Štítek: maraton

Mercury maraton v Českých Budějovicích jsem běžel již po čtvrté. Od roku 2012 jsem vynechal jen loni, protože jsem promeškal začátek registrace a závod se vyprodal dříve než jsem se přihlásil. Tento maraton se běhá v podzemní garáži nákupního centra Mercury. Proto je zde krásně teplíčko a prakticky ideální teplota na běhání. Někdo sice může namítnout, že 63 okruhů v garáži při více než 500 zatáčkách není normální, ale mě to tak tragické nepřipadne. Velká výhoda tkví například v tom, že člověk může využít občerstvovačku každých 666 metrů.

Do Budějovic jsem cestoval společně s Danem, Vilmou a Terezkou. Cesta probíhala bez problémů, dorazili jsme dostatečně včas, zvládli se zaregistrovat, protáhnout a rozklusat. V 9 hodin byl start závodu na 4 km, ale pro nás maratonce byl start až lehce po 10 hodině. Vzhledem k tomu, že jsem se na závod nijak zvlášť nepřipravoval a šel ho bez vyladění prakticky z plného tréninku, neměl jsem nějaké vysoké očekávání. Chtěl jsem ale zaběhnout pod 3 hodiny a ideálně překonat svůj osobák 2:58:49. Na začátek jsem chtěl zvolit rychlejší tempo okolo 4:00 min/km a nechat se překvapit, jak dlouho to vydržím a jak to všechno nakonec dopadne. (Pokračování textu…)

O letošním RunCzech pražském maratonu bych nejraději vůbec nepsal. Tento závod pro mě byl katastrofální, takže to shrnu jen v krátkosti. Nejprve doporučuji přečíst jak probíhal můj trénink měsíc před závodem v příspěvku Trénink duben 2015. Již z toho se dá vyvodit, že závod asi nebude příliš ideální.

Po více než týdenní běžecké pauze kvůli zranění jsem pár dnů před závodem opět vyběhl, abych si ověřil, že noha je v pořádku a nebolí. To se vcelku povedlo a při maratonu noha rozhodně nebolela a nijak mě neomezovala, takže na ni se nemůžu v žádném případě vymlouvat. Původně jsem měl ambiciózní cíle, věřil jsem si na čas 2:50, možná na 2:55, když by to šlo úplně nejhůř, chtěl jsem alespoň vylepšit svůj osobák 2:58:49 z loňska. (Pokračování textu…)

Tento víkend jsem se zúčastnil velmi netradičního závodu v okolí Prostějova. Jednalo se o přeběh přes okres Prostějov z nejníže položeného místa do nejvyššího. Start byl v Ivani, jediné kontrolní místo bylo v Hamrech a cíl u radarové základny Skalky. Trasu si každý závodník mohl zvolit libovolnou. Někdo běžel přes pole, já zase preferuju spíš silnice i za cenu toho, že trasa může měřit o pár stovek metrů víc. Den před závodem jsem minimálně hodinu strávil nad mapou a důkladně studoval trasu. Vím, že bloudění mám v krvi a proto jsem to nechtěl podcenit. Myslím, že jsem si nakonec vybral dobrou trasu a byl připravený běžet s mobilem v ruce a orientovat se podle GPS. Závod byl také zajímavý tím, že se mohly zúčastnit i štafety, jejíž členové mohli střídat jízdu na kole s během. Každá štafeta měla vždy o jedno kolo méně než byl počet členů a mohli se libovolně v průběhu trasy prostřídat. (Pokračování textu…)

Po nevydařeném Baroko maratonu minulý víkend jsem ani neměl moc chuť závodit. Do Kladna jsem ale byl zaregistrovaný již delší dobu, tak jsem nechtěl, aby mi registrace propadla. Navíc jsem v Kladně již 2 tyto maratony běžel, tak jsem chtěl porovnat, jak na tom letos jsem. Předpověď navíc slibovala ideální běžecké počasí. Také jsem již od května neběžel normální silniční maraton s minimálním převýšením. (Pokračování textu…)