Pro mě již tradiční maraton byl tentokrát poněkud netradiční. Hlavně tím, že jsme letos cestovali s Barčou a naší dvouměsíční dcerkou a tak se vše podřizovalo miminku. Hlavně cesta, kterou jsme rozdělili na 2 dny s mezizastávkou v Ústí nad Labem.
Vzhledem k dlouhodobější únavě a nevyspání nebyla forma úplně nejlepší, na druhou stranu mohlo být i hůř a před závodem jsem zvládl odtrénovat i docela solidní tréninky. Proto jsem byl zvědavý, jak celkově závod dopadne.
Do Ústí jsme vyrazili již ve čtvrtek, přespali jednu noc a v pátek pokračovali do Salzkottenu, kde nás jako vždy čekalo hezké uvítání. Nicméně dlouho jsme se nezdrželi a odjeli na asi 25 km vzdálené ubytko, které jsme si zajistili přes Booking.com.
Další den jsme se zúčastnili společného výletu do Willingenu, což mi svými atrakcemi připomínalo naši Dolní Moravu. Zejména tím, že zde byl také visutý most podobný jako právě na Dolní Moravě. Většina výpravy vyjela nahoru lanovkou, ale my jsme s Barčou a kočárkem na kopec vystoupali pěšky. Společně jsme absolvovali procházku zakončenou hezkým piknikem u rybníku. Následně jsme již odjeli na ubytko nabírat síly na zítřejší maraton a dalšího večerního programu se již neúčastnili.

V neděli jsme dorazili do Salzkottenu, tradičně zaparkovali u Salzhalle a já jsem se začal rozklusávat a připravovat na závod. V 8 bylo společné focení a v 8:30 následoval start, který byl opět společný pro maraton i půlmaraton. Po startu proto člověk nezná umístění, proto jsem si běžel svoje, nikam se nehnal a udržoval plánované tempo okolo 4:05 min/km. Běželo se mi sice dobře, ale zároveň jsem věděl, že rychleji by to moc nešlo. Podmínky byly tentokrát ale skvělé, bylo pod 20 stupňů, jen místy foukal silnější vítr.

První dvě kola se neodehrávalo nic dramatického, tempo jsem držel prakticky konstantní, stále okolo 4:05 min/km. Při vběhnutí do třetího kola již skončili půlmaratonci a já před sebou viděl dva běžce, což mě znepokojilo a trochu demotivovalo i díky tomu, že jsem věděl, že v tu chvíli běžím nejlépe čtvrtý. V polovině kola jsem totiž míjel úplně prvního maratonce, který měl opravdu slušný náskok. Tempo jsem ovšem zuby nehty držel.
V posledním kole jsem se snažil trochu zrychlit, abych se dostal na bednu. To se mi ale příliš nedařilo a únava už byla hodně cítit. Navíc se do závodu připletli závodníci na 10 km, kteří startovali 2 hodiny po nás a já tak ztratil přehled o své ztrátě. Takže jsem ztratil motivaci bojovat a nějak doběhl do cíle.

Závod jsem dokončil se slušným časem 2:52:55, takže po této stránce jsem byl velmi spokojený. Co mě trochu zamrzelo bylo umístění na čtvrtém místě. Kdybych s tímto časem dokončil závod vloni, vyhrál bych. Ze svých 8 účastí v Salzkottenu jsem byl na bedně celkem 6x. Tak třeba za rok se mi opět podaří na bednu probojovat.

Výsledky závodu
https://datacapo.racetime.net/e/17-klingenthal-salzkotten-marathon-2026/?c=12