Vloni jsem na Nový rok běžel Tuřanský novoroční půlmaraton a letos jsem ho plánoval opět. Nemile mě ale překvapila den předem informace, že je závod zrušený. Nechtěl jsem měnit tréninkový plán a tak jsem objevil alternativu v podobě závodu, který vznikl kvůli zrušení tuřanského půlmaratonu. Když jsem dorazil do Nového Lískovce, překvapilo mě, že prezentace probíhala v rodinném domku, který ovšem obsahoval ne příliš běžné vybavení domácnosti – polárium (www.MrazLeci.cz). Díky tomu bylo o závodníky velmi dobře postaráno, k dispozici byla šatna, sprcha i záchod.
Na závod přijelo okolo 20 lidí a tak před závodem panovala až téměř rodinná atmosféra. Alespoň mi připadalo, že se všichni znají a jsou z Brna. A jak jsem brzo zjistil, mojí hlavní nevýhodou tak byla neznalost tratě. Při jejím popisu před startem jsem se vůbec nechytal a bylo tedy pro mě nutností běžet v závěsu za někým, kdo bude vědět kudy vede trasa závodu.
Výstřel padl těsně po 13 hodině stejně jako před rokem v Tuřanech. Od začátku se utvořila skupinka třech běžců, ale věděl jsem, že těch se neudržím. Takže na mě zbyla další skupina dvou závodníků, se kterými jsem tvořil druhou trojici. Jenže jejich tempo bylo vcelku rychlé, okolo 3:50 min/km. Jelikož se jednalo o můj teprve druhý tréninkový týden po delším odpočinku, a také jsem byl s trenérem domluvený, že poběžím spíš tréninkově, sám bych takto rychle dobrovolně rozhodně nezačínal. Jenže jsem neměl na výběr, buď bloudit nebo běžet rychle. Volba byla jasná, raději jsem běžel rychleji. Po asi 5 km se pořadí lehce pomíchalo a zůstal jsem pouze s jedním běžcem přede mnou. Za mnou daleko nikdo a tak jsem musel stále držet stejné tempo. Zhruba v polovině můj „vodič“ lehce polevil, což mi velmi vyhovovalo a mohl jsem běžet tak, jak jsem potřeboval. Čím víc se ale blížil cíl, tím víc se mi zdálo, že tempo upadá. Hodinky sice občas zahlásily i kilometr za 4 minuty, ale pocitově se mi zdálo tempo až překvapivě pohodové. Jakmile se přiblížil poslední kilometr a s ním i závěrečné stoupání s převýšením cca 70 metrů, musel jsem běžet už velmi pomalu, ale i tak jsem vodiče předběhl. Naštěstí v poslední odbočce mě správně nasměroval do cíle a tak jsem cílem proběhl těsně před ním. Hodně jsem přemýšlel, proč mi na začátku tempo 3:50 připadalo rychlé a na konci 4:00 zase pomalé. Záhadu jsem odhalil při pohledu na profil tratě, zdánlivá rovinka okolo řeky byla na na začátku mírně do kopce a v závěru z kopce.
Oficiální výsledky zatím nejsou k dispozici a bojím se, že už ani nebudou. Ale to ani tak nevadí, doběhl jsem nějak do 10 místa a hodinky mi naměřily čas 1:26:46 a vzdálenost 21,46 km. Určitě jsme otáčeli o kousek později než jsme měli. Dalo by se říct, že cíl závodu jsem si splnil, jednalo se o kvalitní tempový trénink, který mě překvapivě ani příliš neunavil. Závod jsem si užil, byl sice docela velký mráz, ale na druhou stranu sucho a povrch vůbec neklouzal.
Klobouk dolů před organizátory, kteří dokázali za jeden jediný den závod plně naplánovat a zajistit. Jen škoda, že nebylo značení tratě a dokonce nebyla ani vyznačená obrátka. Každý závodník tak překvapivě otáčel kdy uznal za vhodné. V každém případě ale za organizaci závodu bez startovného dávám palec nahoru. Navíc běžcům připravili občerstvovačku v průběhu závodu i po doběhu do cíle. Tohle byl můj první závod, který jsem běžel a přitom neplatil startovné. Trasa se mi také zdála mnohem hezčí než v Tuřanech, k čemuž přispěly také krásně zasněžené stromy a okolní příroda.