V loňském roce se mi na tomto závodu velmi dařilo a dokázal jsem vybojovat vítězství. Vzpomínám si, že již na startu jsem si velmi věřil a nepochyboval o tom, že se umístím minimálně na bedně. Letos to ale bylo úplně jiné, byl jsem na pochybách a vůbec si nevěřil. Od prosince trénuji s maďarským trenérem a úplně se změnila struktura tréninků. A má důvěra v jeho tréninkový systém nebyla tak pevná. Občas jsem měl i světlé stránky, kdy jsem například po lednovém T1 maratonu nebo Rohálovské desítce byl chvíli optimista.
Týden před závodem jsem se snažil maximálně odpočívat a tréninkový plán byl jasný, běhat pouze v úterý a čtvrtek. Takže odpočinku na můj vkus možná až příliš, ale říkal jsem si, že to může být příjemná změna. Na startu závodu jsem měl ale dost ztuhlé nohy, nicméně jsem stále věřil, že se po pár kilometrech rozeběhnou. To se ale nepotvrdilo a po pár kilometrech mi nohy tuhly stále více a více a tempo postupně upadalo. Chtěl jsem začít v tempu 4:15 min/km, ale to se dařilo opravdu jen chvíli. (Pokračování textu…)
