Hradčanské vlnky jsou v okolí velmi oblíbeným závodem a dlouho jsem o něm slýchával pouze z doslechu. Nikdy jsem totiž nedokázal sladit svůj běžecký program tak, abych se mohl zúčastnit. Je na pováženou, že dokonce i můj brácha Vlnky již dvakrát běžel. Ale letos jsem to napravil a do Hradčan se na závod konečně vypravil.
Po příjezdu jsem překvapivě vcelku ladně zaparkoval přímo u zázemí závodu a v pohodě se odprezentoval. Letos se poprvé běžela i delší půlmaratonská trať, ale já zvolil klasickou vzdálenost 10,4 km. Potom jsem se vydal hledat místní kostel, abych věděl, kde je start závodu. Následně jsem se rozklusal a důkladně protáhl, odskočil na záchod a již vyčkával na start, kde bylo hodně známých tváří.
Po startu jsem se nikam příliš nehnal a vyčkával, jak náročný terén a kopečky mě budou čekat. Skupinka běžců se vydala kupředu a já běžel s odstupem s dalším běžcem, kterého jsem chvíli pronásledoval, ale pak se dostal před něj a bojoval s protivětrem sám. Další průběh závodu jsem se snažil běžet opatrněji, abych měl dostatek sil až do konce. A víceméně jsem si jen držel pozici, jelikož jsem před sebou viděl Jirku Novotného, kterému jsem se bohužel nedokázal přibližovat. A za mnou se nebezpečně přibližoval Pepa Barot, který mě okolo osmého kilometru ladně předběhl. Chvíli jsem se s ním snažil držet krok, ale po chvíli jsem ho nechal pronásledovat Jirku. Evidentně skvěle rozložil síly, jelikož kousek před cílem předběhl i jeho.
Já jsem do cíle přiběhl na celkovém šestém místě se ztrátou 10 vteřin na Jirku. V kategorii jsem byl třetí a tak jsem domů neodjel pouze s účastnickou medailí. Tatínek také zaběhl skvěle a ve své kategorii skončil na krásném druhém místě. Vzhledem k chladnějšímu počasí jsme se v cíli dlouho nezdržovali a po guláši a vyhlášení jsme odjeli domů.
Výsledky závodu
https://docs.google.com/spreadsheets/d/1OAwvC-pTBEgJw5y2qLXAgMH0rVdhAI6UTEn_wVZ7EzM/