Štítek: půlmaraton

Vloni jsem na Nový rok běžel Tuřanský novoroční půlmaraton a letos jsem ho plánoval opět. Nemile mě ale překvapila den předem informace, že je závod zrušený. Nechtěl jsem měnit tréninkový plán a tak jsem objevil alternativu v podobě závodu, který vznikl kvůli zrušení tuřanského půlmaratonu. Když jsem dorazil do Nového Lískovce, překvapilo mě, že prezentace probíhala v rodinném domku, který ovšem obsahoval ne příliš běžné vybavení domácnosti – polárium (www.MrazLeci.cz). Díky tomu bylo o závodníky velmi dobře postaráno, k dispozici byla šatna, sprcha i záchod.

Na závod přijelo okolo 20 lidí a tak před závodem panovala až téměř rodinná atmosféra. Alespoň mi připadalo, že se všichni znají a jsou z Brna. A jak jsem brzo zjistil, mojí hlavní nevýhodou tak byla neznalost tratě. Při jejím popisu před startem jsem se vůbec nechytal a bylo tedy pro mě nutností běžet v závěsu za někým, kdo bude vědět kudy vede trasa závodu. (Pokračování textu…)

Půlmaraton v Olomouci jsem běžel jen proto, že se jednalo spíš o rodinnou záležitost než abych se zde snažil trhat rekordy. Stejně jako vloni jsem i letos běžel s taťkou a bráchou. Tentokrát brácha vyzvedl startovní čísla už v pátek, takže jsme měli v sobotu před závodem víc času na odpočinek a mohli přijet prakticky až těsně před startem. Po příjezdu do Olomouce jsem stihl maximálně krátké klusání a focení se skupinkou lidí, kteří také běželi a které trénuje můj trenér. Nejvíc mě při předzávodním rozklusání překvapili Keňani, kteří se rozbíhali v teplácích a bundách. Já jsem byl rád, že jsem se mohl zchladit v kašně a jim byla v těch tropických teplotách asi zima.

(Pokračování textu…)

Nový rok jsem oslavil půlmaratonem v Brně. Alespoň jsem měl důvod neblbnout na Silvestra, takže jsem si jen přiťukl o půlnoci skleničkou šampáňa a šel brzo spát. Během noci bohužel napadl sníh, takže to podmínky alespoň pro mě velmi ztížilo. Boty mám jen silniční a nedá se říct, že by mě na sněhu nějak extra podržely. Nedalo se nic dělat, musel jsem se s tím nějak poprat.

V průběhu prvního kilometru se 2x obíhaly domy okolo startu, takže hned na úvod hezkých 8 kluzkých a zasněžených zatáček. Další kilometr byl také po sněhu, ale naštěstí už po rovině. I když jedna zatáčka se zasněženou zmrzlou kaluží se taky našla, ale naštěstí jsem se dokázal těsně vyhnout běžci přede mnou, který uklouzl a upadl. Třetím kilometrem se trať napojila na hlavní cestu, kde již naštěstí sněhová pokrývka nebyla. Dalších 6 km se běželo celkem v poklidu, nohy jsem měl nějaké ztuhlé, necítil jsem se dobře a okolo 5 km jsem už chtěl být v cíli. Asi to bylo způsobené skupinkou běžců přede mnou, kteří se neustále vzdalovali a mě tak připadalo, že běžím stále pomaleji. Průměrné tempo jsem ale přitom držel výborné až do 8 km okolo 3:45 min/km. (Pokračování textu…)

Půlmaraton v Olomouci pro mě byl hlavně rodinnou událostí než závodem, na kterém bych chtěl zaběhnout nějaký kvalitní čas. Běžel tatínek, poprvé i bratr a tak jsme se vypravili cená rodina. Osobně jsem ještě cítil malou únavu z předchozího víkendu, kdy jsem běžel závod na 12 hodin ve Stromovce. (Pokračování textu…)

V roce 2011 byl pražský půlmaraton mým úplně prvním běžeckým závodem. Proto pro mě hodně znamená a vždy se na něj snažím co nejlépe připravit a podat co možná nejlepší výkon. Také se mi v něm podařilo vždy zlepšit osobák. Výjimkou byl jen loňský ročník, kdy jsem měl začátek roku poznamenaný zraněním a neměl jsem moc natrénováno. (Pokračování textu…)