Borák – mistrovství ČR v ultratrailu 2016

Po pražském maratonu jsem měl pouhých šest dnů na to, abych se pokusil dostatečně zregenerovat a připravil se na ještě náročnější závod, kterým byl Borák – běh za Loštickým tvarůžkem. Slovo pokusil je namístě, protože pokus se příliš nezdařil a celý týden po maratonu jsem měl hodně ztuhlé nohy a regenerace zdaleka neprobíhala ideálně. Maraton mi dal zabrat víc, než jsem si připouštěl a podle toho také vypadal průběh Boráku.

Závod se opět běžel na 6 okruhů po 14 km po stejné trase jako loni. Celkem tedy 2 maratony v lehce zvlněném terénu, v každém okruhu se nastoupá okolo 200 výškových metrů. Stejně jako minulý rok se závod běžel jako mistrovství ČR v ultratrailu, na kterém jsem skončil druhý. I letos jsem si přál být na bedně, i když jsem věděl, že jde o kvalifikační závod na MS v ultratrailu a dala se tedy čekat mnohem větší konkurence.

Start závodu.

Start závodu. (foto Otto Seitl)

Již od začátku závodu jsem cítil, že mi to neběží tak, jak bych si představoval, nohy byly ztuhlé a unavené, ale chvíli to vypadalo, jako kdyby si daly říct a podařilo se mi je rozhýbat. Hned od začátku se potvrdil předpoklad, že na čele poběží Dan Orálek a následovali další závodníci. Dalo by se říct, že jsme s odstupem za Danem vytvořili trojici já, Zbyněk Vondrák a Ondra Sikora. Neběželi jsme přímo spolu, ale rozestupy byly minimální. Ve druhém kole jsem chvíli běžel se Zbyňkem a prohodili jsme i pár slov, rozebrali pražský maraton, který jsme oba minulou neděli běželi, ale řeč přišla i na jiné závody.

Konec prvního kola a Zbyněk je mi v patách.

Konec prvního kola a Zbyněk je mi v patách. (foto Otto Seitl)

Rychle se občerstvit a pokračovat do dalšího okruhu.

Rychle se občerstvit a pokračovat do dalšího okruhu. (foto Otto Seitl)

První 3 kola to šlo ještě docela dobře, běžel jsem v pohodovém tempu okolo 4:45 min/km a vše se zdálo být dobré. Trochu mě znervózňovalo jen to, že jsem byl čtvrtý a dvojice Zbyněk s Ondrou se mi pomalinku vzdalovali. Ale byla to teprve polovina závodu a zatím to nic neznamenalo. Doufal jsem, že i na Zbyňkovi by se časem mohla projevit únava z maratonu. Na Ondrovy výsledky jsem se díval ještě před závodem a věděl jsem, že je to rychlík, umí běhat výborně půlmaratony a maratony, ale ultra ještě neběžel, alespoň dle německých ultra tabulek. U něj jsem tedy doufal, že 84 km na něj bude moc a v závěru zpomalí.

Na začátku čtvrtého kola jsem předběhl Zbyňka a dostal se na třetí místo. Tím jsem se dostal do větší psychické pohody a doufal, že už se se Zbyňkem do konce závodu nesetkám. Pokud můžu říct, že čtvrté kolo jsem ještě nějak dokázal držet tempo, tak v posledních dvou okruzích už to absolutně neplatilo. Bylo mi hrozné horko, přehříval jsem se, pořád zpomaloval a celkově to bylo velké trápení. Cílem již dávno nebylo dohonit Ondru, ale nenechat se dostihnout Zbyňkem. Když jsem vbíhal do posledního kola, sotva jsem motal nohama. K tomu se asi 8 km před cílem přidaly již docela výrazné křeče a musel jsem už tak plouživé tempo ještě více zpomalit. Když jsem těsně před občerstvovačkou v polovině okruhu vyběhl na asfaltku, otřesy působily ještě více na lýtka a křeče byly mnohem intenzivnější. Stále jsem ale běžel, místy sice trochu kulhavým krokem a pomalu, ale stále by se to při troše tolerance dalo nazvat během. Na občerstvovačce jsem dal trochu soli, krátce odpočinul a pokračoval dál. Větší kopce jsem již nevybíhal, ale šel pěšky. Nohy už zdaleka nesloužily tak jako na začátku a když už to bylo do cíle necelý kilometr, dokonce jsem zapomněl zvedat dostatečně nohy a zakopl. Letěl jsem chvíli vzduchem a pak brousil ruce, nohy i tělo o prašnou polní cestu. Při běhu jsem ještě nikdy nespadl a tohle byla moje premiéra. Do cíle jsem tak doběhl zaprášený a lehce zkrvavený. Ještě před dopadnutím na zem jsem dostal ukrutné křeče do lýtek, takže jsem se pak chvíli svíjel na zemi a snažil se lýtka protáhnout a křečí zbavit. Aby toho nebylo málo, přidala se navíc ještě křeč do levého stehna. Takže jsem jen seděl na zemi, čekal až to přejde a vyhlížel Zbyňka. Naštěstí jsem se z toho brzo dostal, oklepal, zvedl a pokračoval dál. Do cíle jsem to měl už jen pár stovek metrů, tak jsem nijak nespěchal.

Vbíhám do cíle.

Vbíhám do cíle. (foto Daniel Orálek)

Podřená noha v cíli závodu.

Podřená noha v cíli závodu. (foto Otto Seitl)

Loňský čas 7:15:05 jsem nevylepšil a letos jsem závod dokončil za 7:17:24. Celkově jsem obsadil slušné třetí místo. Jsem přesvědčený, že kdybych neběžel pražský maraton, měl bych na čas pod 7 hodin. Zatímco loni jsem na mistrovství ČR na 100 km a ultratrailu bral druhá místa, letos sbírám třetí. Snad to takto nebude pokračovat dál, abych za rok nebýval bramborový.

V cíli jsem chvíli jen ležel v trávě, abych se vzpamatoval.

V cíli jsem chvíli jen ležel v trávě, abych se vzpamatoval. (foto Daniel Orálek)

Vypadám jak zombie.

Vypadám jak zombie. (foto Daniel Orálek)

Snažil jsem se i trochu protáhnout, ale moc to nešlo.

Snažil jsem se i trochu protáhnout, ale moc to nešlo. (foto Otto Seitl)

V cíli jsem byl totálně vyřízený, lehl jsem do trávy a byl rád, že už to mám konečně za sebou. Až jsem se trochu vzpamatoval, dal jsem si sprchu a po ní už to bylo jenom lepší. Velmi mile mě překvapila návštěva dalších ultramaratonců, kteří sice neběželi, ale přijeli se na závod podívat. Velmi rád jsem se viděl s Radkem Brunnerem a Pavlem Sedlákem. Celkově byla atmosféra závodu moc přátelská a za to patří celému týmu organizátorů velké poděkování. Občerstvovačky byly velmi kvalitně zásobené a pozávodní občerstvení v podobě točeného nealko piva za 15 korun a velké klobásy za stejnou cenu se v dnešní době jen tak někde nevidí.

Vyhlášení závodu.

Vyhlášení závodu. (foto Otto Seitl)

Vyhlášení Ultracupu 2015.

Vyhlášení Ultracupu 2015. (foto Otto Seitl)

Pak už následovalo jen vyhlášení výsledků závodu, při něm jsem převzal výborné olomoucké tvarůžky za třetí místo, snědl jsem guláš od pořadatelů a následovalo vyhlášení Ultracupu za rok 2015. Zde jsem dostal krásný originální pohár za první místo. Několik lidí ještě zůstalo na členskou schůzi ČAU a po náročném dni jsem vyrazil domů.

Schůze České Asociace Ultramaratonců.

Schůze České Asociace Ultramaratonců. (foto Daniel Orálek)

Výsledky

Fotky ze závodu

Video ze závodu

Záznam závodu v Garmin Connect

http://connect.garmin.com/modern/activity/1168213964

2 komentáře

Přidat komentář: