Brodu dorazili z jiné strany než jsme původně plánovali. Díky mnoha uzavřeným cestám jsme prokličkovali snad celé město než jsme konečně zaparkovali na plánovaném parkovišti. Pak jsme si vystáli nemalou frontu u prezentace, ale i tak jsem se ještě stihl kvalitně rozcvičit a rozběhat.

(Pokračování textu…)