Týden po desítce v Holešově jsem se vydal na trochu delší závod do Loštic. Pokud pominu rok 2014, startoval jsem zde každý rok a to znamená, že letos to byla již má sedmá účast. Dalo by se tedy říct, že už jsem na Boráku skoro jako doma. Závod se i letos konal jako mistrovství České republiky, běží se 6 okruhů po zhruba 14 km, takže celkem to dělá přes 84 km v nenáročném terénu pouze s jednou krátkou chodeckou trailovou vložkou. A pokud jsou závody s běhatelnými kopci, naprosto mi to vyhovuje.
Poslední dobou se mi běhalo velmi dobře a i na předchozí závody se mi podařilo parádně vyladit a běželo se mi výborně. Proto jsem byl před závodem velkým optimistou a věřil, že to bude podobné i na Boráku. Nicméně jsem měl poslední dny před Borákem tužší nohy a pocitově to nebylo úplně ideální. Ale to ještě nic neznamená, to se občas stává a pak se to zázračně rozeběhne a závod dobře dopadne. Takže to mě nijak nerozhodilo.
Po brzkém vstávání ve 4 ráno jsme vyrazili do Loštic, cesta proběhla v pohodě a dojeli jsme s dostatečnou rezervou na prezentaci a rozklusání před závodem. Start byl v 7 hodin a po startovním výstřelu se dav ultra nadšenců vydal ukusovat kilometry prvního kola. Plánoval jsem se držet zpátky a běžet opravdu opatrně. Neměl jsem spočítané přesné tempo, ale chtěl jsem běžet první kolo opravdu pomalu s časem mezi 1:05 a 1:10. Bohužel i přes pomalý začátek jsem často udával na čele tempo závodu já. Do poloviny okruhu jsem běžel ve skupině čtyř závodníků, ale po občerstvovačce v půlce okruhu jsme se roztrhali a Dan zrychlil. Já jsem se osamostatnil na druhém místě, ale Dana jsem stále viděl před sebou. První část okruhu je převážně do kopce a druhá polovina spíše z kopce. A právě z kopce jsem na Dana získával a v závěru okruhu jsem ho doběhl.
Do druhého kola jsme vbíhali společně, ale dlouho to nevydrželo a Dan mi opět utekl. Ale i tak bylo druhé kolo moje nejrychlejší a chvíli jsem si dokonce i myslel, že se mi nohy rozeběhly, ale byl to bohužel mylný pocit. Postupně jsem uvěřil, že Dana už nepředběhnu a že na druhém místě mám slušný náskok. Nějak jsem ztratil motivaci a navíc nohy byly opravdu nějaké ztuhlé a vykřesat z nich rychlejší tempo byl hodně velký problém. Takže jsem si tak nějak odevzdaně běžel, netlačil jsem příliš na pilu a spíše vyčkával co se bude dít. V závěru kola jsem si dovolil odskočit i na záchod. Věděl jsem, že pokud by mě někdo náhodou doběhl, dokážu přidat a získat opět alespoň drobný náskok.
V polovině čtvrtého okruhu, okolo 50 km, se pro mě stalo velké překvapení! V dálce jsem uviděl Dana jak běží po mostě po silnici těsně před občerstvovačkou v polovině okruhu. Mrkl jsem na hodinky a stopl jsem čas, který jsem potřeboval urazit do stejného místa. Byly to pouhé 2 minuty! Neskutečně mě to nabudilo a já zařadil vyšší rychlost a vydal se ho stíhat. Najednou jsem dokázal bez větších problémů běžet rychleji. Stále jsem ale chtěl držet určitou rezervu, jelikož do cíle zbývalo ještě mnoho kilometrů. A světe div se, trvalo to zhruba pouhé 4, možná 5 kilometrů a měl jsem Dana těsně před sebou.
V tu dobu už jsme míjeli závodníky na jedno kolo a maraton (tři kola), kteří startovali v 11 hodin v protisměru. Bylo hezké zpestření se navzájem zdravit a povzbuzovat. A v kombinaci s euforií, že předbíhám Dana, jsem opravdu slušně makal. Samozřejmě, že takové tempo jsem dlouho nevydržel a v pátém kole opět polevil. Nohy stále nespolupracovaly ideálně, ale hnal mě kupředu pocit, že bych mohl získat mistrovský titul. Ale musím přiznat, že jsem byl celou dobu hodně nervózní a neustále jsem se otáčel, abych případně dokázal včas zareagovat na Danův útok.
Do cíle se mi opravdu podařilo doběhnout na prvním místě. Měl jsem z toho moc velkou radost! Až v cíli jsem zjistil, že Dan měl problémy a chvíli dokonce odpočíval, ale pak se bojovně vrátil do závodu a ze čtvrtého místa dokázal dokončit jako druhý. Já jsem po vzpamatování v cíli dal sprchu, zašli jsme nakoupit pár kilo tvarůžků a při pochutnávání si na guláši čekali na vyhlášení. Vyhlašoval se samotný závod, mistrovství ČR a také loňský Ultracup. Proto byl letošní Borák na trofeje opravdu bohatý. Tímto závodem jsem zkompletoval druhý titul MČR v ultratrailu a v kombinaci se dvěma tituly na 100 km a dvěma na 24 hodin vyrážím vstříc do boje o třetí sadu.
Výsledky závodu
https://borak.ultradao.cz/index.php/vysledky/43-vysledky-2020