MS ve Španělsku pro mě byl poslední závod letošní náročné sezóny. Poslední 3 měsíce jsem žil prakticky v permanentní nervozitě, protože jsem měl téměř celou dobu před nějakým důležitým závodem. Tato skutečnost na mě působila velmi negativně a způsobovala značnou psychickou únavu. Začalo to stovkou ve Winschotenu, pokračovalo Spartathlonem a 24 hodinovkou ve Francii a vyvrcholilo právě stovkou ve Španělsku. Těšil jsem se, až to všechno skončí a pořádně si odpočinu. Odpočinek byl mojí velkou motivací v tréninku před tímto závodem, protože jsem věděl, že i když se při závodu pořádně zničím, nebude to až tolik vadit. A nejen proto jsem byl připravený na trati nechat všechno. Byl to také můj již třetí reprezentační závod, takže jsem v tom nebyl tak úplně sám a běžel jsem i za tým.
V 5 týdnech mezi 24 hodinovkou ve Francii a tímto závodem jsem měl prakticky pouze jeden tréninkový týden, pak už jen následoval odpočinek před závodem. Příprava tak nebyla úplně ideální a chtělo by to delší dobu na trénink, abych dokázal důkladně vyladit formu a podat co možná nejlepší výsledek.
Do Španělska jsme vyráželi v pátek brzo ráno, ale letěli jsme přes Amsterdam, takže díky přestupu jsme dorazili do Alicante až v odpoledních hodinách. Na letišti jsme si půjčili auto a jeli se ubytovat do krásného čtyřhvězdičkového hotelu u moře vzdáleného zhruba 80 km od letiště. Večer jsme ještě stihli krátký běh na protažení nohou po cestě. Překvapilo mě, že na rozdíl od předešlého dne se mi běželo zlehka a cítil jsem se velmi dobře. Po výběhu jsme si v hotelu dopřáli vydatnou večeři.
V sobotu jsme posnídali, chvíli odpočinuli a před obědem šli opět společně zaklusat a vykoupat se v moři. Na rozdíl od předchozího dne se mi vůbec neběželo dobře, nohy byly sice odpočaté, ale hrozně ztuhlé. Běžel jsem 4:40 min/km a přitom jsem vydával pocitově příliš mnoho energie. Nechtěl jsem nic ponechat náhodě, nehrotil to a dokonce si nechal kluky trochu utéct, abych se příliš neunavil. V 5 hodin odpoledne byl sraz před hotelem, abychom se přesunuli na blízké náměstíčko, kde měl začít slavnostní vlajkový průvod výprav všech států. V průvodu jsme dorazili na prostranství před hotel, kde byly na pódiu postupně představeny všechny týmy. Večer již následovala jen večeře, důkladná příprava na ranní závod a brzký přesun do postele.
Ráno jsme vstávali v 5 hodin, šli se nasnídat a pomalu přesunuli na start, který byl strategicky velmi dobře umístěný těsně před hotelem. Rychle jsem se rozklusal, popřál s ostatními dobrý průběh závodu a v 7 hodin jsme odstartovali na 10 okruhů po 10 kilometrech.
S trenérem Pavlem jsem před závodem důkladně rozebíral, jak mám běžet. Přece jen jsem si nebyl po 24 hodinovce před 5 týdny jistý, jak mi to půjde a na jaký čas reálně můžu pomýšlet. Rozhodli jsme se začít v tempu 4:20 min/km. V každém případě jsem si moc přál zaběhnout osobák a bylo mi prakticky jedno, o kolik bych se zlepšil. Chtěl jsem i na konci sezóny dokázat, že se v průběhu roku stále zlepšuji. Letos jsem běžel už 2 stovky, na obou vylepšil svůj rekord a chtěl jsem to dokázat i do třetice. Byl by to pro mě hezký hattrick na závěr sezóny.
Jenže hned od výstřelu jsem nechápal, co se děje s mýma nohama. Zažíval jsem něco, co jsem do té doby v závodě nikdy nezažil, nohy jsem měl ztuhlé a vůbec se mi neběželo dobře. Na tomto základě ani myšlenky v hlavě nebyly zdaleka ideální. Nechápal jsem, jak chci s takto špatným pocitem závod vůbec dokončit, natož uběhnout osobák. Říkal jsem si, že tohle nemůže dobře dopadnout. Začal jsem přesně v plánovaném tempu 4:20 min/km, ale do běhu jsem dával o mnoho víc úsilí, než by tomuto tempu odpovídalo. Naštěstí tento pocit netrval dlouho a rozplynul se po uběhnutí prvního kola. Tepy, které mi v průběhu první desítky vystřelily do závratných výšin, se ustálily na rozumných hodnotách a běh začal být pohodový a bez většího úsilí.
Po dvou hodinách jsem měl od Pavla dovoleno trochu zrychlit v závislosti na tom, jak se budu cítit. A cítil jsem se dobře, tak jsem to zkusil. Rázem jsem zaběhl 4 kilometry po sobě pod 4:10 min/km, ale brzy jsem se pokorně vrátil k původně plánovanému tempu, jelikož jsem předpokládal, že bych takové tempo dlouho vydržel. Zhruba na 30 km jsem potkal Dana a bohužel nevypadal v nejlepší kondici a tak jsem ho předběhl a pokračoval dále. Maraton jsem měl okolo 3 hodin a 3 minut.
V průběhu závodu jsem se snažil maximálně soustředit pouze na sebe, a když byla možnost chvíli se za někoho připojit, využil jsem toho. V první polovině to šlo velmi dobře, stále jsem byl v kontaktu s jinými běžci, ale v druhé polovině jsem hodně běžcům utekl a v závěru jsem běžel pouze sám a dokonce mi připadalo, že předbíhám už jen ženy o kolo.
Přál jsem si, aby se mi opět až do zhruba 60 kilometru běželo v pohodě stejně, jako to bylo při mých dvou posledních stovkách v Plzni a Holandsku. A to se mi povedlo, očekávaná krize přišla opravdu až ve chvíli, kdy mi do cíle zbýval necelý maraton. Tuto vzdálenost už jsem zvyklý nějak dobojovat a dotáhnout až do cíle.
První znamení přicházejících komplikací znamenal hrom přesně ve chvíli, kdy mi hodinky ukázaly uběhnutou vzdálenost 66,66 km. Toto ďábelské znamení spustilo na 70 km déšť, což by samo o sobě nebylo až tak zajímavé. Jenže vydlážděný a mokrý zhruba 3 km dlouhý úsek okolo moře při každém kroku začal podkluzoval. Rozhodl jsem se zde zpomalit a neplýtvat zbytečně síly, které by mi mohly v závěru chybět. V důsledku deště se na trati také objevily hluboké kaluže, které v určitých místech nebylo možné oběhnout, protože byly z obou stran obehnané páskami vyznačující trať. Někde zase bylo nutné v zatáčkách kvůli kaluži udělat velký oblouk. Jediné štěstí bylo, že klouzající úsek jsem zdolával pouze 2x, jelikož déšť nebyl nijak dlouhý a trať brzo uschla. Na 80 kilometru jsem dokonce předběhl i Radka, který měl také bohužel problémy a ani bych si ho nevšiml, kdyby mě nepovzbudil odpočívající na lavečce u trati.
Cílem závodu jsem proběhl v čase 7:23:01, což znamenalo zlepšení osobáku o téměř 3 minuty. Můj cíl jsem tedy splnil a sezónu završil tak, jak jsem si představoval. V cíli jsem byl ale pořádně zničený, takto se mi snad na žádné stovce ještě nepodařilo. Bylo vidět, že jsem se vůbec nešetřil a dal do závodu opravdové maximum. Jak jsem proběhl cílem, nějak už jsem nedokázal koordinovat své pohyby a téměř jsem i porazil hrazení u trati, ale organizátoři mě naštěstí včas zachránili od pádu.
Závod mi připadal velmi náročný, a proto jsem se na subjektivní náročnost ptal zkušenějších borců Dana a Radka. Oba mi nezávisle na sobě potvrdili, že závod jim podmínkami nepřipadal nějak těžký. Pozitivní byla nulová nadmořská výška, minimální převýšení a relativně dobrá teplota. Mírně nepříjemný byl vítr, ale nebylo to nic zásadního. Co mi ale nejvíce vadilo a určitě ovlivnilo výkon, byl jednoznačně déšť a následná kluzká trať. Ale možná jsem jen zvolil špatné boty.
Druhý den po závodě jsme si zajeli na krátký výlet do městečka Cartagena, kde jsme se prošli podél moře a také si prohlédli ¬historickou část města. Následně jsme odjeli na letiště, vrátili auto a opět přes Amsterdam odletěli zpátky do Prahy.
Děkuji za již třetí možnost reprezentovat ČR, byla to pro mě pocta, kterou jsem si opět moc užil. Snad se mi jich ještě pár podaří zažít a bude se mi taky tak dařit. Česká výprava byla opět perfektní a užili jsme si hromadu srandy. Musím také poděkovat Terezce, která bohužel nemohla kvůli zranění běžet, ale obětavě nám dělala podporu na občerstvovačce. Samozřejmě také nesmím zapomenout na trenéra Pavla, který opět nezklamal a dokázal mě perfektně připravit nejen na tento závod, ale společně jsme v tomto roce uspěli hned několikrát. Tímto mu chci poděkovat za celou letošní sezónu.
Výsledky
Níže naleznete časy jednotlivých 10 km kol.
| km | čas | čas kola | tempo kola |
| 10 km | 00:43:27 | 00:43:27 | 04:20,7 |
| 20 km | 01:26:45 | 0:43:18 | 04:19,8 |
| 30 km | 02:09:47 | 0:43:02 | 04:18,2 |
| 40 km | 02:52:45 | 0:42:58 | 04:17,8 |
| 50 km | 03:36:11 | 0:43:26 | 04:20,6 |
| 60 km | 04:20:04 | 0:43:53 | 04:23,3 |
| 70 km | 05:04:58 | 0:44:54 | 04:29,4 |
| 80 km | 05:51:03 | 0:46:05 | 04:36,5 |
| 90 km | 06:37:07 | 0:46:04 | 04:36,4 |
| 100 km | 07:23:01 | 0:45:54 | 04:35,4 |
Články na internetu
http://ultracau.cz/index.php/informace-z-cau/mistrovske-zavody/212-celkem-povedene-ms-100-km-los-alcazaress
https://www.behej.com/clanek/12511-na-ms-na-100-km-z-nasich-nejlepsi-velicka
http://www.bezvabeh.cz/clanek/5072-nejlepsim-cechem-na-ms-v-behu-na-100-km-velicka-zvitezil-japonec-yamauchi