Run Winschoten 100 km 2021

Run Winschoten je můj nejoblíbenější závod na 100 km. O to víc mě potěšilo, že mi v květnu od pořadatelů dorazila do e-mailové schránky pozvánka právě na tento závod a já nemohl odmítnout. Velmi rád se sem vracím a letos to bylo již po páté. Bydlení jsem měl zajištěné stejné jako minule, kousek od startu závodu, takže to bylo víc než dokonalé. Velmi se mi líbí, že jsem ve Winschotenu vždy vylepšil svůj předchozí čas (7:37:47, 7:25:54, 7:19:47, 7:08:15) a i když jsem naposledy v roce 2019 nasadil laťku hodně vysoko, chtěl jsem zde opět bojovat o osobák. Formu asi měsíc před závodem jsem měl skvělou, ale vše to narušila Hostýnská osma 4 týdny před Winschotenem. Na ní se stalo něco hodně nestandardní a pár dnů po závodě jsem jen proležel doma v posteli. Došlo k tréninkovému výpadku a já se do Holandska vypravil s velmi rozporuplnými pocity.

Jako klasicky jsem vyrážel již ve čtvrtek, abych měl den před závodem prostor k odpočinku. Dali jsme jen krátký výlet do Blauwestad mrknout na krásné baráčky a následně k moři do Delfzijlu. Při návratu jsem vyzvedl startovní číslo a překvapilo mě, že mám trojku. Důvodem asi bylo to, že jsem při mé minulé účasti skončil třetí. Zbytek dne jsem již jen odpočíval a připravoval se na závod.

Úvod závodu.

Úvod závodu. (foto Rob Dijk)

V den závodu jsem se nasnídal, zanesl svoje věci na občerstvovačku, rozklusal se, rozcvičil a netrpělivě vyčkával na start závodu. Ve startovním koridoru jsem se setkal s ostatními Čechy a popřáli jsme si hodně štěstí v závodě. Po výstřelu jsem se zavěsil za výborného holandského běžce Pascala a společně běželi ve skupině ještě s dalšími běžci. Ale věděl jsem, že běžíme hodně rychle a takové tempo jsem rozhodně v úvodu neplánoval. Jenže místy foukal docela silný vítr a bylo žádoucí se za někoho schovat a tak jsem se rozhodl běžet s nimi. Vydržel jsem to do asi 20 km, ale pak se skupinka roztrhala a já pokračoval osamoceně. Jenže již od začátku závodu jsem cítil, že to není úplně ono a pocitově se mi neběželo vůbec dobře. Tempo jsem dokázal držet zhruba do maratonu, kdy jsem již začínal značně odpadávat. A od 50 km jsem již věděl, že tento závod skončí opravdovým propadákem.

Druhá polovina závodu.

Druhá polovina závodu. (foto Rob Dijk)

Dlouhý zbytek závodu jsem již jen poklusával a odpočítával každý kilometr jen aby už byl konec. Čím pomaleji běžím, tím víc se to vleče a zde krize přišla příliš brzy, takže jsem si závěr opravdu vychutnal. Když jsem konečně probíhal do posledního kola a běžel kolem občerstvovačky, měl jsem pocit, že od komentátora slyším, že za mnou probíhá Dan Orálek. To by znamenalo, že mám jen pár set metrů náskok. A v posledním kole jsem se rozhodně nechtěl nechat předběhnout. Proto jsem ještě malinko přidal. V cíli jsem ale podle časů zjistil, že Dan měl větší ztrátu a já komentátorovi nerozuměl správně.

Diplom.

Diplom.

Do cíle jsem si přiklusal v čase 8:15:19, o více než hodinu za mým plánovaným časem. Je vidět, že jsem se z Hostýnské osmy ještě nedokázal definitivně dostat a jen se mi potvrdil můj špatný pocit z rychlejších tréninků před závodem. Tyto tréninky nešly tak, jak bych si představoval a ani v tomto závodě to nebylo jiné. Je pravda, že jsem lehce přepálil, ale abych na stovce odpadl již na maratonu je extrémní záležitost. Tak snad se příště zadaří lépe.

Výsledky závodu

https://results.sporthive.com/events/6841802328943219456/races/477792

Záznam závodu v Garmin Connect

https://connect.garmin.com/modern/activity/7469645556

Přidat komentář: