Letos jsem se běžecky trápil, ale v posledním měsíci se situace konečně otočila, začal jsem již běhat trochu rozumným tempem a při tréninzích jsem se cítil mnohem lépe. Takže jsem se přihlásil do Berlína na MS na 100 km v srpnu a v září do Verony na ME na 24 hodin. Čert ví, jak dlouho budu mít šanci ještě reprezentovat a každá taková událost je pro mě ctí. Teď jsem se ale rozhodl postavit na start přípravného závodu, šestihodinovky v Šamoríně, na kterou mám krásné vzpomínky z roku 2019. Tehdy jsem v náročných podmínkách zaběhl krásných 81 km. Byl jsem z toho nervózní, jelikož jsem věděl, že pokud tento závod nedopadne podle představ, naruší to moji psychiku a budu mít obavy i z těchto budoucích závodů.
Podmínky před závodem byly skvělé, cítil jsem se ve formě a odpočinutý, ve čtvrtek jsem navíc zašel na masáž a předpověď počasí hlásila krásných dvacet stupňů. Vše mi dokonale hrálo do karet a rozhodně jsem se nemohl na nic vymlouvat. Skvělé je, že závod startuje hodinu po poledni, takže jsem se krásně vyspal a do Šamorína jsme s Barčou vyrazili v 8 ráno. Měl jsem ještě dostatek času na kompletní předzávodní přípravu, prezentaci, rozklusání a protažení.
Po startu závodu vše probíhalo naprosto perfektně. Začal jsem pomalým tempem okolo 4:20 min/km a po pár kilometrech pomalu zrychloval. Běželo se mi krásně, nikdo ze soupeřů mě neohrožoval a já si běžel svůj závod. Občerstvovačky byly skvěle zásobené, takže jsem si v pohodě vystačil se svými gely a zapíjel nabízenými tekutinami. Na 26 km jsem si musel odskočit do Toiky, ale to mě nijak nevykolejilo. Při mé minulé účasti jsem si musel odskočit dokonce dvakrát, takže jsem byl zvyklý. Ani nevím proč, ale chtěl jsem maraton pod 3 hodiny a tak jsem malinko přidal. Myslel jsem, že hranice maratonu je přesně u časomíry, ale později jsem zjistil, že tomu tak nebylo. Proto jsem podle oficiálních výsledků dosáhl času až 3:00:10.
To bychom za sebou měli půlku zatím velmi vydařeného závodu. Jenže teď nastává zlom. Najednou mi těžknou nohy a mě se začíná běžet hodně ztuha. Dal jsem další gel, ale moc to nepomáhá. Kilometry naskakují pomaleji než bych si přál, ale do padesátky si pořád věřím na cílových 80 km. Po padesátce už sotva šoupu nohama. Uvědomuji si, že 80 km dnes nepadne. A pokud už nebylo reálné zaběhnout 80 km a nikdo ze soupeřů na mě zezadu netlačil, ztratil jsem chuť dál bojovat.
V cíli jsem skončil se 76,289 km, což je daleko za očekáváním. První polovinu uběhnout 42 km a v té druhé pouhých 34 je hrozný nepoměr. Je nutné si přiznat, že forma prostě letos zatím není a jeden měsíc pocitově dobrého běhání to nezachrání. Velmi rád se na závod příště vrátím a zkusím zde opět posunout svůj osobák, jelikož trať, atmosféra závodu a kvalitně zásobená občerstvovačka jsou základní stavební kameny kvalitního výkonu. Letos ale nezbývá než na svůj výsledek hodně rychle zapomenout a směřovat síly v tréninku k MS a ME. Věřím, že se mi tam bude dařit lépe než v Šamoríně.
Výsledky závodu
https://my.raceresult.com/195778/