Borák – mistrovství ČR v ultratrailu 2019

Obavy se naplnily, podrobnosti v článku o pražském maratonu.

Takto krátce by mohl znít report z tohoto závodu, ale své dojmy sepíšu trochu podrobněji. Šest dnů před tímto závodem jsem v osobáku běžel Pražský maraton a bál se, jestli dokážu zregenerovat. Proto nad Borákem visel velký otazník. Do Loštic jsem tentokrát opět vyrážel s rodiči, jelikož na závodě je vždy výborná přátelská a skoro až rodinná atmosféra. Přijeli jsme docela včas a já se stihl ještě rozklusat a důkladně procvičit. Po startovním výstřelu v 7 hodin jsem vyrazil společně ve skupině 5 závodníků, ale věděl jsem, že běžíme dost rychle a bude nutné zpomalit. Snažil jsem se krotit a držet spíše na konci skupiny, ale i tak to bylo rychlé. Určitě by se dalo říct, že jsem trochu přepálil, i když tepy i pocit byly v pohodě. Postupně se skupinka roztrhala a já jsem běžel na pátém místě.

Od začátku se mi neběželo vůbec dobře, ale malinko jsem doufal, že se to postupně změní. Nezměnilo. Na konci druhého kola jsem si odskočil na záchod, což mě malinko zdrželo. Ale díky odstoupení Dana jsem se dostal na čtvrtou pozici. Na začátku dalšího kola jsem doběhl závodníka přede mnou a prohodili jsme pár slov a postěžovali si na to, že po maratonu nejsme ještě v ideální kondici. Ale třetí místo mě nakoplo a já se snažil vybudovat náskok, abych byl ve větší pohodě, běžel sám a udával si svoje tempo. Ale věděl jsem, že na dobrý výkon to dneska nebude. Snažil jsem se soustředit na to, abych udržel svoji třetí pozici a nikdo mě nepředběhl. (Pokračování textu…)

Volkswagen Maraton Praha 2019

Velmi jsem váhal, jestli maraton v Praze vůbec poběžím. Nakonec jsem se rozhodl přihlásit a pojmout ho jako trénink s tím, že rozhodně nebudu chtít zdolávat nějaké rekordy. Hlavně proto, že závod je 6 dnů před Borákem a tam chci být dobře připravený a podat kvalitní výkon. Stále mám v živé paměti rok 2016, kdy jsem tuto kombinaci pražského maratonu a Boráku běžel a dopadlo to špatně. Nejen, že mi příliš nevyšel maraton, ale aby toho nebylo dost, Borákem jsem se protrápil jako snad ještě nikdy na takto krátkém ultra. Dokonce jsem kilometr před cílem nepochopitelně na rovině spadl a do cíle dopajdal s rozbitým kolenem. Od té doby mám z těchto dvou po sobě jdoucích závodů veliký respekt a například vloni jsem maraton raději vůbec neběžel.

Jako divákovi mi ale na maratonu přišlo líto, že neběžím a musím vše jen nezúčastněně pozorovat. Tak jsem se letos přihlásil, když už jsem měl možnost v rámci mistrovství ČR startovat zadarmo. A byl jsem jasně rozhodnutý, že poběžím jen na pohodu. Jenže trenérovi se můj plán tak úplně nelíbil a prý by bylo dobré maraton „přitempit“ v tempu 4-4:05 min/km. Tak jsem si nakonec řekl proč ne, přitempíme. 4 dny před závodem jsem si dal přípravný čtvrtmaratonský závod v Hulíně, který jsem zaběhl v tempu 3:42 min/km a cítil se ve velké pohodě, dokázal bych tak uběhnout určitě i celý půlmaraton. Tak jsem si říkal, že mám asi formu. (Pokračování textu…)

Trénink duben 2019

Duben byl hodně divný měsíc a příliš jsem toho nenaběhal. První týden jsem spíše odpočíval před důležitým závodem, kterým byla stovka v Plzni. Tam se mi podařilo vyhrát a získat titul mistra ČR. Následně jsem odletěl na týdenní mini dovolenou do USA, kde jsem vůbec neběhal. Po návratu domů v polovině měsíce jsem se začal rozběhávat, ale šlo to neuvěřitelně ztuha a všechno mě bolelo. Sice jsem dokázal běhat rozumnou rychlostí, ale pocitově to byla jedna velká tragédie. Trvalo to mnoho dnů, než se můj stav začal lepšit a běhání se opět dostalo do normálního stavu. Nicméně i tak mě začalo bolet koleno a trochu s ním teď zápasím. Vzhledem k tomu, že mě v květnu čeká pražský Runczech maraton a následující víkend Borák, tak spíš už jen odpočívám a snažím se udržovat formu.

Celkově jsem naběhal 473 km v průměrném tempu 4:34 min/km. Tempo není nikterak vysoké, ale jednou jsem zaběhl i do Hostýnských vrchů a to mi malinko pokazilo průměr.

Prvomájový Burky běh Hulín 2019

Na Prvního máje jsem měl v tréninkovém deníku napsanou svižnou dvanáctku a pár kilometrů výklusu k tomu. A když jsem zjistil, že by brácha i taťka měli zájem zaběhnout si v Hulíně čtvrtmaraton, rozhodl jsem se svůj trénink odběhnout v rámci tohoto závodu. V loňském ročníku jsem běžel půlmaraton, ale tentokrát jsem se přihlásil pouze na poloviční čtvrtmaratonskou trať. Důvodem mého šetření je nedělní pražský maraton, který si chci také tréninkově zaběhnout.

Závod měřil dvě kola po zhruba 5,3 km a já jsem byl rozhodnutý odběhnout kola tři. Prvních 12 km v tempu okolo 3:50 min/km a zbytek posledního kola vyklusat. Je pravda, že na začátku jsem se nechal strhnout k rychlejšímu tempu, jelikož všichni vypálili snad rychlostí světla, ale mně se běželo dobře a tak jsem zvolnil jen mírně a držel tempo okolo 3:45 min/km. Velmi jsem se divil, že již od druhého kilometru začali přepalovači odpadávat a já už jen celou dobu až do cíle předbíhal. V prvním kole jsem se trochu rozběhl a druhé kolo měl určitě ještě rychlejší než první, což bylo u ostatních spíše naopak. Po proběhnutí cílem jsem v tempu vydržel ještě 1,5 km a následně přešel do klusu, abych přesně splnil tréninkový plán. (Pokračování textu…)