Po pražském maratonu jsem měl pouhých šest dnů na to, abych se pokusil dostatečně zregenerovat a připravil se na ještě náročnější závod, kterým byl Borák – běh za Loštickým tvarůžkem. Slovo pokusil je namístě, protože pokus se příliš nezdařil a celý týden po maratonu jsem měl hodně ztuhlé nohy a regenerace zdaleka neprobíhala ideálně. Maraton mi dal zabrat víc, než jsem si připouštěl a podle toho také vypadal průběh Boráku.
Závod se opět běžel na 6 okruhů po 14 km po stejné trase jako loni. Celkem tedy 2 maratony v lehce zvlněném terénu, v každém okruhu se nastoupá okolo 200 výškových metrů. Stejně jako minulý rok se závod běžel jako mistrovství ČR v ultratrailu, na kterém jsem skončil druhý. I letos jsem si přál být na bedně, i když jsem věděl, že jde o kvalifikační závod na MS v ultratrailu a dala se tedy čekat mnohem větší konkurence. (Pokračování textu…)