Dvanáctihodinovka ve Stromovce je moc hezký závod na okruhu dlouhém zhruba 1900 metrů. Tento závod jsem již třikrát běžel a pokaždé se mi ho podařilo vyhrát. A i tentokrát jsem si před závodem velmi věřil a cítil se dobře, takže jsem hodlal počet vítězství rozšířit na čtyři. Závod jsem bral jako velký test před závodem na 24 hodin v irském Belfastu, který se běží prvního července jako mistrovství světa. Chtěl jsem hlavně otestovat jídlo v průběhu závodu a zjistit, jestli budu mít křeče. Zvlášť, když na tento závod většinou dolehne velmi teplé počasí.
Cíl jsem měl tedy hlavně ten, abych se v průběhu závodu cítil dobře a celkově tělo spolehlivě fungovalo. Tři týdny před závodem můj jediný přemožitel Dan Lawson z mistrovství Evropy na 24 hodin dokázal na 12 hodinovce uběhnout lehce přes 152 km. Říkal jsem si, že by bylo hezké se mu vyrovnat a tak jsem si stanovil velmi ambiciózní hranici a říkal jsem si, že pokud uběhnu 150 km, porazím ho i v Belfastu. Poprvé jsem tak v závodě měl pouze virtuálního a nikoli reálného soupeře. A motivace to pro mě byla opravdu veliká.
Na závod jsem se příliš nevyspal, ale na to už jsem docela zvyklý a brzy ráno vyrazil se svými rodiči a Kačenkou směrem do Stromovky. Rychle jsem zaparkoval, posbírali jsme hromadu věcí z auta a vyrazili na prezentaci. Tam mě překvapily dvě skutečnosti. První bylo, že se letos běží v opačném směru než předchozí ročníky. Druhou pak bylo startovní číslo, kdy jsem letos nedostal jedničku, ale dvojku. Bylo mi řečeno, že je prý na závodě asi ještě někdo lepší. V pořádku, řekl jsem si, další důvod vyhrát a dokázat, kdo je tady opravdu ten nejlepší.
Před startem už nám standardně nezbývalo příliš času, takže vše probíhalo ve spěchu. Krátké rozklusání, záchod, namazání vazelínou a už jsme šli s Kačenkou na start. Po odstartování se podle mého očekávání na čele usadil Zbyněk Vondrák, který již před 14 dny na Boráku říkal, že se pokusí slušně zaběhnout stovku a ve zbylém čase se bude snažit nakroužit co nejvíce kol navíc. Proto mě druhá pozice vůbec neznervózňovala. Na začátek jsem se rozeběhl v tempu 4:38 min/km, i když jsem chtěl na začátek běžet spíše 4:35 min/km, ale nohy jsem měl vcelku ztuhlé a byť malé zrychlení by mi bralo hodně sil.
V průběhu prvního maratonu, který jsem měl za 3:15:44, se nic zajímavého nedělo. Vše probíhalo podle plánu a já stále kroužil a ukusoval minuty a hodiny z celkového času. Na padesátém kilometru jsem poprvé o kolo předběhl Petra Válka, který se na začátku nešetřil a překvapilo mě jeho rychlé úvodní tempo. O 4 km později jsem dohnal Zbyňka Vondráka a bylo vidět, že dnes nemá svůj den a pravděpodobně se na něm podepsalo velké horko. V tu chvíli jsem již kroužil na prvním místě a každým kilometrem zvyšoval svůj náskok. Stovku jsem měl oficiálně za velmi slušných 7:51:00. Osobně si myslím, že jsem měl spíše mezičas okolo 7:53, ale bohužel jsem běžel tak rychle, že při probíhání mety 100 km ještě nebyli organizátoři na správném místě na okruhu, aby přesně odečetli můj čas. V každém případě to byl přesně čas, ve kterém jsem chtěl stovku zvládnout a na poslední 4 hodiny jsem měl i časovou rezervu a meta 150 km byla více než reálná. Navíc jsem se stále cítil relativně v dobré kondici a nic nenasvědčovalo tomu, že bych měl začít zpomalovat.
Jenže 2 hodiny před koncem již ke zpomalení docházelo, ale i tak stále vypadala vysněná hranice reálně. Problém začal být v přehřívání, stále jsem se poléval vodou, ztrácel tím relativně hodně času a výsledek byl takový, že jsem byl během chvíle opět suchý. V horku jsem již nedokázal držet tempo a dalo by se říct, že jakmile jsem si spočítal, že již 150 km nezvládnu, rezignoval jsem a ztratil motivaci. Chvíli jsem ještě ožil, když mi řekli, že běžím na Český rekord, ale to mi vydrželo jen pár kol, než organizátoři zjistili, že někdo zaběhl víc a tento závod není v Německých statistikách.
Letos jsem si na konec závodu vybral nejnevhodnější místo na nejvzdálenějším místě okruhu. Po závodě jsem využil lavičku, sedl si a neuvěřitelně mi ztuhly nohy. Skoro jsem se nemohl ani postavit a cesta do cíle mi trvala asi 20 minut. V cíli jsem se setkal s Kačenkou a vyfotili si společnou vítěznou fotku. Kačenka naběhala neuvěřitelných 127,599 km a zaběhla český rekord na 12 hodin. Dokonce byla celkově třetí a porazila i mnoho mužů.
Já jsem závod dokončil se 147,119 km, zlepšil svůj osobák o více než 16 km a vypadá to na třetí nejlepší výsledek v historii ČR. A za silničním rekordem jsem zaostal jen necelých 300 metrů. V cíli jsem měl výborný pocit, ztuhlost brzy odezněla, nic mě výrazně nebolelo, křeče nepřišly a žaludek fungoval perfektně. Proto jsem si mohl říct, že přípravný závod na Belfast dopadl parádně.
Záměrně jsem se zatím nezmínil o svých rodičích, protože si myslím, že si zaslouží samostatný odstavec. Před závodem ode mě dostali dvoustránkovou tabulku s rozpisem kol, co budu v daných kolech potřebovat podat z občerstvení. Tím mi v průběhu celých 12 hodin neuvěřitelně pomohli a bez nich bych rozhodně takto rychle běžet nedokázal. Přemýšlení o tom, co a kdy si mám vzít, by mě velmi zaměstnalo a stálo mnoho kilometrů. Mít vše k dispozici a nemuset zastavovat je opravdu k nezaplacení a až teď na posledních závodech zjišťuji, jak moc to v závodě dokáže pomoci.
Také musím poděkovat Pavlovi Novákovi za dokonalou přípravu na závod, jeho tréninky mě neustále posouvají a forma má neustále zvyšující tendenci. Výživové poradenství Tomáše Soukupa v posledních několika měsících se mnou také provádí neuvěřitelné divy. Nový jídelníček mění mé fungování těla k nepoznání. A také jeho rady ohledně občerstvování v průběhu závodu mi velmi pomohly.
Poděkování patří také organizátorům, kteří opět připravili skvělý závod, na který se budu rád vracet. Atmosféra závodu je vždy perfektní a o fandění nebyla nouze. Opět musím velmi pochválit občerstvovačku, kde bylo snad naprosto vše, například i výborné sushi, na kterém si pochutnávám hlavně na 24 hodinovce v Kladně, ale ani tentokrát jsem jednomu kousku neodolal. A na výborné těstoviny po závodě se těším již několik hodin před koncem závodu. Tentokrát jsem ochutnal kromě těstovin také rizoto a velmi jsem si pochutnal.
Články o závodu
https://www.behej.com/clanek/12833-kasparova-za-12h-zdolala-rekordnich-127-km-velicka-147-km
http://ultracau.cz/index.php/ultracup/220-rekordni-stromovka
Výsledky závodu
http://my4.raceresult.com/75087/#0_902367
Komentáře