Běh novojičínským parkem

Po zrušení maratonu pro zahraniční běžce v Košicích jsem se rozhodl na nic nečekat a raději závodit i na menších a kratších závodech, abych aspoň trochu zužitkoval formu. Bojím se, že opět jako na jaře zruší všechny závody a než se tak stane, chci toho maximálně využít. A tak jsem našel v termínovce na běhej.com tento závod v Novém Jičíně. Psalo se přesných 10 km se středně náročnou obtížností. Očekával jsem i kousek terénem, ale to se dá zvládnout. Pravdou je, že bych jednoznačně preferoval nějaký rovinatý asfaltový závod, ale žádný se v okolí bohužel nekonal.

Do Nového Jičína jsem jel s tatínkem a oba jsme byli připravení běžet 10 km. Vyfasovali jsme standardně startovní číslo, čip a musli tyčinku, kterou jsem ihned snědl, protože jsem moc nesnídal a už měl vcelku hlad. Bylo docela chladno, lehce pod 10 stupňů, ale dalo se to zvládnout. Rozklusal jsem se a dal i dvě rychlejší rovinky v parku, ve kterém byl také start závodu. Bohužel se mi při druhé rovince trochu natáhl sval a při rychlejším běhu to bolelo. V závodě se to ale naštěstí krásně rozeběhlo a nijak mě to nelimitovalo. Startoval jsem z jedné z předních řad a po startu jsem rychle vyběhl za ostatními běžci pryč z parku směr Kojetín.

Na začátku nás čekalo stoupání, ale na to jsem byl připravený a přesně takový profil jsem měl nastudovaný před závodem z mapy.cz. První půlka do kopce byla celou dobu po asfaltu a to mi vyhovovalo. Při otočce v Kojetíně jsem si alespoň mohl spočítat, kolik běžců je přede mnou. Napočítal jsem, že běžím na sedmém místě. Po otočce následoval seběh, ve kterém jsem hned jednoho běžce předběhl a ocitl se na šesté pozici. Po chvíli se odbočilo mimo hlavní asfaltovou cestu a následovala pro mě méně příjemná kamenitá cesta a místy i mokrá tráva. Zde jsem dával velký pozor a běžec přede mnou, kterého jsem dlouho dobíhal, se mi opět vzdálil. Nicméně se mi ho po chvíli stejně podařilo předběhnout a dostat se na pátou příčku. To již ale následoval výběh zpět na hlavní cestu a já pelášil co to šlo a raději se ani neohlížel. Připadalo mi to nebezpečné, protože jsem běžel dost zběsile a v cíli mi hodinky ukázaly nejrychlejší kilometr za 3:12 minut. Zkrátka jsem makal naplno a doufal, že se na mě nikdo nedotahuje. Úspěšně se to dařilo a já se postupně blížil k cíli.

Když jsem dobíhal zpátky do parku, ze kterého jsme startovali, byl jsem hodně zmatený a vlastně nechápal, jestli mám v cíli běžet dál nebo se zastavit. Hodinky mi ukazovaly pouhých 8,5 km a já opravdu váhal, jestli nepokračovat ještě nějakým kolečkem v parku, abych doběhl zbylých 1,5 km. Abych se přiznal, snad ještě nikdy jsem nedoběhl do cíle s tím, že bych rád běžel dál. V drtivé většině už se cíle nemůžu dočkat, ale tentokrát to bylo jiné. Člověk si nějak rozvrhne síly, je připravený na nějakou vzdálenost a pak je najednou z ničeho nic konec. Hodně divné. Tohle pro mě byl dost velký černý puntík na jinak výborně organizovaném závodě. Kdybych to věděl předem, svoji účast bych si určitě rozmyslel.

Celkově jsem obsadil pátou příčku s časem 32:12 a v kategorii jsem doběhl čtvrtý. Cílovou medaili jsem nedostal, protože byla určena jen pro předem přihlášené. Zajímavé ovšem bylo, že tatínkovi ji v cíli na krk pověsili. Pro ostatní byla za stovku, s čímž jsem se také nikdy nesetkal, aby se účastnická medaile v cíli prodávala. Potom jsme zašli na guláš do nedaleké restaurace, kde proběhlo vyhlášení výsledků s vylosováním bohaté tomboly a pak už jen následovala cesta domů.

Výsledky závodu

https://www.aktivitytour.cz/2020/09/30/vysledky-zavodu-beh-novojicinskym-parkem/

Záznam závodu v Garmin Connect

https://connect.garmin.com/modern/activity/5602589514

Přidat komentář: