Štítek: 10 km

Tentokrát začnu report ze závodu trochu netradičně již několik dnů před startem. Na závod jsem se přihlásil s týdenním předstihem, protože organizátoři stanovili kapacitu závodu na 100 běžců a nechtěl jsem riskovat, že by bylo vyprodáno. Jenže ve středu jsem měl naplánovaný poslední rychlejší trénink a chvíli po vyběhnutí mě rozbolely svaly na nohách tak, že jsem musel rapidně zpomalit a přejít více méně do klusu. Několik předchozích dnů jsem se vůbec nešetřil a běhal docela intenzivně. Svůj podíl na tom měla jistě i pondělní posilovna. Čtvrtek a pátek před závodem jsem se tedy maximálně šetřil, relaxovat a snažil se dát do pořádku. Již jsem jenom pomalu vyklusával a čekal, co se bude v sobotu na startu dít. (Pokračování textu…)

Definitivně posledním letošním závodem pro mě byl závod na 10 km Čertovská desítka v Kroměříži. Před závodem jsem se cítil dobře a chtěl jsem zaběhnout čas okolo 38 minut. Počasí také přálo a tak jsem nedočkavě očekával start závodu, který byl v 11 hodin. (Pokračování textu…)

V mém oblíbeném parku, kde chodím často trénovat, jsem objevil další závod na 10 km. Pár závodů jsem tady již běžel a snažím se žádný nevynechat, hlavně proto, že to mám blízko a nemusím nikam složitě cestovat. Škoda, že se tady občas neběží i něco delšího. Tentokrát se běžel druhý ročník závodu Běžím s AVL. Trať měla tvar číslice „8“ se zázemím uprostřed Ladronky, 2x se okruh běžel celý a navrch ještě jedna půlka. (Pokračování textu…)

Když jsem si ve středu zaběhl osobák na 10 km, navnadilo mě to a hned ve čtvrtek jsem pokukoval do termínovky, abych si vyhlédl další závod. Ideálně jsem si představoval nějaký maraton blízko Prahy, ale bohužel nic vhodného se nekonalo a tak jsem se spokojil s 10 km charitativním Adra během. Letos jsem již podobný charitativní závod běžel, jednalo se o Běh pro gorily. Spojení charity s běháním se mi totiž líbí a tak jsem neváhal a na Adra běh se hned přihlásil. Výtěžek ze startovného byl použit buď na vzdělání dětí v Bangladéši nebo na vybavení nemocnice v Etiopii. Vybral jsem si Etiopii a dokonce jsem dostal hezké poděkování za příspěvek. (Pokračování textu…)

Běh olympijského dne jsem si vybral proto, že ho mám blízko, běží se na Ladronce, kde běžně trénuji a hlavně jsem si chtěl ověřit, jak jsem na tom aktuálně s rychlostí. Od květnového pražského maratonu uběhl zhruba měsíc a půl a v průběhu této doby jsem vůbec netrénoval rychlost, ale cíleně trénoval vytrvalost a připravoval se na 12 hodinový závod ve Stromovce. Běhal jsem výhradně jenom pomalým tempem delší vzdálenosti a tento závod měl být testem, jaké na mě tyto tréninky měly vliv a jak moc mě zpomalily na 10 km trati. Cíl byl samozřejmě běžet co nejrychleji, ale přál jsem si čas pod 40 minut, což je zhruba 2 minuty za osobním rekordem. (Pokračování textu…)