Blog ultramaratonce Ondry
Blog ultramaratonce Ondry
V říjnu jsem již zakončil letošní zvláštní běžeckou sezónu a začal odpočívat. Předtím jsem si ale ještě zaběhl Hradčanské vlnky a o týden později Třeboňský maraton. Zejména s výsledkem maratonu jsem byl spokojený a tak závěr sezóny proběhl v pozitivním duchu. Zbytek měsíce jsem jen občas krátce a pomalu vyběhl a snažil se nabrat síly na trénink na závody v příštím roce.
Celkově jsem naběhl slabších 329 km, ale to bylo způsobeno hlavně odpočinkem v druhé polovině měsíce.
Dlouho jsem přemýšlel a hledal závod, kterým bych zakončil letošní sezónu. Nakonec mi trenér navrhl maraton v Třeboni a já jsem bez delšího váhání souhlasil. Závěr sezóny jsem tak měl podobný jako vloni, kdy jsem si těsně před lockdownem zaběhl osobáček na maratonu v Hradci. Letos jsem přípravu pojal trochu netradičně a ihned po stovce v Holandsku jsem měl tréninkový blok rychlostní přípravy. Běhat po dlouhé době kilometrové a dvoukilometrové úseky bylo hezkým zpestřením.
Třeboňský maraton na svých stránkách uváděl rychlou a rovinatou trať a přesně tak to mám rád. Dokonce i počasí přálo, bylo chladněji, ale v průběhu závodu jsem se zahřál a bylo mi fajn. Vítr také prakticky nefoukal. Co víc si přát? Podmínky pro mě byly naprosto ideální. Do startovního koridoru jsem dorazil vcelku předčasně, jelikož jsem očekával větší tlačenici, ale ta se nekonala. Překvapilo mě, že zde nejsou žádní známí, ale postupně dorazili. Popřáli jsme si hladký průběh závodu, sdělili strategii, hlavně úvodní plánovaná tempa a netrpělivě očekávali startovní výstřel. (Pokračování textu…)