Kapr, bramborový salát a hromada cukroví. To a mnoho dalšího jsem ve velkém množství snědl v průběhu Vánoc. A tak jsme měli s Kačenkou potřebu to trochu vyběhat. Zvolili jsme krátký závod v Třtici, okruh převážně po asfaltu a délkou 4,8 km s převýšením cca 50 metrů.
Na závod jsem se nijak extra nepřipravoval a odběhl ho z plného tréninku, kdy poslední dobou neběhám příliš rychle, ale spíš nabíhám kilometry. Proto jsem neměl žádná očekávání a samotného mě zajímalo, jak dokážu takový krátký sprint zvládnout. Na startu mě překvapila velmi hojná účast a organizátoři hlásili rovných 200 závodníků.
Start závodu byl v 10:30 a já jsem vyrazil z docela zadní pozice ve startovním poli. Chvíli mi trvalo, než se vytvořil prostor okolo a já byl vůbec schopný někoho předběhnout. Ale pak už jsem si závod užíval a bojoval s ostatními běžci. Příjemné bylo, že první kilometr mi hodinky ukázaly za slušných 3:51 a i další kilometry jsem dokázal běžet v podobném tempu.
Stále jsem předbíhal a držel tempo. Až jsem se divil, že jsem dokázal běžet tak rychle, když jsem v podobném tempu neběžel více než 2 měsíce. I do závěrečného stoupání jsem se držel a stále vylepšoval pozici. V celém závodě mě předběhl pouze jeden závodník v cílové rovince, na jehož finiš jsem již nedokázal zareagovat. Doběhl jsem celkově na 14 místě a v kategorii jsem skončil na deváté pozici. V silné konkurenci velmi kvalitních běžců to považuji za skvělý výsledek a s časem 18:12 jsem velmi spokojený. Průměrné tempo mi Garminy vypočítaly na krásných 3:44 min/km. Velmi mě překvapila tepovka, kterou jsem měl průměrně 171 a maximum 182, což jsem už hodně dlouho při běhu neměl.