T1 maraton České Budějovice

Indoor maraton v Českých Budějovicích mám opravdu rád. Kde jinde si člověk v lednu a teple může zaběhnout maraton aniž by musel letět na druhou stranu zeměkoule? Trať je sice dost náročná a 105 okruhů po 400 metrech je hodně, ale mě to zase tolik nevadí. Trať komplikuje více než 400 téměř 180 stupňových zatáček a také neustálé předbíhání pomalejších běžců, ale člověk se aspoň nenudí. Závod má svoji jedinečnou a přátelskou atmosféru a i proto jsem zde letos běžel již po šesté.

Tento 400 metrů dlouhý okruh se běžel 105,5 krát.

Tento 400 metrů dlouhý okruh se běžel 105,5 krát.

Týden před závodem jsem cítil skvělou formu a říkal si, že to nemůže dopadnout jinak než osobákem. V průběhu týdne se situace začala krapet komplikovat a i přes ubrané kilometry a intenzitu v tréninku jsem se už tak dobře necítil. Ale den před závodem už se to při posledním tréninku zlepšilo a běželo se mi opět dobře. Ale zdaleka jsem se necítil tak výborně jako před půlmaratonem v Olomouci, odkud držím svůj aktuální půlmaratonský osobák.

Bylo skvělé, že start závodu byl až v 1 odpoledne a já tak nemusel vstávat v noci a jet více než 300 km nevyspalý. Takto jsem vzal ještě rodiče na výlet a vyrazili jsme v pohodě až před 8 ráno. Večer jsem si nachystal 2 hromádky oblečení, jednu závodní a tu druhou na ranní krátké předsnídaňové proběhnutí s 2-3 rovinkama, abych se trochu nastartoval. To se mi v minulosti dost osvědčilo. Ale ráno bylo deset pod nulou a tak jsem se na to vykašlal. Kraťounký klusík jsem dal aspoň těsně před odjezdem.

Menší rozhovor před závodem s tipováním vítěze.

Menší rozhovor před závodem s tipováním vítěze. (foto jitulepoj.rajce.idnes.cz)

Cesta probíhala bez problémů a tak jsme do Budějovic dorazili se skoro 2 hodinovým předstihem. Bylo zde hodně známých a tak čekání velmi rychle uteklo. Opět jsem se trochu proběhl, dál nějakou rovinku a rozcvičil se. Čas startu byl o 10 minut posunutý a tak bylo na všechno více času. Plán jsem měl jasný, začít sekat jednotlivá kola za 1:36 až 1:37 minut, což znamenalo hodně ambiciózní rozběhnutí na osobák. Chtěl jsem minimálně zkusit, jak dlouho vydržím. Můj hlavní konkurent Dan Orálek bohužel krátce po startu kvůli žaludečním potížím odstoupil a já si běžel svůj vlastní závod. Běželo se mi doslova nádherně a kola jsem strojově přesně sekal podle plánu. Až jsem se trochu bál, že tohle tempo nemůžu do konce vydržet. Ale běžet na prvním místě mě hodně motivovalo. V průběhu jsem se dozvěděl, že Petr Macek běží pouze 38 vteřin za mnou. To mě hodně znepokojilo a já si ho začal hlídat. Velkou výhodou bylo, že na takto krátkém okruhu jsem měl dokonalý přehled, jak běží a jestli se náskok zvyšuje nebo snižuje. A on se spíše pomalinku každým kolem zvětšoval.

Start závodu.

Start závodu. (foto jitulepoj.rajce.idnes.cz)

Zvláštní odstavec si zaslouží můj dokonalý support, který obstaral Radek Brunner. Ten nejprve vyhrál dopolední půlmaraton a následně se staral o několik maratonců. My jsme se na spolupráci domluvili až v průběhu závodu, když mi sám od sebe začal v pravidelných intervalech nabízet pití. Nemusel jsem se tak vůbec starat o pitný režim a přemýšlet kolik a kdy jsem toho vypil. Měl jsem jen v kapsičkách 3 své osvědčené gely Agave9 a ty zapíjel ionťákem nebo Colou od Radka. Ani jednou jsem nemusel zabíhat k občerstvovačce a bez něj bych možná takový výsledek nezaběhl.

Tady vypadám ještě docela svěže.

Tady vypadám ještě docela svěže. (foto jitulepoj.rajce.idnes.cz)

Klopení jedné z mnoha zatáček.

Klopení jedné z mnoha zatáček. (foto dao.rajce.idnes.cz)

10 km před koncem jsem již věděl, že si svoji pozici udržím a do cíle doběhnu jako vítěz. To jsem mohl mít Petra asi 100 metrů před sebou a věděl jsem, že ho musím předběhnout o kolo. To se mi nakonec i povedlo a já se dostal do větší psychické pohody. Poslední kola mi neuvěřitelně rychle ubíhala a já skoro nemohl v cíli uvěřit, že už je konec. Rozhodně jsem se necítil tak, jako kdybych odběhl maraton v osobáku. Ale to bylo možná způsobené euforií z vítězství.

Běžím po boku vítězky Radky.

Běžím po boku vítězky Radky. (foto jihoceskybezeckypohar.rajce.idnes.cz)

Na hodinkách jsem měl tentokrát datová pole nastavená na údaje, které jsem potřeboval znát a to mi pomohlo. Úplně jsem vypnul GPS a manuálně si odmačkával každé odběhnuté kolo. Na hodinkách jsem měl zobrazený počet kol, čas aktuálního okruhu, čas posledního okruhu a stopky. Měl jsem tak neustále dokonalý přehled nad průběhem závodu, kolik mám uběhnutých kol, jakým časem zdolávám jednotlivá kola a nemusel se spoléhat na tabuli časoměřičů. Na ní jsem se jen kochal dvěma jedničkami u mého jména, které znamenaly celkové pořadí a pořadí v kategorii.

Radek, nejlepší support.

Radek, nejlepší support. (foto Martin Mahony)

Tady už nevypadám zase tak svěže.

Tady už nevypadám zase tak svěže. (foto dao.rajce.idnes.cz)

Do cíle jsem doběhl v čase 2:49:17, což znamená vylepšení osobáku o téměř 3 minuty. Už se těším na nějaký silniční maraton, kde nebudu muset neustále klopit jednu zatáčku za druhou a nepředbíhat další běžce. Po závodě jsme zašli na zaslouženou večeři do vedlejšího Tesca a po vyhlášení vyrazili na cestu domů. Doma jsem padl únavou do postele a okamžitě usnul. Ale další den jsem se cítil v pohodě a měl po několika měsících v tréninkovém deníku klus dle chuti. A chuť jsem měl velikou a tak jsem si zaklusal rovnou 30 km a tím vydařený závod krásně oslavil.

Vyhlášení závodu.

Vyhlášení závodu. (foto jitulepoj.rajce.idnes.cz)

Časy jednotlivých kol podle časomíry.

Časy jednotlivých kol podle časomíry.

Článek o závodu

https://zlinsky.denik.cz/ostatni_region/zapisnik-lubomira-hotare-20190130.html

Výsledky

https://www.sport-base.cz/vysledky/2019/z-t1maraton-19?flt%5Bpohl%5D=&flt%5Bkat%5D=&flt%5Btrat%5D=42%2C1&flt%5Bprijm%5D=&flt%5Bsc%5D=

Záznam závodu v Garmin Connect

https://connect.garmin.com/modern/activity/3313102393

2 komentáře

Přidat komentář: