Podhostýnská desítka je místní bystřický závod a tak jsem nemohl chybět. Nicméně jsem věděl, že letos nebudu schopen podat maximální výkon, jelikož jsem den předem odjel s kolegou na pracovní akci do Senohrab u Prahy a vracel jsem se až ráno před závodem. Vstávat v 5 ráno po náročném večeru a strávit 3 hodiny na cestě není ideální stav. I proto jsem se s trenérem Pavlem Novákem domluvil, že závod poběžím spíše jen jako náročnější trénink a nebudu výrazně ladit formu.
Po cestě ze Senohrab jsme se s kolegou, který také běžel, stavili rovnou pro startovní čísla do zámku a jeli se domů připravit na závod. Potěšilo mě, že jsem při prezentaci dostal moje šťastné startovní číslo 11, se kterým jsem v roce 2016 dosáhl svého největšího běžeckého úspěchu, zisku stříbrné medaile na mistrovství Evropy v běhu na 24 hodin ve Francii. Doma jsem se snažil rozcvičit, ale cítil jsem, že nohy jsou trochu tužší než bych si představoval. Ale to se vzhledem ke zmíněným okolnostem dalo čekat. Byl jsem tedy rozhodnutý raději v závodě nedivočit a běžet alespoň ze začátku pomaleji.
Po startu jsem přesně plnil svůj cíl, nikam jsem nespěchal, při vyběhnutí ze zámku jsme proběhli náměstím a do Nádražní ulice. Na jejím konci mi pípl na hodinkách první kilometr za 3:53, což jsem považoval za dobré. V tu chvíli jsem běžel druhý a vypadalo to, že náskok na prvního pomalinku stahuji. V průběhu druhého kilometru jsem se probojoval na první místo a rychlým pohledem vzad zkontroloval, jestli závodník běží pětku nebo desítku. Start byl totiž společný, ale startovní čísla měla odlišnou barvu. Zjistil jsem, že běžel pětku a tak mě to mírně uklidnilo.
V průběhu třetího kilometru se trať rozdělila na pětkaře, kteří se pomalu vraceli do cíle a desítkáře, na které čekal kopec v Lázních. Zde jsem se již začal cítit relativně rozběhlý a ztuhlost z nohou malinko odezněla. Vypracoval jsem si drobný náskok, který mi Pavel Novotný na trati hlásil okolo 50 vteřin.
Z Lázní následoval pro mě relativně prudký seběh do Chvalčova, na který jsem se příliš netěšil. Seběhy mi úplně nejdou, ale snažil jsem se nepolevit a běžet okolo 3:40 min/km prakticky až do cíle. Jakmile jsem doběhl na asfalt ve Chvalčově, věřil jsem si, že dokážu zvítězit.
Do cíle jsem doběhl opravdu jako vítěz a měl jsem z výsledku opravdovou radost. Po trati byla skvělá atmosféra a hodně známých, kteří skvěle povzbuzovali a v cíli to bylo ještě intenzivnější. S časem 39:12 jsem byl také spokojený a náskok na druhého v pořadí jsem měl nakonec 36 vteřin.
V závodě na 5 km se nám podařilo sestavit firemní tým DobryTextil.cz, který obsadil druhé místo. Dvě kolegyně navíc byly ve svých kategoriích druhé, takže i jako firma jsme na Podhostýnské pětce skvěle reprezentovali.
Výsledky závodu
https://moraviatiming.cz/glive/g-live.html?f=/vysledky/2026/25/podhostynska10ka.clax