Brdskou stezku jsem běžel již minulý rok a protože mi letos nevyšel start na plzeňské padesátce okolo Boleváku, chtěl jsem si v Mníšku vylepšit osobák na 50 km. Jenže již delší dobu mě trápí bolavý lýtkový sval a pořád se toho nemůžu zbavit. Hodně se to zhrošilo po pražském půlmaratonu, pravděpodobně hlavně díky tomu, že jsem běžel v závodních netlumených botách po těch pražských kostkách. Hodně jsem hledal na internetu a diagnostikoval jsem si syndrom tibiální hrany, ale jistě to samozřejmě nevím. Ve čtvrtek jsem již byl smířený, že závod nepoběžím, protože jsem ve středu vůbec kvůli bolesti nemohl odtrénovat. Nicméně v pátek ráno jsem se rozhodl, že zavolám fyzioterapeutovi Pavlovi Bendovi a objednal se ještě na ten samý den odpoledne. Pan Benda mě promasíroval, provedl teprapii ultrazvukem, zatejpoval a doporučil brát Voltaren v tabletách. Večer jsem se ještě rozhodl otestovat, jak na tom jsem, dal si volně 6 km s pár rovinkami a ono to sice bolelo, ale dalo se s tím běžet. Proto jsem se na závod rozhodl vyrazit. (Pokračování textu…)
Trénink březen 2015
V březnu jsem se zaměřil hlavně na trénink na pražský RunCzech půlmaraton, abych si zaběhl osobáček. To se mi podařilo a dokázal jsem se zlepšit o více než 3 minuty.
Ve svých trénincích jsem v dubnu naběhal 380,3 km v průměrném tempu 4:31. Je zajímavé, že je to již třetí měsíc v řadě, kdy mám stejné průměrné tempo. Dále jsem s bráchou a kamarádem, kteří trénují na olomoucký půlmaraton, odběhl dalších 20,1 km v tempu okolo 6:30 min/km. Pokud budu počítat i tyto výběhy, podařilo se mi pokořit hranici 400 km.
V dubnu bude hlavním cílem příprava na pražský RunCzech maraton, kde bych si také rád vylepšil osobák. Věřím, že by se mi to mohlo podařit.
Sportisimo 1/2Maraton Praha 2015
V roce 2011 byl pražský půlmaraton mým úplně prvním běžeckým závodem. Proto pro mě hodně znamená a vždy se na něj snažím co nejlépe připravit a podat co možná nejlepší výkon. Také se mi v něm podařilo vždy zlepšit osobák. Výjimkou byl jen loňský ročník, kdy jsem měl začátek roku poznamenaný zraněním a neměl jsem moc natrénováno. (Pokračování textu…)
Trénink únor 2015
Únor u mě začal nehezkou chřipkou, což se bohužel podepsalo i v počtu uběhnutých kilometrů. Neběhal jsem sice jenom 3 dny, ale absťák jsem měl jako kdybych neběhal měsíc. Měl jsem chuť vyběhnout, ale raději jsem chtěl chřipku vyležet a zůstat v klidu doma. Bohužel jsem kvůli ní neběžel ani plánovaný maraton v Plzni 14.2. Chtěl jsem si ho vyzkoušet hlavně proto, že maraton jsem běžel naposledy v Kladně v září a tak jsem chtěl zjistit, jakou mám formu před pražským maratonem. (Pokračování textu…)
Rohálovská desítka 2015
Po dvou letech jsem se opět vydal do Prusinovic na Rohálovskou desítku. Po náročném tréninkovém týdnu jsem nebyl úplně ve formě a bolely mě nohy. Proto jsem neměl nijak velké ambice na zaběhnutí dobrého času. Zvlášť když se jedná o dost náročný kopcovitý závod. Takže jsem závod pojmul spíš jako kvalitní trénink, ale samozřejmě jsem dal do závodu maximum. (Pokračování textu…)
Trénink leden 2015
Lednový trénink se opravdu povedl. Byl dost intenzivní a pozuruju výrazné zlepšení. Nenaběhal jsem toho sice příliš mnoho, ale běhal jsem kvalitně, hodně tempových běhů, kopců a intervalů, takže trénink byl hodně náročný a různorodý. Za celý měsíc jsem naběhal 464 km v průměrném tempu 4:31 min/km, což je můj nejrychlejší měsíc v historii. Také jsem si tréninkově zaběhl závod Loap PBT Vaší ligy na 10 km.
S lednem tedy můžu být naprosto spokojený. O něco hůře ale začal únor, o kterém se rozepíšu až v březnu.
Loap PBT Vaší ligy 10km
Tentokrát začnu report ze závodu trochu netradičně již několik dnů před startem. Na závod jsem se přihlásil s týdenním předstihem, protože organizátoři stanovili kapacitu závodu na 100 běžců a nechtěl jsem riskovat, že by bylo vyprodáno. Jenže ve středu jsem měl naplánovaný poslední rychlejší trénink a chvíli po vyběhnutí mě rozbolely svaly na nohách tak, že jsem musel rapidně zpomalit a přejít více méně do klusu. Několik předchozích dnů jsem se vůbec nešetřil a běhal docela intenzivně. Svůj podíl na tom měla jistě i pondělní posilovna. Čtvrtek a pátek před závodem jsem se tedy maximálně šetřil, relaxovat a snažil se dát do pořádku. Již jsem jenom pomalu vyklusával a čekal, co se bude v sobotu na startu dít. (Pokračování textu…)
Zhodnocení běžeckého roku 2014
Tento rok byl po běžecké stránce velmi úspěšný, idkyž nezačal příliš dobře. Začátkem roku jsem měl natažený stehenní sval a na několik týdnů mě to vyřadilo z tréninku. Prvních pár měsíců tedy nebylo nic moc a pořádně běhat jsem začal prakticky až v dubnu. Na pražský půlmaraton jsem tedy příliš netrénoval a to se i podepsalo na výsledném času (1:26:49). Na pražský maraton jsem už ale zvládl natrénovat a zlepšil jsem svůj osobák o rovnou minutu (2:58:49). Následně jsem se snažil připravit na svůj dosud nejdelší závod – 12 hodinovku. Tam se mi i přes potíže podařilo zvítězit s téměř 130 km. To mě povzbudilo a říkal jsem si, že bych mohl zkusit i 24 hodinovku.
(Pokračování textu…)
Trénink prosinec 2014
V prosinci jsem se snažil běhat trochu rychleji a delší vzdálenosti většinou s konstantní rychlostí. Celkem jsem naběhal 388 km s průměrným tempem 4:37 min/km.
Na začátku prosince jsem také podstoupil vytrvalostní text – laktátovou křivku na běžeckém pásu. Na test jsem se vydal do Mohelnice k panu doktoru Pozdíškovi (www.sportovnitesty.cz). Začínal jsem běžet na 8 km/h a vždy po šesti minutách mi rychlost zvýšili o 1 km/h. Konec nastal při rychlosti 16 km/h, kdy už jsem vůbec nemohl a musel skončit. Po každém úseku mi vzali krev, z které měřili úroveň laktátu. Výsledek vidíte na obrázku níže. (Pokračování textu…)
Čertovská desítka Kroměříž
Definitivně posledním letošním závodem pro mě byl závod na 10 km Čertovská desítka v Kroměříži. Před závodem jsem se cítil dobře a chtěl jsem zaběhnout čas okolo 38 minut. Počasí také přálo a tak jsem nedočkavě očekával start závodu, který byl v 11 hodin. (Pokračování textu…)