Příprava na letošní sezónu probíhá dost nevyzpytatelně, chvíli se mi běhá krásně a někdy zase ztěžka a vůbec to nejde. Kvůli zranění jsem vynechal i můj oblíbený tréninkový maraton na výstavišti v Českých Budějovicích, který v lednu beru jako test jak na tom jsem. Podobně přistupuji k Rohálovské desítce, kterou jsem letos běžel již po osmé a také z ní vyvozuji jakou mám formu. A tentokrát to byl můj úplně první letošní závod. Když se zadaří, mám radost. A když ne, řeknu si, že to pro mě přece není důležitý závod. Trénuji hlavně na stovku a tak to hodím za hlavu. V úterý a ve středu před závodem jsem měl tempovější tréninky, které jsem slušně přepálil. Ale běželo se mi dobře, tak jsem nechtěl zbytečně brzdit. Z toho na mě přišla taková únava, že jsem věděl, že se mi v závodě nepoběží dobře.
V sobotu, v den závodu, jsem ráno trochu zaklusal a dal 3 rovinky na protažení, testoval jsem tím nohy a zdálo se mi to již lepší. Před odjezdem na závod jsem krátce zaklusal ještě jednou a říkal jsem si, že to bude tak 50 na 50. Do Prusinovic jsem jel již ráno pro startovní čísla a ještě se vrátil domů. Na závod jsem pak znova dorazil asi 15 minut před startovním výstřelem. Rozklusaný a protažený jsem byl už před odjezdem a na místě jsem dal ještě pár set metrů a do startovního koridoru se protlačil zrovna ve chvíli, kdy komentátor zmiňoval můj velký úspěch na loňském MS na 24 hodin. Docela mě to překvapilo a potěšilo zároveň, zvlášť, když na startu bylo opravdu mnoho zvučných běžeckých jmen včetně například olympionika Jakuba Holuši.
Závod odstartoval přesně úderem dvanácté hodiny a dav více než 500 běžců se vydal na desetikilometrovou trasu. Začátek jsem se snažil běžet co nejvíce ve skupině, abych se schoval před větrem. Věděl jsem, že letos to bude přesně naopak než vloni, kdy v první půlce foukal vítr do zad a v druhé jsem z posledních sil bojoval v silném protivětru. Proto jsem se na začátek v protivětru snažil držet v balíku, ve kterém běžely i dvě první ženy. Do Tučap to šlo docela dobře, chvílemi jsem si říkal, že bych mohl běžet i rychleji, ale nechtěl jsem se osamostatnit a běžet sám. V nohách jsem sice cítil únavu, ale zatím to nebylo ještě tak hrozné, jak jsem očekával. Ovšem výstup v Tučapech mi dal tentokrát hodně zabrat, ale ještě jsem dokázal držet tempo s ostatními. Horší to ale bylo při výběhu z Tučap, najednou mi všichni utekli a já se ocitl naprosto sám s větším rozestupem přede mnou i za mnou. I když foukal vítr do zad, nohy byly snad každý metr těžší a těžší. Ale bojoval jsem ze všech sil a snažil se urvat každou vteřinu. Hlavně poslední dva kilometry jsem si říkal, že by to mohlo dopadnout osobákem a to mě hnalo kupředu. A nakonec opravdu. Svůj loňský nejlepší výsledek jsem letos posunul o 10 vteřin. Není to žádný zázrak, ale každé zlepšení se cení. Obzvlášť když se mi pocitově neběželo úplně dobře. Ale abych byl objektivní, nutno podotknout, že mi v tom hodně dopomohly podmínky, které byly mnohem příznivější než vloni. Bylo tepleji, foukal slabší vítr a navíc v opačném výhodnějším směru.
Tabulka s mezičasy
| km | tempo 2015 (čas 37:53) |
tempo 2016 (čas 37:37) |
tempo 2017 (čas 37:26) |
tempo 2018 (čas 37:56) |
tempo 2019 (čas 36:41) |
tempo 2020 (čas 36:31) |
| 1 | 3:22 | 3:29 | 3:27 | 3:22 | 3:19 | 3:23 |
| 2 | 3:38 | 3:42 | 3:41 | 3:39 | 3:34 | 3:38 |
| 3 | 3:47 | 3:43 | 3:46 | 3:44 | 3:39 | 3:44 |
| 4 | 3:50 | 3:49 | 3:41 | 3:41 | 3:35 | 3:42 |
| 5 | 3:35 | 3:38 | 3:29 | 3:29 | 3:23 | 3:31 |
| 6 | 4:11 | 4:13 | 4:01 | 4:07 | 3:57 | 4:04 |
| 7 | 3:34 | 3:34 | 3:35 | 3:35 | 3:20 | 3:25 |
| 8 | 4:02 | 3:58 | 3:58 | 4:06 | 3:56 | 3:53 |
| 9 | 4:13 | 4:00 | 4:14 | 4:35 | 4:20 | 3:53 |
| 10 | 3:35 | 3:33 | 3:33 | 3:38 | 3:37 | 3:19 |
Mezičasy po kilometrech jsou z hodinek, řekl bych, že do loňského roku je měření docela přesné, ale letos mám nové Garmin Fenix 6X Pro Solar a ty měří malinko jinak a poprvé mi při závodě hodinky naměřily méně než 10 km. Proto můžou být letos mezičasy malinko posunuté a hlavně poslední kilometr nebude odpovídat realitě.
Rozmáhá se nám tu takový nešvar, dva nešvary(-: Číslo na stehně se takhle v předu moc často nevidí a na některých závodech za to může být diskvalifikace. Stejně tak za zkracování trati. Most v Tučapech se měl přebíhat za kužely, v jedné fotogalerii je to pěkně zachycené, většina lidí běžela správně. Nechci, aby to vyznělo jako kritika, je to jen můj postřeh. Hlavně jsem chtěl napsat, že gratuluji k osobáku a děkuji za tyhle reportáže ze závodů, které čtu moc rád. A samozřejmě dál fandím!
Co se týče zkrácení trati, jsem si této chyby vědom a stalo se to letos poprvé. Jak jsem běžel v balíku, nějak jsem nesledoval trať, všiml si toho pozdě a pak už běžel za ostatními. Příště si na to dám pozor. Ale zase takové zkrácení, aby to mělo nějaký výrazný efekt na výsledný čas, to zase nebylo. Co se týče čísla, tak si nechci rozpíchávat a ničit bundu, proto připínám na stehno 🙂