Rohálovskou desítku jsem letos běžel už popáté. Je to takový můj první závod sezóny, kdy vždy porovnávám svůj čas oproti loňsku a podle toho odhaduji svoji aktuální formu. Letos to ovšem mělo menší háček. Po Hulmenské desítce přesně 5 týdnů před tímto závodem jsem si způsobil zranění a to bohužel znamenalo nedobrovolnou třítýdenní pauzu od běhání. Na trénink pak zbývaly pouhé 2 týdny a ty zdaleka nepředstavovaly ideální přípravu. Sice jsem byl odpočinutý, ale nemohl jsem od závodu čekat nějaké zázračné výsledky. Zvlášť když jsem se ještě necítil úplně v pořádku a stále jsem při běhu cítil malou bolest.
Letos vyšlo nádherně počasí, bylo relativně teplo a svítilo sluníčko. Proto jsem také běžel pouze ve dvou tričkách a naprosto to stačilo. Důkladně jsem se rozcvičil a pár minut před polednem jsem se postavil na start a vyhlížel známé, kterých tam bylo opravdu hodně. Ve 12 znenadání a bez jakéhokoli odpočítávání zazněl výstřel a dav více než 500 běžců odstartoval na 2 menší okruhy po Prusinovicích a následně trať pokračovala do Tučap, odkud se obracela zpátky do Prusinovic.
Bohužel na startu jsem nebyl v úplně ideální pozici a hodně jsem se musel prodírat dopředu. První 3 kilometry jsem neustále někoho předbíhal, ale nejzajímavější to bylo na čtvrtém kilometru, kdy jsem v kopci vedoucím z Prusinovic dostihl výborně běžící Petru Pastorovou z MK Seitl Ostrava, za který také běhám. V následném seběhu mě předstihl Petr Vabroušek a byl jsem velmi překvapený, že jsem byl v úvodu před ním. Z kopce mu to běželo velmi dobře. Na šestém kilometru je nejnáročnější a nejobávanější kopec v Tučapech. V něm jsem opět předběhl několik závodníků včetně Petra Vabrouška, ale to mi nevydrželo dlouho. V následném seběhu mi to hned vrátil. Snažil jsem se ho držet, ale bohužel se mi to nepodařilo. Při výběhu z Tučap začal foukat nepříjemný protivítr a moje tempo se zpomalilo. Běželo se mi dobře, ale únava už byla znát.
Do cíle jsem přiběhl na krásném 36 místě s časem 37:26, což na Rohálovské desítce znamená zlepšení osobáku o 11 vteřin, Petr Vabroušek mi utekl o pouhých 15 vteřin. Kdyby mi někdo řekl, že se letos po zranění dokážu zlepšit, rozhodně bych mu nevěřil. S výsledkem jsem nadmíru spokojený. Dalším závodem bude stovka v Plzni, kde se teprve ukáže, jak na tom po zranění skutečně jsem.
Tabulka s mezičasy
| km | tempo 2015 (čas 37:53) |
tempo 2016 (čas 37:37) |
tempo 2017 (čas 37:26) |
| 1 | 3:22 | 3:29 | 3:27 |
| 2 | 3:38 | 3:42 | 3:41 |
| 3 | 3:47 | 3:43 | 3:46 |
| 4 | 3:50 | 3:49 | 3:41 |
| 5 | 3:35 | 3:38 | 3:29 |
| 6 | 4:11 | 4:13 | 4:01 |
| 7 | 3:34 | 3:34 | 3:35 |
| 8 | 4:02 | 3:58 | 3:58 |
| 9 | 4:13 | 4:00 | 4:14 |
| 10 | 3:35 | 3:33 | 3:33 |