MČR v běhu na 100 km Plzeň 2019

Publikováno: Závody, , , Zanechat komentář na MČR v běhu na 100 km Plzeň 2019

Tentokrát začnu hezky od začátku včetně přípravy. A koho zajímá jen průběh závodu, ať přeskočí první 3 odstavce. Po loňské sezóně jsem byl nějaký rozladěný, běhání mi úplně nešlo a některé loňské závody nevycházely podle představ. Proto jsem se již těšil na tří týdenní listopadové odpočinkové období. Rychle to uběhlo a první prosincový víkend jsem byl na krátkém soustředění s trenérem v Medlově, které mi nalilo novou krev do žil. Společně jsme předběžně naplánovali sezónu a domluvili se na výrazném navýšení kilometráže. Ale to, na čem jsme se domluvili, moc neplatilo. Kilometráž totiž byla ještě vyšší. Co jsem si dříve ani nedokázal představit, bylo najednou skutečností. Týdenních 180 km bylo standardních, neobvyklých nebylo ani 190 a dvakrát jsem překročil hranici 200 km. A mně se přitom běhalo výborně. Pociťoval jsem výrazný posun a prakticky skokové zlepšení formy mě velmi motivovalo. A únava také neodpovídala naběhaným kilometrům, regenerovat jsem zvládal velmi dobře.

Další změna nastala v průběhu ledna, kdy mě trenér přemluvil na test laktátové křivky. Na rozdíl od 4 roky starého testu se ve výsledcích nepsalo „V meziprahové zóně nižší vytrvalost, na aerobním prahu deficit tempa i vytrvalosti, laktátově-aerobní výkonnost na dolní hranici očekávaného“, ale naopak zde stálo „excelentní výsledek testu, výrazný nárůst tempových schopností a vytrvalostní kapacity na aerobním prahu“. Od této chvíle mi trenér začal psát tréninky na tepy místo intenzity. Tato změna pro mě byla složitá, ale nějak jsem si nakonec zvykl. Horší bylo, že měl Pavel mnohem přesnější informace o intenzitě mých tréninků. Odjakživa mám tendenci běhat ve vyšší intenzitě než bych měl, protože jen tak mám dobrý pocit z toho, že trénuji naplno a do tréninku dávám vše. A podle tepovky trenér přesně viděl jak jsem trénink odběhal a musel občas zasáhnout a krotit mě. Někdy se mu to i dařilo. (Pokračování textu…)

Josefský běh Zlín

Publikováno: Závody, 2 komentáře u textu s názvem Josefský běh Zlín

Asi bych měl nejprve vysvětlit, jakým omylem jsem se dostal na start tohoto závodu. Řeknu rovnou na začátek, že to byla trailová desítka místy ve velmi výživném bahnitém terénu, což je u mě netypické, takové závody neběhám a nemám je rád. Před nedávnem jsem vypsal trenérovi seznam závodů, které se tady v okolí běží, jestli by se nějaký z nich náhodou nehodil do tréninku. Přitom jsem ale nezkoumal detaily jednotlivých závodů. Takže jsem nevěděl, že se běží ve zvlněném terénu a že den předem bude mohutně pršet, aby byl závod ještě zajímavější. A trenérova volba padla právě na tento závod.

Doma mě asi osvítil duch svatý a proto jsem si přibalil do auta na závod i trailové boty. Na místě po omrknutí terénu jsem se do těchto Saucony Peregrine rozhodl bleskurychle přezout. Bohužel parkovat se dalo jen dost daleko od startu a prezentace. Neměl jsem tak příliš času na rozkoukání, po vyzvednutí čipu a startovního čísla jsem rozklusal k autu, odložil věci, naposledy se napil a vyrazil na start, kde jsem doběhl dvě minuty před startem. Nedá se tedy říct, že bych byl ideálně protažený a rozklusaný, ale v takovém terénu to nebylo ani tolik potřeba. (Pokračování textu…)

Rohálovská desítka 2019

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Rohálovská desítka 2019

Čas letí a letos jsem se vydal na Rohálovskou desítku již po osmé. Mám tak aspoň krásné srovnání, jak se má kondice vyvíjí v čase. A letos jsem trénoval opravdu tvrdě a rozhodně jsem chtěl svůj čas na tomto závodě vylepšit.

Jako vždy jsem v den závodu brzo ráno zajel pro startovní číslo a vrátil se domů, abych ještě trochu odpočíval. Na závod jsem vyrazil asi půl hodiny před startem, v Prusinovicích se trochu rozklusal, protáhl a postavil co nejblíže ke startovní čáře. Po výstřelu jsem vyrazil kupředu a i přes rychlý úvod se mi běželo velmi hezky a zlehka. První 2 kolečka v Prusinovicích vždy rychle utečou a jakmile jsem opustil Prusinovice, běželo se mi stále velmi dobře. Důvodem byl běh z kopce a vítr v zádech. Následoval obávaný kopec v Tučapech, který jsem také bez problémů vyběhl a dokázal v něm dokonce předběhnout i několik běžců. V následném seběhu jsem opět dokázal získat pár vteřinek a upevňoval svoji pozici. (Pokračování textu…)

T1 maraton České Budějovice

Publikováno: Závody, 3 komentáře u textu s názvem T1 maraton České Budějovice

Indoor maraton v Českých Budějovicích mám opravdu rád. Kde jinde si člověk v lednu a teple může zaběhnout maraton aniž by musel letět na druhou stranu zeměkoule? Trať je sice dost náročná a 105 okruhů po 400 metrech je hodně, ale mě to zase tolik nevadí. Trať komplikuje více než 400 téměř 180 stupňových zatáček a také neustálé předbíhání pomalejších běžců, ale člověk se aspoň nenudí. Závod má svoji jedinečnou a přátelskou atmosféru a i proto jsem zde letos běžel již po šesté.

Tento 400 metrů dlouhý okruh se běžel 105,5 krát.
Tento 400 metrů dlouhý okruh se běžel 105,5 krát.

Týden před závodem jsem cítil skvělou formu a říkal si, že to nemůže dopadnout jinak než osobákem. V průběhu týdne se situace začala krapet komplikovat a i přes ubrané kilometry a intenzitu v tréninku jsem se už tak dobře necítil. Ale den před závodem už se to při posledním tréninku zlepšilo a běželo se mi opět dobře. Ale zdaleka jsem se necítil tak výborně jako před půlmaratonem v Olomouci, odkud držím svůj aktuální půlmaratonský osobák.

Bylo skvělé, že start závodu byl až v 1 odpoledne a já tak nemusel vstávat v noci a jet více než 300 km nevyspalý. Takto jsem vzal ještě rodiče na výlet a vyrazili jsme v pohodě až před 8 ráno. Večer jsem si nachystal 2 hromádky oblečení, jednu závodní a tu druhou na ranní krátké předsnídaňové proběhnutí s 2-3 rovinkama, abych se trochu nastartoval. To se mi v minulosti dost osvědčilo. Ale ráno bylo deset pod nulou a tak jsem se na to vykašlal. Kraťounký klusík jsem dal aspoň těsně před odjezdem. (Pokračování textu…)

Zimní běh přes Kosíř

Publikováno: Závody, 1 komentář u textu s názvem Zimní běh přes Kosíř

V sobotu jsem se vydal do Slatinic, kde se konal běh přes Kosíř. Pozval mě na něj kamarád Broňa Khýr, který také běhá v naší tréninkové skupině Pavla Nováka. A já si řekl, že si tímto závodem trochu zpestřím tréninkový týden.

Po příjezdu a rychlé registraci jsme se rozklusali, protáhli, prozkoumali začátek trasy a dali i pár rychlejších rovinek na zahřátí. Start byl o 10 minut posunutý kvůli vysoké účasti a nebyla to účast ledajaká. Překvapilo mě, že závod navštívilo opravdu hodně skvělých běžců.

Od závodu jsem neměl absolutně žádná očekávání, byl to další z tréninkových závodů. Zvlášť, když jsem věděl, že to bude po sněhu a do kopce. Takový zimní trailový závod jsem ještě neběžel a tak jsem byl zvědavý, jak to zvládnu. Obutí jsem zvolil Saucony Peregrine 6, které se ukázaly jako velmi vhodné a v těžkém terénu mě velmi slušně podržely. Rozhodně lépe než nějaké moje protivníky, kteří běželi v silničních botách a pořádně jim to klouzalo. (Pokračování textu…)

Čertovská desítka Kroměříž 2018

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Čertovská desítka Kroměříž 2018

Termín Čertovské desítky v Kroměříži pro mě nebyl úplně vyhovující. Jednak jsem od pondělí do pátku v tréninku naběhal 110 km a také se jednalo o sobotu po pátečním vánočním firemním večírku a tak jsem se vyspal pouze okolo 4 hodin. O únavu bylo postaráno. Navíc v tréninku zatím vůbec netrénuji rychlost a spíše nabíhám objemy. Ale závod to nebyl nijak důležitý, tak jsem to prakticky neřešil.

Závod jsem chtěl vyběhnout hlavně opatrně a sledovat, jak se budu v průběhu cítit a případně zrychlovat nebo se aspoň snažit držet konstantní tempo. Plánované úvodní tempo 3:50 min/km se mi podařilo krásně držet možná také díky běžci přede mnou, který běžel přesně podle mého plánu. Jen jeden závodník se hned v úvodu odpojil a běžel si vlastní závod. Já jsem běžel na třetím místě, ale to nevydrželo dlouho. Z naší početné skupinky se rozhodli jít dopředu 2 závodníci a já běžel ve skupině na čtvrtém až šestém místě. Nejhorší byl úsek na cyklostezce okolo Moravy směrem na Kvasice, kde byla vrstva sněhu, která dokonale způsobovala podklouznutí při každém kroku. Kdybych tohle věděl, asi bych zvolil jiné než 100 % silniční Saucony Freedom ISO. (Pokračování textu…)

Changan Ford Ultra-Challenge Čína

Publikováno: Závody, , , 2 komentáře u textu s názvem Changan Ford Ultra-Challenge Čína

Když přišlo pozvání na tento závod do Číny, ani chvilku jsem neváhal. Zaběhnout si v exotických podmínkách a strávit pár dnů po závodě cestováním a objevováním jiné kultury byla jasná volba. Za celou sezónu jsem byl před odletem docela unavený, ale i tak jsem se cítil relativně dobře. Myslel jsem si, že po Spartathlonu jsem dokázal zregenerovat a ani tolik neztratil rychlost. Jenže jak jsem později zjistil, zdání tentokrát klamalo.

Logo závodu

Do čínského města Wuhan jsme letěli s Markem Jiráskem a Terezou Zuzánkovou s přestupem ve Frankfurtu a Chengdu. Let probíhal bez problémů a na cílovém letišti nás již čekaly dobrovolnice s cedulí závodu. Odvedly nás na autobus, kterým jsme odjeli do hotelu. Hotel Honey moon bay resort byla taková velká skládačka z přepravních kontejnerů, ale uvnitř by to člověk ani nepoznal. Asi 150 pokojů bylo umístěných do kruhu a uprostřed bylo velké srdce. Zkrátka líbánkový resort v okolí velkých rybníků.

Ubytovaný jsem byl s Markem Jiráskem a výborně jsme si rozuměli, po ubytování jsme společně dali pár kilometrů na protažení nohou po asi 20 hodinovém letu a zašli na večeři. Další den jsme ráno opět zaklusali, poklábosili s ostatními členy naší výpravy, užili si hromadu srandy a šli spát. Zatímco první den jsem spal jako špalek, tuto druhou noc jsem byl asi zmatený z 6 hodinového časového posunu a nemohl usnout. A jakmile jsem usnul, o chvíli později jsem se celý zpocený probudil. (Pokračování textu…)

Night Trail Run Holešov 2018

Publikováno: Závody, , Zanechat komentář na Night Trail Run Holešov 2018

Týden po Spartathlonu běžet další závod? Možná trochu šílenost, ale dokázal jsem vcelku rychle zregenerovat a chtěl jsem otestovat rychlost, protože za další 3 týdny běžím stovku v Číně. Takže návrat do tréninku musel proběhnout velmi rychle a na rozdíl od přípravy na Spartathlon teď bylo potřeba zapracovat malinko také na rychlosti. Závod navíc organizuje kamarád, takže jsem ho chtěl přijet podpořit.

Do Holešova jsem přijel myslím relativně včas, ale zaparkoval jsem u hlavního vstupu do zámku a pak trochu zmateně hledal zázemí závodu, které bylo na druhé straně zámecké zahrady. U prezentace byla vcelku dlouhá fronta a já se dostal na řadu asi 10 minut před startem. Pak jsem musel zaběhnout odložit věci do auta, napít se, vzít čelovku a přišpendlit číslo. Přeparkoval jsem blíž a vyrazil na start. Malinko jsem doufal, že mám ještě hodně času, že se musí díky frontě u prezentace start odložit. Ale když jsem se vrátil do zázemí, všichni už byli seřazení ve startovním koridoru a mě nezbylo nic jiného než se rychle protáhnout mezi diváky a zařadit do první linie. Trochu v šoku jsem v rychlosti nastartoval čelovku, zapnul hodinky a během 10 vteřin zazněl startovní výstřel. Můj příchod na start byl tedy perfektně načasovaný a ani v tu chvíli nebyl čas na nějakou nervozitu. (Pokračování textu…)

Spartathlon 2018

Publikováno: Závody, , , , Zanechat komentář na Spartathlon 2018

Letošní Spartathlon jsem běžel již počtvrté a byl jsem rozhodnutý, že bude na nějakou dobu mým posledním Spartathlonem. Proto jsem si ho chtěl maximálně užít a samozřejmě jsem chtěl konečně stlačit čas pod 30 hodin. Posledních 14 dnů před závodem jsem se začal cítit v dobré kondici a na Spartathlon jsem se dokonce i těšil. Ale zároveň se obával, abych nedopadl jako vloni, kdy mi totálně došla po 180 km energie. V pátek týden před závodem jsem si dopřál důkladnou dvouhodinovou masáž od Viléma Waise a v sobotu otestoval formu na závodě na 8 km v Napajedlech. Test dopadl velmi dobře a já se cítil v dobré kondici. Dále už jsem příliš neběhal a hlavně kladl důraz na regeneraci a spánek. Na Spartathlon jsem tak odjížděl dobře připravený nejen po stránce odpočinku, ale také jsem měl již důkladně rozmyšlené balíčky, které si pošlu na jednotlivé občerstvovačky.

Společná fotka Czech Spartathlon Teamu
Společná fotka Czech Spartathlon Teamu

Do Řecka jsme odlétali z Prahy ve středu a z dosti turbulentního letu mě na zbytek dne rozbolela hlava. Po příjezdu do hotelu jsme se ubytovali a krátce ještě zaklusali. Nohy jsem měl po cestě trochu ztuhlé, ale nepřikládal jsem tomu velký význam. Čtvrteční den jsme posnídali, opět krátce zaklusali, odpoledne odevzdali balíčky na jednotlivé občerstvovačky, zašli na technickou poradu a zbytek dne vyplnili odpočinkem. Večer jsme si dělali srandu z medikánu Zorba, jelikož v Aténách uzavřeli školy a obyvatelům doporučili nevycházet z domovů. A nás v takovém počasí nechají běžet 246 km? Tak určitě, vždyť kvůli tomu jsme přece do Řecka přijeli! (Pokračování textu…)

Běh Napajedelskou branou 2018

Publikováno: Závody, 8 komentářů u textu s názvem Běh Napajedelskou branou 2018

Tento týden jsem se již snažil maximálně odpočívat a regenerovat před Spartathlonem. Ačkoli jsem od úterý do čtvrtka naběhal relativně hodně kilometrů, bylo to téměř 70 km, vše v pomalém tempu. A čím víc kilometrů jsem měl v nohách, tím lépe jsem se cítil. V pátek jsem si dopřál běžecké volno a zašel na masáž. V sobotu jsem měl mít poslední rychlejší trénink před Spartathlonem a měl měřit 8 km. A já jsem se čistě náhodou dozvěděl o Běhu Napajedelskou branou, který má 5 mil, což je téměř přesně 8 km. A než opět běžet v bystřických ulicích, rozhodl jsem se raději zúčastnit tohoto závodu.

Dopoledne před závodem jsem se malinko rozklusal, dal 3 rovinky a do Napajedel na závod vyrážel zhruba v 15 hodin. Samotný start byl v 16:30 a tak jsem měl ještě dostatek času na rozklusání a rozcvičení přímo na místě. Plán jsem měl jasný, vyběhnout s rozumem v tempu 3:50 min/km a následně tempo přizpůsobit aktuálnímu pocitu. Z loňských výsledků jsem věděl, že zde nebude příliš velká konkurence a že bych mohl závod teoreticky i vyhrát. (Pokračování textu…)