Noční běh Holešov 2023

Na desítku v Holešově jsem se letos těšil. Po půlmaratonu v Novém Jičíně jsem se cítil ve velmi dobré formě a letos v Holešově plánoval vylepšit svůj loňský čas. Vloni byly karty rozdané vcelku jasně ještě před startem, kdy jsem věděl, že můžu skončit nejlépe třetí a přesně tak to vypadalo i v cíli. Letos jsem dva své přemožitele z loňska na startu nikde neviděl, ale pro změnu se objevil kamarád Pavel Dvořák, kterého znám ze soustředění. Věděl jsem, že jeho rozhodně nepředběhnu, jelikož běhá mnohem rychleji a navíc je to můj pravý opak. Když jsme spolu jednou běželi společný trénink, Pavel vyhledával co největší kopce a co nejnáročnější terén, bláto, kameny a kořeny. Od té doby vím, že s ním již na trénink raději nepůjdu. Bylo mi jasné, že na holešovské trati se bude cítit jako ryba ve vodě.

Start závodu.
Start závodu. (foto Facebook Noční běh)

(Pokračování textu…)

Novojičínský půlmaraton

Do Nového Jičína jsem si o víkendu zajel na svůj 24. půlmaraton v životě. Nutno ale poznamenat, že v poslední době jsem na půlmaratony zanevřel a poslední silniční půlku jsem běžel naposledy v roce 2018 v Olomouci. Proto jsem měl i malé obavy, jak závod dopadne, protože zkušenosti z poslední doby nemám a ani jsem pořádně nevěděl, jak závod rozběhnout. A taky se jednalo vyloženě jen o tréninkový závod a měl jsem od trenéra pokyny, abych se krotil, neběžel naplno a nechal i nějakou rezervu.

Dle propozic byla trať z 95 procent asfalt a zbytek dlažba, což je pro mě ideální. Trochu nesvůj jsem byl z profilu trati, kdy první polovina byla do kopce a druhá po obrátce z kopce, ale určitě lepší než kdyby to bylo obráceně.

Na cestu do Nového Jičína jsem si dal raději rezervu, protože jsem se bál, jaké to bude s parkováním. Realita ale byla úplně opačná od předpokladu a i blízko prezentace a startu bylo parkovacích míst dostatek. Prezentace proběhla rychle, vyfasoval jsem startovní číslo 157 a měl ještě dost času na protažení a rozklusání. (Pokračování textu…)

Trénink duben 2023

Letošek se vyvíjí pořád tak nějak stejně. Běhá mi to určitě mnohem lépe než vloni, ale tempa stále nejsou taková jako dřív. Nejpodstatnější ovšem je, že trend je správný a zlepšující se. V průběhu dubna jsem si zaběhl Hranickou desítku, která se mi povedla velmi slušně a to mě jen utvrzuje, že letos zůstanu spíše u kratších závodů a ještě malinko vypiluji rychlost. Zároveň jsem se v dubnu zapojil do výzvy Move For Hope a vyběhal tak jídlo pro dvě děti z Malawi na celý školní rok. Škoda jen, že jsem nedokázal zadat všechny svoje tréninky zřejmě kvůli vytíženým serverům poslední den výzvy.

Celkově jsem v dubnu uběhl slabších 428 km.