Sri Chinmoy 6 hodin Šamorín 2023

Ačkoliv jsem se letos rozhodl běhat spíše kratší závody, stejně jsem neodolal vyzkoušet přece jen něco malinko delšího. Závod ve Slovenském Šamoríně jsem běžel již dvakrát a vždy jsem si ho perfektně užil, výborná je zde atmosféra, perfektně zásobená občerstvovačka, rovinatá trať a tak pokud vyjde počasí, je to závod stvořený na osobáky. Letos jsem se na závod ovšem vydával se smíšenými pocity. Jednak mi delší závody nejenom letos vůbec nejdou, ale také jsem před 14 dny běžel maraton v Salzkottenu na hranici svých možností a pochopitelně mě dost vyčerpal. Doufal jsem, že se z něj dokážu dostat, ale jestli se to podařilo prozradím o pár řádků dál.

Mám rád závody, na které se dobře vyspím a zde to vychází parádně. Budík ráno až 7:30 byl ideální a i s více než tříhodinovou cestou do Šamorína jsme měli dostatečnou časovou rezervu, abychom stihli start ve 13 hodin. Po příjezdu již probíhal závod na 100 km a 12 hodin a potěšilo mě, že byla hojná účast i z Česka. Vyzvedl jsem si startovní číslo 112 a ještě měl čas na rozklusání. (Pokračování textu…)

MČR v běhu na 100 km Plzeň

Když jsem letos počítal, kolikrát jsem již v Plzni běžel, dopočítal jsem se čísla jedenáct. To už považuji za slušný počet účastí a ve Štruncových sadech jsem nakroužil víc než kdejaký Plzeňák. V poslední době se mi běhalo již mnohem lépe než dřív a tak jsem si stanovil stejný cíl jako v loňském roce. Tím bylo zaběhnout pod 8 hodin a věřil jsem, že by to mělo být reálné.

Do Plzně jsem vyrazil již v pátek s taťkou, který mi při závodě dělal support. Cesta probíhala bez větších komplikací a tak jsem stihl vyzvednout startovní číslo už večer den před závodem. V penzionu jsem šel hned spát, ať mám spoustu sil v nadcházejícím závodě. Budíček jsem měl v 6 hodin a po snídani a přípravě jsme s taťkou vyrazili do Štruncových sadů na start, který měl být v 7:30. (Pokračování textu…)

Mistrovství Evropy na 24 hodin v Itálii

Tři týdny po nevydařeném MS na 100 km jsem se postavil na start ME na 24 hodin. Na regeneraci nebyla dlouhá doba, ale myslím, že se mi to podařilo zvládnout velmi dobře. Tentokrát jsem si určitě věřil mnohem více než před zmíněnou stovkou. Vím, že rychlost není v poslední době mojí silnou stránkou a očekával jsem, že vytrvalost ve mě stále nějaká zůstala. A tak jsem se dokonce před závodem začal těšit. Chtěl jsem opět po třech letech zažít ten pocit, kdy člověk maká 24 hodin a je totálně vyřízený. Mým snem bylo zaběhnout 240 km, což by mělo stačit na nominaci na MS v příštím roce.

Slavnostní zahajovací ceremoniál.
Slavnostní zahajovací ceremoniál.

Na závod jsem odjížděl ve čtvrtek s Filipem Švrčkem z Brna. Cesta probíhala bez problémů a tak jsme okolo 6 v podvečer dorazili do Verony, kde jsme měli pár set metrů od startu závodu zajištěné vlastní ubytování pro celou Českou výpravu. Byl jsem rád, že i přes odřeknutí některých závodníků kvůli Spartathlonu se nás sešla slušná parta, která čítala 19 lidí. 11 závodníků a 8 supportérů. V sobotu jsem měl volnější program, jelikož tentokrát byl team leader Dan, který vše zajišťoval. Já jsem měl možnost hezky odpočívat až do odpoledne. Následně jsme se s výpravou vydali na zahajovací ceremoniál, ale společně s částí Ukrajinské výpravy jsme dorazili na špatné místo a než jsme se přesunuli na stadion, kde vše probíhalo, stihli jsme akorát závěr. Nicméně pár společných fotek jsme zvládli. Pak jsme zašli na pizzu, na ubytku jsem sbalil věci na závod a šli brzy spát. (Pokračování textu…)

Sri Chinmoy 6 hodin Šamorín 2022

Letos jsem se běžecky trápil, ale v posledním měsíci se situace konečně otočila, začal jsem již běhat trochu rozumným tempem a při tréninzích jsem se cítil mnohem lépe. Takže jsem se přihlásil do Berlína na MS na 100 km v srpnu a v září do Verony na ME na 24 hodin. Čert ví, jak dlouho budu mít šanci ještě reprezentovat a každá taková událost je pro mě ctí. Teď jsem se ale rozhodl postavit na start přípravného závodu, šestihodinovky v Šamoríně, na kterou mám krásné vzpomínky z roku 2019. Tehdy jsem v náročných podmínkách zaběhl krásných 81 km. Byl jsem z toho nervózní, jelikož jsem věděl, že pokud tento závod nedopadne podle představ, naruší to moji psychiku a budu mít obavy i z těchto budoucích závodů.

Podmínky před závodem byly skvělé, cítil jsem se ve formě a odpočinutý, ve čtvrtek jsem navíc zašel na masáž a předpověď počasí hlásila krásných dvacet stupňů. Vše mi dokonale hrálo do karet a rozhodně jsem se nemohl na nic vymlouvat. Skvělé je, že závod startuje hodinu po poledni, takže jsem se krásně vyspal a do Šamorína jsme s Barčou vyrazili v 8 ráno. Měl jsem ještě dostatek času na kompletní předzávodní přípravu, prezentaci, rozklusání a protažení. (Pokračování textu…)

Mistrovství ČR v běhu na 100 km v Plzni 2022

Tentokrát jsem jel do Plzně s velmi smíšenými pocity. Moje letošní běhání neprobíhá standardně a docela se trápím. Překvapivě se mi podařilo před nedávnem zaběhnout velmi slušný výsledek na Rohálovské desítce v Prusinovicích, ale je jasné, že stovka formu prověří mnohem důkladněji. Navíc jsem týden před závodem chytl nějakého bacila, který mě před závodem sužoval. Pár dnů před závodem se situace zlepšila, ale jak jsem zjistil po závodě, nebylo to zdaleka ještě pryč. I to byl důvod, proč jsem před závodem kladl důraz hlavně na odpočinek a příliš toho již nenaběhal. Cíle jsem si tentokrát musel stanovit hlavně reálné, vzhledem k tomu, co mám naběháno a samozřejmě výrazně horší než obvykle. Tím cílem bylo zaběhnout pod 8 hodin, což znamená tempo 4:48 min/km.

Plakát závodu.
Plakát závodu.

Vzhledem k práci a rekonstrukci baráku jsme tentokrát s Barčou vyráželi nestandardně až v pátek po práci. Standardně vyrážím už o den dříve, abych měl pátek čas na předzávodní odpočinek a aklimatizaci. Po cestě jsem na poslední chvíli stihl vyzvednout startovní balíček a potěšilo mě startovní číslo 1, protože mi něco našeptává, že ho mám na tomto závodě naposledy. V penzionu jsme se rychle ubytovali a šli spát. Ráno jsme vstávali velmi brzy a opět se rychle sbalili a vyrazili na start. Barči jsem sdělil poslední instrukce k mému občerstvování a v rychlosti se rozklusal a protáhl. (Pokračování textu…)

Rohálovská padesátka

Když se v dubnu premiérově pořádala Rohálovská padesátka nejen jako cyklistický závod, ale také jako závod běžecký, bylo to pro mě příjemné překvapení. Byl to sice závod virtuální, ale myslím, že měl skvělou atmosféru a také nečekaně mnoho účastníků. Tehdy jsem závod běžel hned dvakrát (první účast, druhá účast), abych si svůj první čas ještě vylepšil.

Vzhledem k tomu, že se závod konal hned týden po stovce ve Winschotenu, nebyl jsem ještě v plné síle a věděl jsem, že nebudu schopen podat maximální výkon. Popravdě jsem se rozhodoval o své účasti na poslední chvíli a to i díky tomu, že trenér nebyl zrovna z nápadu běžet tento závod příliš nadšený. I proto jsem tentokrát nechtěl trhnout rekord, ale spíše jsem si chtěl závod užít. Cílem bylo zaběhnout pohodově bez ohledu na soupeře a po závodě rychle zregenerovat a opět se pustit do dalšího tréninku. (Pokračování textu…)

Run Winschoten 100 km 2021

Run Winschoten je můj nejoblíbenější závod na 100 km. O to víc mě potěšilo, že mi v květnu od pořadatelů dorazila do e-mailové schránky pozvánka právě na tento závod a já nemohl odmítnout. Velmi rád se sem vracím a letos to bylo již po páté. Bydlení jsem měl zajištěné stejné jako minule, kousek od startu závodu, takže to bylo víc než dokonalé. Velmi se mi líbí, že jsem ve Winschotenu vždy vylepšil svůj předchozí čas (7:37:47, 7:25:54, 7:19:47, 7:08:15) a i když jsem naposledy v roce 2019 nasadil laťku hodně vysoko, chtěl jsem zde opět bojovat o osobák. Formu asi měsíc před závodem jsem měl skvělou, ale vše to narušila Hostýnská osma 4 týdny před Winschotenem. Na ní se stalo něco hodně nestandardní a pár dnů po závodě jsem jen proležel doma v posteli. Došlo k tréninkovému výpadku a já se do Holandska vypravil s velmi rozporuplnými pocity.

Jako klasicky jsem vyrážel již ve čtvrtek, abych měl den před závodem prostor k odpočinku. Dali jsme jen krátký výlet do Blauwestad mrknout na krásné baráčky a následně k moři do Delfzijlu. Při návratu jsem vyzvedl startovní číslo a překvapilo mě, že mám trojku. Důvodem asi bylo to, že jsem při mé minulé účasti skončil třetí. Zbytek dne jsem již jen odpočíval a připravoval se na závod. (Pokračování textu…)

Hostýnská osma 2021

Moje účast na jubilejním desátém ročníku Hostýnské osmy se zrodila na štědrý den minulé Vánoce. Od Lukáše mi, jakožto účastníkovi všech předchozích ročníků, dorazil dárek ve formě startovného na letošní rok. A takový krásný dárek se nedá odmítnout, takže jsem ihned reagoval a obratem vyplnil přihlášku. Musím říct, že po loňském smolném ročníku, kdy jsem zabloudil a závěr závodu vypustil, jsem si chtěl spravit chuť. Vloni jsem si plánoval, že letošní ročník si proběhnu nanečisto, abych se vyvaroval podobného průběhu. Bohužel časově jsem to vůbec nezvládl a dokonce jsem neuběhl snad ani jeden jediný kilometr v Hostýnských vrších. Veškerá má příprava oproti loňsku probíhala na asfaltu a na rovině. Proto jsem se vcelku obával, jak budu kopce letos zvládat a jestli mi v nohách něco zůstalo.

Do Rajnochovic na prezentaci jsem vyrazil klasicky v předstihu již v pátek, abych se v den zvodu mohl déle vyspat. Na prezentaci jsem zjistil, že mám opět startovní číslo 1 a to se mi příliš nelíbí. Raději nevybočuji z davu a spíše se schovám mezi ostatní. Před závodem jsem hodně sledoval počasí a těšil se, že bude relativně teplo, to mi vyhovuje a snáším ho většinou lépe než ostatní běžci. Ale letos to bylo vše úplně jinak. (Pokračování textu…)

Mistrovství ČR v běhu na 100 km v Plzni 2021

Dlouho, velmi dlouho jsem čekal na závod, kde bych konečně mohl zužitkovat trénink poslední doby. V době Covidu bylo obtížné jakékoliv plánování a hlavně směřování formy na konkrétní datum, když bylo do poslední chvíle nejisté, zda závod skutečně bude. Stovka v Plzni byla prakticky prvním důležitým závodem, na který se dalo rozumně připravit. A na tento závod jsem směřoval přípravu první půlky letošního roku. Všechny ostatní letošní závody byly jen tréninkové a chtěl jsem na nich pouze otestovat formu.

Týden před závodem jsem již prakticky jen odpočíval. Dokonce jsem si pohrával s myšlenkou, že bych zkusil běžet na osobák, i když pocity před závodem byly smíšené. Nohy jsem necítil úplně odpočinuté, byly nějaké ztuhlejší. Ale čím víc zkušeností mám, tím víc zjišťuji, že pocity před závodem nejsou v jeho průběhu prakticky vůbec důležité. Důležité bylo, že díky těmto zkušenostem jsem to vůbec neřešil a i přesto si věřil. Mnohem více mě znepokojovala předpověď počasí, kdy meteorologové slibovali až 28 stupňů a to mě nakonec donutilo přehodnotit plány. Spíše jsem zvolil strategii běžet na jistotu, s nikým se na začátku nehonit a spíše šetřit síly do druhé poloviny. A musím říct, že tohle byla dokonale zvolená strategie.

Do Plzně jsem pak se svým supportem, rodiči, odjížděl již ve čtvrtek po práci. Chtěl jsem mít den před závodem volno, abych dokázal vypnout od práce, trochu se myšlenkově naladit před závodem a dobře se vyspat. Vytvořil jsem dokonalý plán občerstvování jako v minulých ročnících, kdy byl okruh 1,5 km. Šok byl ráno před závodem, kdy jsem zjistil, že okruh je nově 2,5 km a tak jsem narychlo plán rodičům přepracovával. Vše ale nakonec dobře dopadlo. Před závodem to bylo hodně hektické, rychle se zaregistrovat, lehce rozběhat a protáhnout, přivítat se po dlouhé době s kamarády a pak již utíkat na start. Výstřel zazněl přesně v 7:30. (Pokračování textu…)

Borák 2021

Po dlouhé době normálně uspořádaný závod a já jsem proto nemohl chybět. Bohužel jsem poslední dobou informace o závodech nezjišťoval a tak jsem se o Boráku dozvěděl na poslední chvíli. A to jsem minulý týden běžel druhý pokus virtuální Rohálovské padesátky. A moc se mi Borák do důležité přípravy na MČR na 100 km nehodil, proto jsem se s trenérem domluvil alespoň na tom, že pokud poběžím, bude to muset být pouze klusem a s rezervou.

V den závodu jsem opět vstával ve 4 ráno a tak jsem se příliš nevyspal. Cesta probíhala dobře a do Loštic jsme s tatínkem dorazili lehce po šesté. Vzhledem k zimě venku jsme ještě po příjezdu zůstali v teple v autě a až po chvíli vyrazili na prezentaci, na které jsem dostal krásné kulaté startovní číslo 30. Následně jsem se lehce rozběhal a rozcvičil a postavil se na start, který byl přesně v 7 hodin. Čekala mě lehce kopcovitá trať, kterou tvoří šest okruhů po 14 km. (Pokračování textu…)