Rohálovská desítka 2017

Rohálovskou desítku jsem letos běžel už popáté. Je to takový můj první závod sezóny, kdy vždy porovnávám svůj čas oproti loňsku a podle toho odhaduji svoji aktuální formu. Letos to ovšem mělo menší háček. Po Hulmenské desítce přesně 5 týdnů před tímto závodem jsem si způsobil zranění a to bohužel znamenalo nedobrovolnou třítýdenní pauzu od běhání. Na trénink pak zbývaly pouhé 2 týdny a ty zdaleka nepředstavovaly ideální přípravu. Sice jsem byl odpočinutý, ale nemohl jsem od závodu čekat nějaké zázračné výsledky. Zvlášť když jsem se ještě necítil úplně v pořádku a stále jsem při běhu cítil malou bolest.

Letos vyšlo nádherně počasí, bylo relativně teplo a svítilo sluníčko. Proto jsem také běžel pouze ve dvou tričkách a naprosto to stačilo. Důkladně jsem se rozcvičil a pár minut před polednem jsem se postavil na start a vyhlížel známé, kterých tam bylo opravdu hodně. Ve 12 znenadání a bez jakéhokoli odpočítávání zazněl výstřel a dav více než 500 běžců odstartoval na 2 menší okruhy po Prusinovicích a následně trať pokračovala do Tučap, odkud se obracela zpátky do Prusinovic.

Třetí kilometr závodu, kdy mám Petra Vabrouška ještě za sebou.

Třetí kilometr závodu, kdy mám Petra Vabrouška ještě za sebou. (Foto rajce.net)

Bohužel na startu jsem nebyl v úplně ideální pozici a hodně jsem se musel prodírat dopředu. První 3 kilometry jsem neustále někoho předbíhal, ale nejzajímavější to bylo na čtvrtém kilometru, kdy jsem v kopci vedoucím z Prusinovic dostihl výborně běžící Petru Pastorovou z MK Seitl Ostrava, za který také běhám. V následném seběhu mě předstihl Petr Vabroušek a byl jsem velmi překvapený, že jsem byl v úvodu před ním. Z kopce mu to běželo velmi dobře. Na šestém kilometru je nejnáročnější a nejobávanější kopec v Tučapech. V něm jsem opět předběhl několik závodníků včetně Petra Vabrouška, ale to mi nevydrželo dlouho. V následném seběhu mi to hned vrátil. Snažil jsem se ho držet, ale bohužel se mi to nepodařilo. Při výběhu z Tučap začal foukat nepříjemný protivítr a moje tempo se zpomalilo. Běželo se mi dobře, ale únava už byla znát.

Závěr závodu, kdy už je Petr Vabroušek přede mnou.

Závěr závodu, kdy už je Petr Vabroušek přede mnou. (Foto rajce.net)

Do cíle jsem přiběhl na krásném 36 místě s časem 37:26, což na Rohálovské desítce znamená zlepšení osobáku o 11 vteřin, Petr Vabroušek mi utekl o pouhých 15 vteřin. Kdyby mi někdo řekl, že se letos po zranění dokážu zlepšit, rozhodně bych mu nevěřil. S výsledkem jsem nadmíru spokojený. Dalším závodem bude stovka v Plzni, kde se teprve ukáže, jak na tom po zranění skutečně jsem.

Tabulka s mezičasy

km tempo 2015
(čas 37:53)
tempo 2016
(čas 37:37)
tempo 2017
(čas 37:26)
1 3:22 3:29 3:27
2 3:38 3:42 3:41
3 3:47 3:43 3:46
4 3:50 3:49 3:41
5 3:35 3:38 3:29
6 4:11 4:13 4:01
7 3:34 3:34 3:35
8 4:02 3:58 3:58
9 4:13 4:00 4:14
10 3:35 3:33 3:33

Výsledky závodu

Záznam závodu v Garmin Connect

http://connect.garmin.com/modern/activity/1590564118

Přidat komentář: