Dalším mým tréninkovým závodem byl Běh na Svatý Hostýn, závod na 5 km s výstupem cca 400 metrů. Tento závod jsem běžel již pětkrát a tak s ním mám bohaté zkušenosti. Nepříjemné je jen to, že se vždy běží krátce po Hostýnské Osmě, která mě letos doslova zničila. Naštěstí na rozdíl od loňského roku byl letos rozestup mezi závody ne pouhý týden, ale rovnou týdny dva. To přišlo vhod, ale stejně si nejsem zcela jistý, jestli jsem se dokázal z Osmy dostatečně vzpamatovat.
Závod měl start ve 13 hodin a tak jsem se mohl dostatečně vyspat a přesun na start pojmout jako rozklusání. Dal jsem i nějaké rovinky a dobře se rozcvičil a pokecal se známými. Po startovním výstřelu jsem se nikam nehnal, raději jsem šetřil síly, běžel na pocit. Ani jsem se nedíval na hodinky, což pro mě není úplně typické. Stále jsem si běžel svoje a pocitově to šlo až velmi dobře. Ale měl jsem menší obavu z dalších strmějších kilometrů. Po přeběhu hlavní silnice nahoře v Lázních jsme konečně zamířili do lesa a já měl před sebou několik běžců. Takže bylo o menší motivaci postaráno. Většinu jsem předběhl hlavně díky tomu, že přecházeli do chůze a já souvisle běžel. (Pokračování textu…)
