Mercury maraton v Českých Budějovicích jsem běžel již po čtvrté. Od roku 2012 jsem vynechal jen loni, protože jsem promeškal začátek registrace a závod se vyprodal dříve než jsem se přihlásil. Tento maraton se běhá v podzemní garáži nákupního centra Mercury. Proto je zde krásně teplíčko a prakticky ideální teplota na běhání. Někdo sice může namítnout, že 63 okruhů v garáži při více než 500 zatáčkách není normální, ale mě to tak tragické nepřipadne. Velká výhoda tkví například v tom, že člověk může využít občerstvovačku každých 666 metrů.
Do Budějovic jsem cestoval společně s Danem, Vilmou a Terezkou. Cesta probíhala bez problémů, dorazili jsme dostatečně včas, zvládli se zaregistrovat, protáhnout a rozklusat. V 9 hodin byl start závodu na 4 km, ale pro nás maratonce byl start až lehce po 10 hodině. Vzhledem k tomu, že jsem se na závod nijak zvlášť nepřipravoval a šel ho bez vyladění prakticky z plného tréninku, neměl jsem nějaké vysoké očekávání. Chtěl jsem ale zaběhnout pod 3 hodiny a ideálně překonat svůj osobák 2:58:49. Na začátek jsem chtěl zvolit rychlejší tempo okolo 4:00 min/km a nechat se překvapit, jak dlouho to vydržím a jak to všechno nakonec dopadne.
Znamenalo to čas 2 minuty a 40 vteřin na kolo a do poloviny závodu se mi dařilo v pohodě toto tempo držet, čas kola se pohyboval v rozmězí 2:35-2:40. Okolo 10 km jsem se dokonce dostal na první pozici v mé kategorii a to mě velmi překvapilo. V tu chvíli jsem doufal, že by to mohlo vyjít a já bych se dostal na bednu.
Jenže zhruba v polovině závodu začalo přituhovat a začal jsem zpomalovat. Až nyní po závodě si uvědomuju, jak důležitá je pro mě GPS s ukazatelem průměrného tempa a tempa posledního kilometru. Zde jsem se bez toho musel obejít, pouze jsem si odmačkával jednotlivá kola na hodinkách. Při času 2:35 na kolo to znamenalo tempo 3:53 min/km a to je při maratonu hodně rychlé. Zvlášť když v průběhu závodu ztrácím čas předbíháním pomalejších závodníků, občas je nutné přibrzdit nebo udělat rychlou kličku a to bere hodně sil. Takže přesně v polovině závodu se kolem mě prohnala dvojice pronásledovatelů a já se najednou ocitl na třetí pozici. A abych úplně ztratil motivaci, po dalších dvou kolech mě předběhl další a já byl najednou bramborový. Na 25 km jsem si navíc musel odskočit na záchod a ztratil okolo minuty a 10 vteřin. Tímto jsem definitivně přestal pomýšlet na umístění v první trojce.
Tempo sice postupně spadlo na zhruba 4:15 min/km, ale pozitivní bylo, že jsem ho dokázal držet a dále již neklesalo. Nikdo další mě už naštěstí předběhnout nedokázal. V cíli jsem byl nakonec celkově na 6 místě a v kategorii bohužel bramborový se ztrátou jedné minuty a 12 vteřin na třetího. Výsledný čas byl ale parádních 2:52:27, což znamená vylepšení osobáku o 6 minut. Letos jsem tedy se závodem velmi spokojený a příští rok se pokusím čas ještě vylepšit.
Závod byl jako vždy perfektně organizovaný, obsluha občerstvovačky vynikající, rychlá a pohotová, to se opravdu jen tak nevidí. V každém kole jsem si na plátně mohl zjistit, na jakém umístění se právě nacházím a kolik mi zbývá do konce kol. Jen je škoda, že jsem si počtu kol na tabuli všiml až 7 kol před cílem, ale to je moje chyba. Naprosto dokonale jsou zpracované výsledky, vlastně se u tohoto závodu o výsledcích nedá mluvit a soubor je nazvaný „Podrobná analýza“ a tento název naprosto sedí. K závodu mám pouze jednu výtku, před závodem přišla mailem informace o tom, že závodníci nemají běhat ve skupinkách, aby nebránili rychlejším běžcům v předbíhání. Pak ale vůbec nechápu, proč na start postavili vodiče na čas 3:30 a spolu s ním běžel balík běžců, který se velmi složitě přebíhal. Naštěstí ale běžci postupně odpadávali a ke konci závodu už s vodičem běžel jen jeden běžec.
Po vyhlášení jsme s Danem, Vilmou a Terezkou vyrazili zpátky do Brna. Cesta již bohužel neprobíhala tak bezproblémově jako ranní cesta na závod. V průběhu dne napadlo okolo 10 cm sněhu a zřejmě sníh zapříčinil převrácení kamionu na D1 a tříhodinové čekání v koloně. Nakonec se nám ale podařilo sjet z dálnice a úsek s nehodou objet.
Běžel jsi fakt pěkně. Gratuluji k času – k osobáčku, a i když to nevyšlo na bednu, tak hlavní je, že jsi se závodem spokojený 🙂
Petře, díky! Spokojený jsem maximálně. Bedna by byla už jen takový bonus navíc, ale tu si nechávám na příště 🙂 Ty jsi taky běžel velmi dobře! A díky za super fotky.