Rohálovská desítka je mým oblíbeným závodem nejen díky tomu, že se pořádá v blízkosti mého bydliště. Většinou to bývá první závod roku a vždy jsem zvědavý, jaká je forma po zimní přípravě. Letos to ovšem bylo jiné a to hned ze dvou důvodů. Prvním byl, že jsem nepohlídal termín firemního večírku, který se bohužel konal den před závodem. Dalším negativním faktorem bylo mé zranění nohy, které nastalo 11 dnů před závodem. Jednalo se pravděpodobně o natržení svalu, kdy jsem z tréninku kulhavým stylem nějak dopajdal domů.
Léčení nebylo nikterak dlouhé, snažil jsem se co nejdříve vrátit k běhání, ale stále jsem cítil lehčí bolest. Situace se ale postupně vyvíjela k lepšímu a já věřil, že závod budu schopný odběhnout. Když už to pár dnů před závodem vypadalo velmi nadějně, dovolil jsem si dát krátké intervaly do kopce, které mám vyzkoušené a velmi dobře mi fungují v přípravě před Rohálovkou. Bylo to dva dny před závodem a já jsem si bohužel v jednom z posledních intervalů zranění obnovil.
Start byl tedy do poslední chvíle nejistý, nicméně jsem si říkal, že závod je kousek, startovné bylo zaplacené a byl jsem připravený si ho zaběhnout jen pro radost klidně s časem 50 minut. Na start jsem se ani příliš nerozklusával, abych zranění ještě nepodpořil, o mých klasických rozklusávacích rovinkách ani nemluvím.
Po startu jsem byl překvapený, že mě noha relativně pustí. Do kopce to šlo hůře, bolest byla intenzivnější, ale z kopce jsem mohl vcelku běžet. Sice raději ne naplno, ale bolest nebyla taková. První kilometr jsem dal za rovné 4 minuty, což mě velmi příjemně překvapilo. Další kilometr byl podobný a říkal jsem si, že by výsledek nemusel dopadnou tak hrůzostrašně.
Díky mému opatrnému tempu jsem téměř stále předbíhal, což bylo povzbuzující. Po vyběhnutí z Prusinovic foukal trochu protivítr, ale nebylo to nic strašného. V Tučapském kopci jsem dokázal předběhnout velký počet závodníků, i když musím říct, že kvůli bolesti jsem musel upravit styl běhu. Pak už jsem měl jenom jediný cíl a tím bylo v pořádku doběhnout do cíle, což se i podařilo. V závěru jsem dále získával při výbězích do kopce, ale ztrácel při sebězích dolů. Poslední kilometr jsem měl díky pošetřeným silám dokonce nejrychlejším z celého závodu.
Do cíle jsem dorazil za 40:39, což je v porovnání s mými předchozími účastmi velmi špatné. Ale vzhledem k okolnostem jako zranění a nevyspání po večírku jsem byl velmi mile překvapený. Noha mě pustila a věřím, že do příštího závodu budu vyléčený a spravím si chuť.
Tabulka s mezičasy
| km | tempo 2015 (čas 37:53) |
tempo 2016 (čas 37:37) |
tempo 2017 (čas 37:26) |
tempo 2018 (čas 37:56) |
tempo 2019 (čas 36:41) |
tempo 2020 (čas 36:31) |
tempo 2021 (čas 37:28) |
tempo 2022 (čas 37:28) |
tempo 2023 (čas 36:58) |
tempo 2025 (čas 40:39) |
| 1 | 3:22 | 3:29 | 3:27 | 3:22 | 3:19 | 3:23 | 3:21 | 3:32 | 3:21 | 4:00 |
| 2 | 3:38 | 3:42 | 3:41 | 3:39 | 3:34 | 3:38 | 3:42 | 3:47 | 3:39 | 4:00 |
| 3 | 3:47 | 3:43 | 3:46 | 3:44 | 3:39 | 3:44 | 3:47 | 3:50 | 3:46 | 4:07 |
| 4 | 3:50 | 3:49 | 3:41 | 3:41 | 3:35 | 3:42 | 3:41 | 3:42 | 3:46 | 4:06 |
| 5 | 3:35 | 3:38 | 3:29 | 3:29 | 3:23 | 3:31 | 3:32 | 3:30 | 3:29 | 3:55 |
| 6 | 4:11 | 4:13 | 4:01 | 4:07 | 3:57 | 4:04 | 4:11 | 4:08 | 4:03 | 4:23 |
| 7 | 3:34 | 3:34 | 3:35 | 3:35 | 3:20 | 3:25 | 3:36 | 3:31 | 3:34 | 3:50 |
| 8 | 4:02 | 3:58 | 3:58 | 4:06 | 3:56 | 3:53 | 4:04 | 3:58 | 3:58 | 4:08 |
| 9 | 4:13 | 4:00 | 4:14 | 4:35 | 4:20 | 3:53 | 4:09 | 4:02 | 3:58 | 4:17 |
| 10 | 3:35 | 3:33 | 3:33 | 3:38 | 3:37 | 3:19 | 3:25 | 3:31 | 3:26 | 3:44 |
Výsledky závodu
https://www.atletikauni.cz/cz/s1526/Vysledky/Seznam-zavodu/c3108-Detail-vysledku/atr10022-10km