Běh na Svatý Hostýn 2019

Dalším mým tréninkovým závodem byl Běh na Svatý Hostýn, závod na 5 km s výstupem cca 400 metrů. Tento závod jsem běžel již pětkrát a tak s ním mám bohaté zkušenosti. Nepříjemné je jen to, že se vždy běží krátce po Hostýnské Osmě, která mě letos doslova zničila. Naštěstí na rozdíl od loňského roku byl letos rozestup mezi závody ne pouhý týden, ale rovnou týdny dva. To přišlo vhod, ale stejně si nejsem zcela jistý, jestli jsem se dokázal z Osmy dostatečně vzpamatovat.

Závod měl start ve 13 hodin a tak jsem se mohl dostatečně vyspat a přesun na start pojmout jako rozklusání. Dal jsem i nějaké rovinky a dobře se rozcvičil a pokecal se známými. Po startovním výstřelu jsem se nikam nehnal, raději jsem šetřil síly, běžel na pocit. Ani jsem se nedíval na hodinky, což pro mě není úplně typické. Stále jsem si běžel svoje a pocitově to šlo až velmi dobře. Ale měl jsem menší obavu z dalších strmějších kilometrů. Po přeběhu hlavní silnice nahoře v Lázních jsme konečně zamířili do lesa a já měl před sebou několik běžců. Takže bylo o menší motivaci postaráno. Většinu jsem předběhl hlavně díky tomu, že přecházeli do chůze a já souvisle běžel. (Pokračování textu…)

Hostýnská osma 2019

Je až k nevíře, že už je to 7 let od mého prvního ultramaratonu. Byl to právě první ročník Hostýnské osmy. I z toho důvodu se jedná o můj srdeční závod a bez jediného vynechání se zde každý rok rád vracím. Po loňském velkém a nečekaném úspěchu jsem si říkal, že bych i letos chtěl podat kvalitní výkon. Zatímco vloni jsem před závodem naběhal v kopcích snad ani ne 100 km, letos jsem se do toho obul a naběhal mnohem víc. A běhal jsem i přímo po trase závodu. Takže přípravu jsem se snažil rozhodně nepodcenit, narušila ji jen neplánovaná a na poslední chvíli potvrzená účast na 24 hodinovce v Kladně.

Standardně jako u všech podobných kopcovitých závodů mi chybí zkušenosti a správný odhad úvodního tempa. Proto jsem začal raději velmi opatrně. Usadil jsem se tuším na 7 místě a nějak mě to nemotivovalo se příliš snažit, rozhodně jsem víc chodil než by bylo zdrávo. Vloni jsem se velmi brzo na úvod závodu dostal na třetí místo a to mě hnalo dopředu, ale tentokrát nic takového nenastalo. Ale i tak jsem se přes mé velké překvapení probojovával startovním polem stále výše. Měl jsem pocit, že se mi běží hrozně, když jsem srovnal tempo závodu loňska a letoška, bylo to mnohem pomalejší a já z toho usuzoval, že dnes mi to běží tak nějak špatně. (Pokračování textu…)

Trénink červenec 2019

Na začátku měsíce jsem lehce odpočíval po šesti hodinovce, kterou jsem běžel poslední červnovou sobotu a následně se připravoval na Hostýnskou Osmu. Jako trénink jsem si zaběhl Slavkovský poutní běh, kde se mi běželo velmi dobře. V polovině měsíce jsem dostal příležitost startovat na vyprodané 24 hodinovce v Kladně, která se konala poslední červencovou sobotu. Tuto nabídku jsem využil a snažil se během pár dnů vyladit formu. Bohužel závod se nepovedl podle představ a kvalifikace na mistrovství světa se nezdařila.

Celkově jsem v červenci naběhal 498 km a pár tréninků jsem absolvoval také v Hostýnských vrších. Dalším závodem bude Hostýnská Osma, na kterou mám letos v kopcích naběháno mnohem více kilometrů než vloni, tak snad se příprava vyplatí a závod dobře dopadne.

Self-Transcendence 24 hodin Kladno

V červnu jsem začal řešit druhou polovinu sezóny a zejména svoji účast na říjnovém MS na 24 hodin ve francouzském Albi. Na tento závod mám velmi hezké vzpomínky a před 3 lety se mi na něm podařilo zaběhnout skvělý výsledek. A proto jsem letos nechtěl chybět. Začal jsem řešit nominaci, jelikož byla letos změněná kritéria a já jsem jim příliš nerozuměl. Zjistil jsem, že výkon z Číny v roce 2017 se mi již nepočítá a od té doby jsem pořádnou 24 hodinovku nezaběhl. Takže jsem hledal možnosti, kde limit zaběhnu. Závod v Kladně byl vyprodaný a jiný závod v přijatelné vzdálenosti se nekonal. Stejně jsem ale zkusil napsat organizátorům do Kladna, jestli by se pro mě nenašlo volné místečko. Bohužel bez odezvy. Následně jsem již začal řešit open závod, který se v Albi běží paralelně vedle mistrovství světa. Jenže i na něj probíhá kvalifikace a organizátoři si závodníky vybírají. Takže ani zde není účast stoprocentní.

11 dnů před Kladnem se mi při obědě rozezněl telefon a s překvapením se na druhé straně ozval Viharin, organizátor kladenské 24 hodinovky, že pokud chci, můžu startovat. Prý jsem v minulých letech podal dobré výkony a byla by škoda, abych se i letos nepokusil o dobrý výsledek. Možná k tomu trochu přispělo i mé postěžování si ve slovenském Šamoríně na vyprodanost Kladna, kde jsem na konci června skvěle zaběhl 6 hodinovku. Organizační tým je zde totiž z velké části stejný. Já jsem samozřejmě neváhal ani chvíli, ale svoji účast jsem raději potvrdil až po konzultaci s trenérem. (Pokračování textu…)