Po plzeňské stovce na konci března jsem pár dnů jenom odpočíval a klusal, ale v dubnu to hezky rozbalil. Z únavy ze závodu jsem se dostal velmi rychle a běhal jsem ve velké pohodě. V polovině dubna jsem si zaběhl druhý letošní závod Ultracupu Brdskou stezku. Před závodem jsem lehce ubral kilometráž, abych byl dostatečně odpočinutý. Po tomto závodě jsem hned následující den brzo ráno odjížděl na Kvildu na běžecké soustředění s trenérem a jeho tréninkovou skupinou.
Na soustředění se nás sešla skvělá partička nadšených běžců, takže bylo o zábavu postaráno. Samozřejmě to nebylo pouze o zábavě, ale hlavně o tvrdém většinou dvoufázovém tréninku. Po závodě jsem tedy neodpočíval, ale rovnou se vrhl do intenzivního tréninku a trochu jsem se bál, jak to zvládnu. Vzhledem k důkladné regeneraci každý den buď v sauně nebo ve vířivce jsem to zvládl velmi dobře a v hlavně kopcovitém terénu naběhal hromadu kilometrů.
Celkem jsem naběhal téměř 397 km v průměrném tempu 4:23 min/km. To z dubna dělá můj historicky nejrychlejší měsíc a věřím, že budu perfektně připravený na pražský maraton, který běžím v rámci mistrovství ČR. Pravděpodobně poprvé budu startovat z koridoru A na dosah od Keňanů, protože mi přidělili velmi nízké startovní číslo 129.