Rubrika: Trénink

V prosinci vrcholilo pracovní nasazení a proto jsem měl na běhání stále minimum času. Pokud jsem si v listopadu stěžoval, že jsem navštívil saunu jen dvakrát, tak v prosinci se mi nepodařila sauna ani jedna. Některé rychlejší tréninky jsem kvůli přívalu sněhu odběhal raději doma na pásu. Jakmile sníh roztál a já mohl konečně běhat venku, dostal jsem mezi svátky zákeřný moribundus, takže jsem musel pár dnů vynechat a teď začátkem roku opět opatrně najíždím na trénink.

Celkově jsem v prosinci naběhal slabších 389 km.

V listopadu jsem již začal s přípravou na příští běžeckou sezónu, ale začátek je velmi pozvolný. Nenaběhám toho zatím tolik a v takových intenzitách, jak bych si představoval, jelikož stále nemám na běhání dostatek času. Stejné je to i s regenerací a do sauny se mi podařilo za celý listopad zajít pouze dvakrát. Pocitově se mi ale daří běhat dobře, krátké kvality jsou také v přijatelných tempech a věřím, že jakmile budu schopen věnovat běhání a regeneraci více času, začne se blýskat na lepší časy.

Celkově jsem v listopadu naběhal slabších 396 km.

V říjnu jsem si dopřál tři týdny posezónního odpočinku. Proto jsem toho moc nenaběhal a snažil se nabírat síly na přípravu na příští rok. Všechny kilometry, které jsem naběhal, byly ve velmi pomalém odpočinkovém tempu. Tak snad mi nestandardně dlouhá pauza prospěje a vlítnu do tréninku jak za mlada.

Celkově jsem za říjen naklusal pouhých 233 km.

V polovině září jsem po dlouhé době běžel závod na 24 hodin. Podobně jako se mi běžecky vede celý rok, dopadl i tento závod v Itálii. Zaběhl jsem velmi špatný výsledek, ale vydržel jsem celých 24 hodin na nohách a tak jsem byl nakonec svým způsobem s výsledkem spokojený. Po závodě jsem se snažil začít opět trénovat s tím, že si letos zaběhnu ještě nějaký závod, ale vůbec to nešlo a tím pádem ani nebavilo. Proto jsem se nakonec rozhodl dát volno a aktuálně odpočívám a nabírám síly na trénink na další sezónu.

Celkově jsem v září uběhl 511 km, hlavní zásluhu na této slušné kilometráži má závod na 24 hodin.

Běžecký trénink posledních několika měsíců směřoval výhradně k Berlínu. Přesněji řečeno k mistrovství světa na 100 km, které se zde konalo poslední srpnovou sobotu. Na přelomu července a srpna jsem prodělal nějaký moribundus, takže trénink jsem musel na chvíli omezit, ale nemyslím, že to zásadně ovlivnilo moji výkonnost. V Berlíně mi to ale vůbec neběželo a výsledek byl katastrofální. Ačkoliv jsem se v poslední době již cítil běžecky lépe, stále to evidentně není ono a od výsledků předchozích běžeckých sezón mám na míle daleko. Teď mě čeká další důležitý závod a tím je mistrovství Evropy na 24 hodin, které se koná ve Veroně v Itálii.

Celkově jsem naběhal 536 km a věřím, že v září to bude díky 24 hodinovce ještě více.

V červenci se mi běhalo dobře a měl jsem z běhání dobrý pocit. Byl to čistě tréninkový měsíc bez závodění díky tomu, že aktuálně vše směřuji na Berlín, kde se na konci srpna koná mistrovství světa na 100 km. Aby to nebylo zase tak jednoduché, na konci měsíce jsem chytil nějaký zákeřný moribundus, který mě odstavil od běhání a ještě pár dnů bez běhání zůstanu určitě i v srpnu.

Celkově jsem v červenci naběhal slušných 579 km.

Na začátku června jsem si zaběhl Bystřický horský půlmaraton a další neděli závodění pokračovalo v německém Salzkottenu na maratonu. Oba tyto závody se mi podařilo zaběhnout velmi dobře a s dobrým pocitem. Věřil jsem, že takto to bude pokračovat i nadále, ale bohužel jsem se mýlil. Po vydařeném období přichází opět nevydařené a zažil jsem tak v červnu i jeden horší tréninkový týden.

Celkově jsem naběhal 499 km. Kdybych to věděl, určitě přidám ještě jeden kilometr, abych měl hezky kulaté číslo.

Květen byl tréninkově docela slušný měsíc, dokázal jsem se konečně trochu rozběhat a problémy mi nedělají ani rychlejší tempa. Stále to není jako dřív, ale určitý posun rozhodně cítím. Proto jsem byl velmi zvědavý na šestihodinovku v Šamoríně, kterou jsem běžel na konci května. Zde se bohužel ukázalo, že forma není taková, jakou bych si představoval. Ještě budu muset hodně máknout, abych se dostal na svoji dřívější běžeckou úroveň.

Celkem jsem v květnu naběhal přijatelných 545 km.

Na začátku dubna jsem si zajel na další letošní závod a tím byl mistrovský závod na 100 km v Plzni. Závod dopadl adekvátně podle toho, jak se mi v posledních měsících běhalo. Nebylo to na mé poměry nic světoborného, ale plánovaný čas jsem splnil a čtvrté místo na mistrovství republiky se taky cení. Další průběh měsíce byl ve znamení jednoznačně se zlepšujících pocitů při tréninku. Forma se začíná zlepšovat a dokážu běhat tréninky okolo 20 km v relativně slušném tempu okolo 4 min/km. Vrcholem byl zatím 20 km trénink na dráze v tempu 3:48 min/km. Pevně věřím, že běžecká krize je pryč a formu ještě dále vylepším. Aktuálně si dokonce zahrávám s myšlenkou účasti na MS na 100 km v Berlíně, které se bude konat v srpnu.

Celkově jsem v dubnu naběhal slušných 547 km.

Moje běžecké trápení pokračovalo nepřekvapivě i v březnu. Netvrdím, že se občas neobjeví optimistický záchvěv, po kterém si vždy řeknu, že už se třeba blýská na lepší časy, ale další trénink mě vždy vyvede z omylu. Jedním z těchto hezkých momentů, kdy si myslím, že se mi opravdu dařilo, byla Rohálovská desítka, můj první letošní závod. Běželo se mi až zázračně hezky a podal jsem slušný výkon. Kéž by takto lehce a v kvalitním výkonu probíhaly všechny letošní závody. Hned u dalšího březnového závodu se ukázalo, že to tak nebude a stovka v Plzni dopadla ve srovnání s mými standardními výkony z poslední doby na první pohled bídně. Já si ale myslím, že jsem podal slušný a zároveň maximální výkon odpovídajícímu mojí aktuální formě.

Celkově jsem v březnu naběhal 490 km.