Posledním závodem letošní sezóny byl stejně jako vloni maraton v Otrokovicích. Poslední dobou je moje běhání spíše trápení a tak jsem si raději nestanovil nějaký ambiciózní cíl. Spíše jsem chtěl běžet raději s rezervou a s dobrým pocitem než se v průběhu závodu trápit. Proto jsem si nastavil cíl 3 hodiny, což měl být relativně v pohodě zvládnutelný čas. Pokud by se v průběhu běželo opravdu dobře a měl jsem dostatek sil, chtěl jsem zkusit zrychlit a atakovat čas 2:55.
Ráno před závodem bylo hodně mrazivé. Celou dobu po cestě do Otrokovic byla hustá mlha a sluníčko z předpovědi počasí se nechtělo ukázat. A to platilo po celou dobu závodu. Bylo by samozřejmě příjemnější běžet víc nalehko, ale nemyslím, že by to můj výkon nějak vylepšilo. Start byl 9:40 a okolo třicítky běžců se rozeběhlo na okruh dlouhý 4,2 km, který se běžel desetkrát. Trasa byla z části obrátková, takže jsem mohl sledovat pořadí a rozestupy mezi běžci.

První kolečka jsem držel krásné strojové plánované tempo okolo 4:10 min/km a běželo se mi dobře. Čekal jsem, jak se bude závod dále vyvíjet. Chvílemi jsem běžel s dalšími běžci, ale po úvodních kolech jsem se osamostatnil a běžel prakticky celou dobu sám. To mi vcelku i vyhovovalo. Prvních 7 kol jsem odběhl téměř konstantním tempem, ale potom začaly docházet síly a já začal bohužel zpomalovat. Zatímco na začátku jsem jednotlivé okruhy dokázal běhat zhruba mezi 17:30 – 17:40, od osmého kola jsem se dostával nad 18 minut. Poslední kolo dokonce za 18:22.

Do cíle jsem přiběhl v čase 2:58:00 na kulatém desátém místě. Je vidět, že konkurence byla opravdu veliká, z 30 běžců ve výsledkové listině hned 12 běželo pod 3 hodiny. V kategorii jsem obsadil sedmé místo. Po závodě jsem dal kuřecí plátek s rýží a Kofolu a jel jsem se domů zahřát ke krbu.