Den po Podhostýnské desítce se konal pro mě jeden ze dvou nejdůležitějších závodů podzimní běžecké sezóny. Jednalo se o maraton v Ostravě, který se zároveň konal jako mistrovství ČR ve veteránských kategoriích. A když už jsem letos čerstvě postoupil v pořadí už do druhé veteránské kategorie, chtěl jsem podat dobrý výkon.
V červnu jsem v Salzkottenu zaběhl maraton pod 2:50. A aktuálně se cítím v ještě lepší kondici a tak jsem chtěl výkon ideálně vylepšit. Jenže když předpověď věštila 28 stupňů, plány jsem přehodnotil, chtěl spíše běžet na jistotu a zopakovat čas okolo 2:50, což jsem viděl jako reálný cíl.
Když jsem dorazil do Ostravy a zaparkoval díky neznalosti zbytečně daleko od startu, vydal jsem se na prezentaci. Překvapilo mě, jaký krásný studentský kampus v Ostravě mají. Vystál jsem nejkratší frontu u stolečku s označením maratonu a vyzvedl startovní číslo 263. Následně jsem si v rozsáhlé budově našel prázdný záchod a vystál další frontu, tentokrát na úschovnu zavazadel. Celkově ale vše proběhlo rychle a já měl dostatek času na rozklusání a vystrašení zajíce při protahování, který měl pelech u pláště budovy, kde jsem se chtěl při protažení schovat před davy lidí motajícími se okolo startu.
V 10 hodin proběhl start závodu na 10 kilometrů a o 10 minut později odstartoval závod na půlmaraton a maraton. Právě díky promíchání závodníků ze dvou závodů jsem reálně neměl sebemenší ponětí, na jaké pozici běžím. Dobré ale bylo, že jsem neustále někoho předbíhal a to mě hnalo kupředu. Ve druhé půlce závodu jsem mylně odhadoval, že trasa závodu prořídne. Neustále jsem ale potkával další a další běžce.
První půlku jsem prakticky celou běžel s Honzou Fouskem, který měl velmi rychlý úvod a já ho postupně doběhl. Do druhé poloviny jsme probíhali společně, ale když jsme si sesumírovali, že běžíme na cílový čas 2:46, oba jsme konstatovali, že je to hodně rychlé. Já jsem běžel podle hodinek a ty mi ukazovaly hodně rozkolísaná tempa od 3:45 do 4:15 a orientovat se podle nich bylo hodně zlé. Honza se rozhodl zpomalit a já jsem, co se týče maratonských běžců, zůstal osamocený.
Na začátku posledního kola se mi podařilo dostihnout Mulugetu Serbessu, kterého znám z mých běžeckých začátků, kdy běhal naprosto famózní maratonské časy. Dnes mu ale závod pravděpodobně díky vysokým teplotám nesedl a já využil jeho přechodu do chůze a dostal se před něj. Poslední kolo ovšem nebylo jednoduché ani pro mě. Již jsem se jen snažil jakkoliv dostat do cíle a tempo dle hodinek dosti upadalo. Škoda, že na občerstvovačkách nebyl ionťák, který by v těchto teplých podmínkách pomohl k lepší hydrataci organismu. Nepřidal mi ani fakt, že jsem si doma zapomněl běžeckou kšiltovku.
Do cíle jsem se dopotácel v čase 2:48:46 a v tu chvíli neměl vůbec ponětí, na které pozici jsem doběhl. V cíli jsem byl hodně unavený a potřeboval jsem doplnit energii. Naprosto ideální by bylo něco v tekuté formě, třeba Cola, ale spokojil jsem se s melouny, hroznovým vínem, jablkem a banány. Časy jednotlivých okruhů jsem měl 41:32 (3:57 min/km), 41:23 (3:56 min/km), 42:10 (4:01 min/km), 43:41 (4:10 min/km), takže je hezky vidět, jakým způsobem tempo upadalo.
Vzhledem k tomu, že Ostravu neznám, zaparkoval jsem daleko od startu. Proto jsem rovnou v cíli tak jak jsem doběhl zašel do sprchy a následně do auta se převléci. Dále jsem dal zasloužený dvojitý hambáč v Mekáči a Colu, na kterou jsem měl tak velkou chuť. Až zde při obědě jsem našel na internetu výsledky a šokovalo mě, že jsem skončil celkově třetí! A v kategorii dokonce první, což znamenalo zisk titulu mistra ČR ve své věkové kategorii.
Vydal jsem se tedy na vyhlášení a na pódiu jsem se objevil dokonce třikrát. Poprvé při celkovém vyhlášení, následně při vyhlášení kategorie a nakonec u mistrovství ČR. Byl to náročný den, domů jsem přijel až večer, ale užil jsem si ho. Doufám, že se mi podaří zúčastnit i příští rok.
Článek o závodu
Výsledky závodu
https://results.onlinesystem.cz/ResultsOverall/Index/2925