Rohálovská padesátka

Když se v dubnu premiérově pořádala Rohálovská padesátka nejen jako cyklistický závod, ale také jako závod běžecký, bylo to pro mě příjemné překvapení. Byl to sice závod virtuální, ale myslím, že měl skvělou atmosféru a také nečekaně mnoho účastníků. Tehdy jsem závod běžel hned dvakrát (první účast, druhá účast), abych si svůj první čas ještě vylepšil.

Vzhledem k tomu, že se závod konal hned týden po stovce ve Winschotenu, nebyl jsem ještě v plné síle a věděl jsem, že nebudu schopen podat maximální výkon. Popravdě jsem se rozhodoval o své účasti na poslední chvíli a to i díky tomu, že trenér nebyl zrovna z nápadu běžet tento závod příliš nadšený. I proto jsem tentokrát nechtěl trhnout rekord, ale spíše jsem si chtěl závod užít. Cílem bylo zaběhnout pohodově bez ohledu na soupeře a po závodě rychle zregenerovat a opět se pustit do dalšího tréninku.

Na startu závodu.

Na startu závodu. (foto Petr Tvaróg)

Start hlavního cyklistického závodu byl ve 12:30 a my běžci jsme se na trať vydali 13:15, abychom se na trati nemíchali. Po startu jsem se ocitl na třetím místě a běžel si opravdu bez ohledu na ostatní. Jen jsem z dáli sledoval Jardu Vichera, jak se hned na začátku utrhl a běžel si pro vítězství. Říkal jsem si, jestli náhodou nepřepálil, ale příliš jsem to neřešil. Občerstvovačky byly dobře rozmístěné na 22, 34 a 40 km, což bylo naprosto dostačující. Na první občerstvovačce mi hlásili ztrátu 2-3 minuty na Jardu. Rychle jsem doplnil ionťák do svých lahví a pokračoval ukrajovat další kilometry závodu. V tu chvíli už jsem běžel na druhém místě, ale třetí Roman Pavlíček mi šlapal na paty.

Vybíháme.

Vybíháme. (foto Petr Tvaróg)

Až do 35 kilometru jsem si běžel velmi pohodově a pro mě velmi netradičně zvládal vychutnávat i trasu závodu. Zde byl koberec časomíry a tak zpětně z výsledků zjišťuji, že zde jsem měl na Jardu ztrátu přesně 6:56 minut. Zde stál můj tatínek jako jeden z dobrovolníků a hlásil mi ztrátu mezi 6 a 7 minutami, takže to odpovídalo realitě. V tu chvíli jsem si již říkal, že je nereálné Jardu dohnat, takže jestli jsem dosud běžel v pohodě, tak teď jsem si závod užíval ještě víc.

V cíli závodu.

V cíli závodu. (foto Petr Tvaróg)

Zlom nastal necelých 6 km před cílem. V tu chvíli jsem uviděl Jardu před sebou. Spočítal jsem si, že jsem na něj musel stáhnout v posledních 10 km okolo půl minuty na kilometr a pokud takto budeme pokračovat, nebude problém ho do cíle předběhnout. Jenže nejen že jsem zpozoroval já jeho, ale také on zpozoroval mě. A zachovali jsme se úplně stejně, já jsem výrazně přidal a věřil si, že ho předběhnu. Jarda se ale nevzdal a zabojoval, zrychlil na podobnou rychlost jako já a jeho náskok se příliš nezmenšoval. Když jsem to viděl, poslední dva kilometry jsem vypustil, jelikož již bylo nereálné jeho náskok vymazat.

Cílová rovinka.

Cílová rovinka. (foto polida.rajce.idnes.cz)

Do cíle jsem tak doběhl druhý s časem 3:53:22 a ztrátou 2:19 na prvního Jardu Vichera. Nohy mě sice bolely, ale jinak jsem byl naprosto v pohodě a regenerace probíhala velmi dobře. Ve velkém zázemí závodu se spoustou stánků jsem si dal pivo, kofolu, rizoto a počkal asi 2 hodiny na vyhlášení závodu a spokojeně vyrazil domů.

V cíli po doběhu.

V cíli po doběhu. (foto polida.rajce.idnes.cz)

Výsledky závodu

https://my.raceresult.com/171458/results#17_738B25

Záznam závodu v Garmin Connect

https://connect.garmin.com/modern/activity/7511477556

1 komentář

Přidat komentář: