MČR na 100 km Ostrava

Na mistrovství ČR na 100 km jsem se hodně těšil a zároveň taky hodně připravoval. V Ostravě jsem chtěl vylepšit svůj osobák a zaběhnout dobrý čas, abych se nominoval na mistrovství světa do holandského Winschotenu. Takže od 12 hodinovky ve Stromovce (13.6.) jsem se připravoval výhradně na tento závod. Věřil jsem si, že bych mohl zaběhnout čas okolo 7:40-7:45 hodin. Také jsem se těšil na novou pro mě neznámou trať, protože v Ostravě jsem nikdy žádný závod neběžel. Běželo se 20 kol po 5 km, prakticky obrátková trať.

Ovšem plány na skvělý výsledek závodu (podobně jako ve Stromovce) se při pohledu na předpověď počasí začaly rozpadat. Ze Stromovky jsem měl ještě v živé paměti, jak můj výkon dokáže horko negativně ovlivnit. Ale stejně jsem se nechtěl vzdát předčasně. Začal jsem podle plánu v tempu okolo 4:35 min/km, možná i o něco rychleji, protože mi Garmin měřil kratší vzdálenost. Ale běželo se mi dobře a navíc jsem běžel společně s Vláďou Netopilem, tak jsme po cestě prohodili pár slov, aby nám to rychleji ubíhalo. Vydrželo nám to ale jen do 15 km, kdy jsem bohužel musel odskočit do lesa, protože se mnou nespolupracoval žaludek.

Tisíckrát si před závodem můžu říkat, že stovka se rozhoduje až v poslední třetině, ale když jsem se najednou ocitl až na 3 místě, začal jsem být nějaký nervózní. Zároveň jsem ale nechtěl zrychlovat. Trvalo mi asi 15 km, než se mi pár set metrový náskok Vládi podařilo konečně stáhnout, ale pak jsem ho předběhl a vcelku se mu vzdaloval. Bohužel jsem se na 45 km dozvěděl, že Vláďa vzdal. V tu chvíli už bylo pekelné vedro, pil jsem půl až jeden litr vody za kolo, ale stále jsem měl pocit žízně. V každém kole jsem se důkladně chladil a poléval studenou vodou, ale stejně mi připadalo, že jsem byl po pár set metrech opět suchý. Cítil jsem, že dnes už to na osobák nebude a tak jsem zvolnil. Věděl jsem, že jsem druhý s náskokem okolo 15 minut a tak jsem si mohl v klidu opět odběhnout do lesa. Na 50 km jsem měl stále slušný mezičas 3:55:52, ale abych zaběhl osobák, musel bych druhou polovinu zaběhnout skoro stejně rychle, což bylo absolutně nereálné. Mezitím jsem se dozvěděl, že odpadají další a další závodníci a já měl najednou náskok 10 km, později dokonce až 15 km. To už bylo opravdu slušné a ztratil jsem veškerou motivaci hnát se dopředu za nějakým časem. Raději jsem se soustředil na to, abych v pořádku doběhl, důkladně pil a chladil se. Poslední maraton jsem spíš už jenom pomalinku vyklusal, nikam se nehonil a snažil se přežít nesnesitelné podmínky.

Na 60 km jsem zažil jeden velmi nepříjemný okamžik, kdy jsem zhruba 1 km před stadionem potkal auto, řidič stáhl okénko a zeptal se, jestli běžím 100 km. Když jsem odpověděl, že ano, řekl, že závod se ruší a že se budou vyhlašovat výsledky po 50 km. To mě teda pořádně rozzlobilo, protože jsem chtěl za každou cenu doběhnout, v tu dobu jsem už jenom vyklusával a cítil jsem relativně ještě hodně sil. Vůbec se mi nechtělo končit. Naštěstí jsem doběhl na stadion a tam nikdo nic neříkal, takže jsem si oddechl a pokračoval do dalšího kola. Dalších 30 km se nedělo nic zajímavého, na trati jsme kroužili už jenom 3, na občerstvovačce jsem zůstal klidně i 5 minut, odpočíval a čas vůbec neřešil. Ale vždy, když jsem se vydal do dalšího kola, chtěl jsem být zase rychle na občerstvovačce, takže jsem stále pomalu běžel.

S časem 8:52:55 jsem nakonec spokojený, kdyby mě organizátoři nevyhecovali, možná bych ani neměl čas pod 9 hodin, ale do posledního kola mě poslali téměř bez občerstvení 🙂 Navíc jsem se s tím v posledním kole nechtěl příliš párat a tak jsem tímto okruhem proběhl nejrychleji z celé druhé poloviny závodu. Pokud bych se hodně snažil, věřím, že bych mohl dosáhnout času okolo 8:30 hodin, prakticky by stačilo jen omezit čas strávený na občerstvovačce. Ale mělo by to smysl? Za 14 dnů běžím 24 hodinovku v Kladně, tak jsem raději pošetřil síly.

Za zmínku určitě ještě stojí to, že jsem běžel prakticky v úplně nových botech Hoka One One Stinson Lite. Den před závodem jsem je vyzkoušel na krátkém 8 km klusu a pak je hned podrobil ostrému testu při tomto závodě. Velmi příjemně mě překvapily, neměl jsem ani jeden puchýř a běželo se mi v nich celou dobu naprosto v pohodě, jen krátké trailové vložky v každém okruhu byly trochu nepříjemné, ale šlo to překonat. Zajímavé je to, že po závodě necítím nijak extra velkou únavu. Jsem schopný v pohodě vyklusat a nic mě nebolí. Určitě na tom má zásluhu to, že jsem se tolik nehnal za časem. Také ale věřím, že na to mají vliv i nové boty. Když jsem je poprvé obul, připadalo mi, jako bych měl na podrážkách pružiny, protože mají snad 5 cm tlumení.

Fotky

Těsně před startem závodu. Schovávám se pod obloukem ve stínu :-)

Těsně před startem závodu. Schovávám se pod obloukem ve stínu. (autor Otto Seitl)

Krátce po startu běžím ještě s Vláďou Netopilem.

Krátce po startu běžím ještě s Vláďou Netopilem. (autor Otto Seitl)

Při probíhání okolo stadionu, tam bylo grilování na sluníčku snad nejhorší.

Při probíhání okolo stadionu, tam bylo grilování na sluníčku snad nejhorší. (autor Otto Seitl)

Radek vbíhá do dalšího kola a já přebírám štafetu pod hadicí se studenou vodou :-)

Radek vbíhá do dalšího kola a já přebírám štafetu pod hadicí se studenou vodou 🙂 (autor Rostislav Bažanowski – bezvabeh.cz)

Osvěžující studená sprcha.

Osvěžující studená sprcha. (autor Rostislav Bažanowski – bezvabeh.cz)

Osvěžující studená sprcha.

Osvěžující studená sprcha. (autor Rostislav Bažanowski – bezvabeh.cz)

Osvěžující studená sprcha.

Osvěžující studená sprcha. (autor Rostislav Bažanowski – bezvabeh.cz)

Osvěžující studená sprcha.

Osvěžující studená sprcha. (autor Rostislav Bažanowski – bezvabeh.cz)

Radost při vbíhání do cíle.

Radost při vbíhání do cíle. (autor Otto Seitl)

Vyhlášení výsledků a předání cen.

Vyhlášení výsledků a předání cen. (autor Otto Seitl)

Výsledky

http://www.mkseitl.cz/userFiles/vysledky/mcr100km.xlsx

Záznam závodu v Garmin Connect

https://connect.garmin.com/modern/activity/838357400

8 komentáře

Přidat komentář: