MS na 100 km v Chorvatsku

Publikováno: Závody, , , , Zanechat komentář na MS na 100 km v Chorvatsku

Říká se do třetice všeho dobrého a toto byla moje třetí účast na mistrovství světa na 100 km. A na obou předchozích stovkách jsem zaběhl osobák a samozřejmě i do třetice jsem chtěl podat maximální výkon a ideálně opět posunout osobák malinko blíž k sedmi hodinám.

Jenže háček je v tom, že si nejsem úplně jistý, že má příprava na tento závod probíhala ideálně. Po mistrovství ČR na 24 hodin měla začít příprava právě na tento závod a zbývalo na to vcelku slušných 7 týdnů. Ale to bych nebyl já, abych vydržel pouze trénovat a nezávodit. Do své termínovky jsem vložil Hostýnskou Osmu a týden poté Běh na Svatý Hostýn. Tyto dva závody významně ovlivnily přípravu. Po Osmě jsem byl velmi slušně zmasakrovaný a své pocity jsem již popsal v článku o srpnovém tréninku a nechci se opakovat. Naštěstí posledních 14 dnů se situace začala obracet k lepšímu a já se začal rozběhávat. Trenér to se mnou prostě nemá vůbec jednoduché, ale zároveň i v těchto kritických situacích dokáže trénink přizpůsobit tak, abych dokázal v závodě podat slušný výkon. (Pokračování textu…)

MČR v běhu na 24 hodin Kladno 2018

Publikováno: Závody, , , Zanechat komentář na MČR v běhu na 24 hodin Kladno 2018

Letošní Kladno bylo mojí jubilejní pátou účastí. Po poslední nevydařené 24 hodinovce v Rumunsku jsem s trenérem změnil tréninky, běhám více kilometrů a začal jsem také běhat v kopcích. Z navýšení horizontálních i vertikálních kilometrů jsem měl velmi dobrý pocit a věřil, že mě to výkonnostně posune. Makal jsem jako kůň, ale také jsem byl adekvátně tomu unavený. Na první pohled jsem tréninky zvládal, ale únava se postupně zakořeňovala pod kůži. Vždy 14 dnů před velkým závodem se již snažím více kontrolovat, vnímat svoje tělo, netlačit tolik na pilu, klidně běhat pomaleji a snažit se důkladně regenerovat. Jenže těchto 14 dnů únava odcházela mnohem pomaleji než bych si představoval. A poslední týden před závodem to nebylo o moc lepší a nohy jsem měl hodně ztuhlé. Ve čtvrtek jsem si říkal, že už by to mohlo být dobré, ale v pátek, den před závodem, kdy jsem měl už jen 6 km klus, jsem s menší mírou přehánění sotva šoupal nohama. Hodně špatné. Ale tento stav mě kupodivu ani tolik nerozhodilo. Prostě jsem v přípravě udělal maximum a dost často se stává, že pocit na startu je diametrálně odlišný od následného průběhu závodu.

Plán jsem měl jasný, vyrazit pomalu, v 30 stupních přes den pošetřit síly a po setmění a ochlazení to pořádně rozbalit. Trochu nepříjemné bylo, že GPS ukazovala naprosté nesmysly a absolutně se podle hodinek nedalo řídit, takže jsem se orientoval jen podle stopek. Výhodou bylo, že okruh měl přesně 1 km, takže to nebyl velký problém. Začátek jsem měl okolo 5:30 min/km, ale docela brzo jsem zpomaloval, ale to jsem nějak neřešil. Horší byla bolest stehen prakticky už od začátku závodu. A od 30 km jsem věděl, že dneska nemám svůj den a závod rozhodně dobře nedopadne. Už po 5 hodinách jsem se Kačky ptal, jestli neví, kdy jede poslední autobus z Kladna do Prahy. Ale pak přišlo postupné ochlazování a svaly se trochu umoudřily. Mělo to jediný háček a tím bylo tempo běhu okolo 7 min/km. Tohle už se ani nedá považovat za běh, ale bylo to takové pro mě komfortní tempo, které příliš nebolelo. Jenže takto se 24 hodinovka běžet nedá. Můj běžecký styl není ideální ani když jsem naprosto čerstvý a při této únavě jsem začal cítit záda, koleno i kyčel. Po pár hodinách běhu to bylo až příliš brzo. (Pokračování textu…)

Mattoni 1/2Maraton Olomouc 2018

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Mattoni 1/2Maraton Olomouc 2018

Když mi z RunCzechu zhruba 10 dnů před závodem dorazil email, že je ještě 400 volných míst na startu závodu, nasadili mi brouka do hlavy. Brácha a taťka už byli přihlášení minulý rok a asi i kdybych neběžel, jel bych se na závod podívat alespoň jako divák. V neděli 6 dnů před závodem jsem psal trenérovi a nakonec jsme se domluvili, ať si závod zaběhnu. Říkal jsem si, že za pětistovku je to ještě rozumná cena a tak jsem se rychle přihlásil. Bohužel díky pozdní registraci jsem vyfasoval číslo 3848 v koridoru J. Startovat z J pro mě bylo ale nepřijatelné a tak jsem řešil, jak se dostat do B a zjistil jsem, že by to mělo jít změnit při vyzvedávání startovního čísla v kanceláři závodu. A taky že jo, číslo přelepili koridorem B a bylo po problému.

V den závodu jsem se dopoledne ještě malinko rozklusal, protáhl, dal 3 rovinky a po obědě ještě na chvíli zalehl do postele. Ve 3 hodiny jsme ale vyráželi do Olomouce, na výdej čísel jsme dorazili na poslední chvíli, ale alespoň jsme nemuseli stát dlouho ve frontě. Prošli expo a pomalu vyrazili na start se zastávkou v kavárně na nealko pivko. Při cestě jsem potkal Dana Orálka, tak jsme trochu pokecali. Pak už se ale nachyloval start závodu a já se ještě rozklusal, protáhl, dal opět nějaké rovinky a šel naposledy vyčkat frontu na toiku u startu závodu. Pak jsem se v koridoru snažil procpat co nejblíže ke startovní čáře, ale to se mi úplně nepodařilo. Ztrátu jsem měl 13 vteřin, což znamenalo po startu proplétání se mezi hromadou pomalých běžců a to mi ubíralo hromadu sil a navíc jsem musel běžet delší trasou v zatáčkách. Ale nedalo se nic dělat a brzo se to roztrhalo a běželo se dobře. (Pokračování textu…)

Běh Bystřicí pod Hostýnem

Publikováno: ZávodyZanechat komentář na Běh Bystřicí pod Hostýnem

Víkend v Bystřici pod Hostýnem byl ve znamení oslav u příležitosti 650. výročí města. Oslavy to byly velkolepé, od pátku až do neděle byl připravený bohatý program. A v neděli na samotný závěr město dokonce zorganizovalo běh Bystřicí. A na takové akci přece nemůžu chybět. Závod byl na 2 okruhy po 3,5 km a trasa závodu byla zvolená velmi hezky. Bohužel oslavy jsem pojal velkolepě i já a v sobotu slavil o 106. A alkoholu jsem také po dlouhé době vypil opravdu hodně. V neděli jsem se z postele vyhrabal až půl hodiny před startem, rychle vypil láhev Coly a rozklusal se na start. Naštěstí mi tatínek již předem vyzvedl startovní číslo s čipem, takže jsem měl o starost méně.

Před startem jsem se ještě stihl protáhnout a rychle se postavil na start. Překvapilo mě, že se závodu zúčastnilo tolik závodníků, rozhodně jsem něco takového nečekal. Závod odstartoval pan starosta Pánek ve 12:30. V tu chvíli bylo pekelné horko, okolo 30 stupňů a pražilo sluníčko, to nebylo pro můj dehydrovaný organismus zrovna ideální počasí. Možná zafungovala Cola krátce před závodem, která mi dodala energii, nebo možná zapracoval adrenalin, ale běželo se mi docela dobře. Chvíli po startu jsem se propracoval na čtvrtou pozici a tu se snažil držet, na třetí místo jsem se dostal chvíli po podběhu železniční tratě a byl v těsném závěsu za druhým závodníkem. Takto jsme běželi docela dlouho, ale postupně jsem začínal ztrácet. Ve druhém kole už jsem boj o druhé místo vzdal, protože můj protivník Jirka Kubíček běžel opravdu moc hezky a vyrovnaně. (Pokračování textu…)

Salzkotten Marathon 2018

Publikováno: Závody, , 3 komentáře u textu s názvem Salzkotten Marathon 2018

Při mé loňské účasti v Salzkottenu se mi podařilo vyběhat třetí místo na půlmaratonu. Atmosféra byla úžasná a já si říkal, že by bylo hezké za rok uběhnout rovnou celý maraton. Ale bohužel termín nebyl vůbec ideální, jelikož se běželo týden po 24 hodinovce v Rumunsku. Tam jsem sice nenaběhal tolik kilometrů, kolik jsem předpokládal, ale i 176 se na nohách dost podepsalo.

Náš tým Salzkotten Bystřice
Náš tým Salzkotten Bystřice

Když jsem trenérovi na podzim povídal, že týden po 24 hodinovce nebudu mít rychlost a proto bych raději běžel maraton místo půlmaratonu, trochu se lekl. Ale Pavel už je zvyklý a nakonec mu nezbylo než souhlasit. Také hlavně proto, že náš českoněmecký tým sice čítal 45 závodníků, ale nikdo nebyl ochotný běžet celý maraton. Proto záviselo na mně, jestli budeme mít obsazené všechny distance.

V každém případě jsem výlet do Salzkottenu bral spíše jako společenskou událost než abych zde chtěl trhat nějaké rekordy. Chtěl jsem si pobyt v Německu hlavně užít a to se podařilo. V pátek těsně po příjezdu jsme měli večeři v bílém a v sobotu nás čekalo lyžování na vodních lyžích. Byla to pro mě premiéra a perfektní zážitek, ale také to bylo hodně fyzicky namáhavé. Hlavně pro ruce, ramena a prsní svaly, ale ani zbytek těla nezůstal pozadu. Po lyžování jsem vyklusal 7 km s rovinkami a večer před závodem následovala klasická pasta párty. (Pokračování textu…)

Mistrovství Evropy na 24 hodin v Rumunsku

Publikováno: Závody, , , , Zanechat komentář na Mistrovství Evropy na 24 hodin v Rumunsku

V tomto reportu ze závodu se nebudu dlouze rozepisovat a nebudu zastírat, že jsem zklamaný. Závod se prostě nepovedl. Velmi jsem se na něj těšil, příprava probíhala podle plánu a já věřil, že můžu podat dobrý výsledek. Před 2 lety jsem byl na ME ve Francii zázračně druhý a samozřejmě asi jako každý sportovec chci překonávat svá osobní maxima. Navíc startovat v reprezentačním dresu přináší určitý závazek, člověk neběží jen pro sebe, ale také za tým. Je to zodpovědnost, kterou si velmi dobře uvědomuji. Proto jsem chtěl pro dobrý výsledek udělat maximum.

Český tým před startem závodu.
Český tým před startem závodu. (foto Tomáš Rusek)

Mohl jsem rozeběhnout závod pomalu, v pohodě na 220-230 km a po zdolání být s výsledkem spokojený. Jenže to nebyl můj cíl. Dal jsem do přípravy všechno a já chtěl víc. Proto jsem závod rozeběhl dost ambiciózně, chtěl jsem to zkrátka risknout a třeba i zopakovat výsledek, který se před dvěma lety podařil. Ano, někdo může namítnout, že na to tentokrát nebyly podmínky nebo něco podobného, ale mě to nepřipadlo tak špatné a od začátku se mi běželo naprosto fantasticky. Tak proč v tomto tempu neběžet dál a nepokusit se třeba i o lepší výsledek než minule? Kdyby to už od začátku nešlo, možná změním plány. Ale po 50 km mi připadalo, že jsem právě vyběhl, po 100 km to bylo podobné. Běželo se mi velmi lehce a vše šlo podle plánu. Nikdy by mě nenapadlo, že se blíží totální propadák. (Pokračování textu…)

Prvomájový Burky běh Hulín 2018

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Prvomájový Burky běh Hulín 2018

Na prvního máje jsem vyrazil na tréninkový závod do Hulína, kde jsem si zaběhl půlmaraton. Jednalo se o 4 okruhy po zhruba pěti kilometrech. Závod jsem běžel i v loňském roce a tak jsem věděl, co přesně mě čeká. Tři dny před závodem jsem měl mít poslední náročnější trénink, dva intervaly po 10 kilometrech s pauzou. První desítku jsem ještě odběhal jakž takž, ale druhá už opravdu dřela a vůbec mi to nešlo a raději jsem ji v závěru vypustil. Nevím, čím to bylo, možná větrem, teplem nebo jen tím, že jsem se podvědomě šetřil na závod. Proto jsem jel s rozporuplnými pocity i do Hulína a nevěděl, co od závodu očekávat.

Závod jsem chtěl rozeběhnout relativně rychle v tempu 3:50 min/km a nechat se překvapit, jak se bude vše vyvíjet. Start byl společný pro čtvrtmaraton i půlmaraton a tak jsem nevěděl na jakém místě po startu běžím, ale odhadem jsem mohl být tak patnáctý. To mě ale nechávalo klidným a od samotného začátku jsem běžel své plánované tempo bez ohledu na ostatní závodníky. Už v závěru prvního kilometru jsem začal předbíhat odpadlíky a prodíral se dopředu. Zajímavé bylo, že jsem většinou předbíhal dvojice a nikoli jednotlivce. V závěru druhého okruhu jsem se přibližoval další dvojici a těšil se, že je brzo předběhnu. Bohužel běželi jenom čtvrtmaraton. Já jsem pokračoval sám a při pohledu před sebe ani za sebe jsem široko daleko nikoho neviděl. Ale po pár set metrech jsem začal předbíhat o okruh půlmaratonce a aspoň jsem měl nějaké rozptýlení. (Pokračování textu…)

Běh pro Tobiáška

Publikováno: Závody, 2 komentáře u textu s názvem Běh pro Tobiáška

V pátek jsem od bráchy na Facebooku zjistil, že se v sobotu chystá na deseti kilometrový charitativní Běh pro Tobiáška v Oseku nad Bečvou. Můj tréninkový plán měl v sobotu stanovené 2 rychlé úseky po 10 km. A tak jsem si řekl, že bych jeden úsek mohl pojmout v rámci tohoto závodu. Vše jsem zkonzultoval s trenérem a ten mi úseky zkrátil na 5 km s tím, že mezi nimi zrušil pauzu a první pětku jsem měl běžet ostře a druhou velmi ostře.
Běh pro Tobiáška
Příprava na závod probíhala velmi důkladně už den před závodem do třech do rána na oslavě narozenin kolegyně z práce. A 7 piv za večer nebylo zdaleka ideálních. Ranní vstávání bylo náročné a chystání dost hektické. Naštěstí se mi podařilo nic nezapomenout, na místo jsme dorazili s časovou rezervou a já měl dostatek času na rozklusání, protažení a několik krátkých rovinek.
(Pokračování textu…)

Mistrovství ČR v běhu na 100 km Plzeň 2018

Publikováno: Závody, , , Zanechat komentář na Mistrovství ČR v běhu na 100 km Plzeň 2018

V loňském roce se mi na tomto závodu velmi dařilo a dokázal jsem vybojovat vítězství. Vzpomínám si, že již na startu jsem si velmi věřil a nepochyboval o tom, že se umístím minimálně na bedně. Letos to ale bylo úplně jiné, byl jsem na pochybách a vůbec si nevěřil. Od prosince trénuji s maďarským trenérem a úplně se změnila struktura tréninků. A má důvěra v jeho tréninkový systém nebyla tak pevná. Občas jsem měl i světlé stránky, kdy jsem například po lednovém T1 maratonu nebo Rohálovské desítce byl chvíli optimista.

Týden před závodem jsem se snažil maximálně odpočívat a tréninkový plán byl jasný, běhat pouze v úterý a čtvrtek. Takže odpočinku na můj vkus možná až příliš, ale říkal jsem si, že to může být příjemná změna. Na startu závodu jsem měl ale dost ztuhlé nohy, nicméně jsem stále věřil, že se po pár kilometrech rozeběhnou. To se ale nepotvrdilo a po pár kilometrech mi nohy tuhly stále více a více a tempo postupně upadalo. Chtěl jsem začít v tempu 4:15 min/km, ale to se dařilo opravdu jen chvíli. (Pokračování textu…)

Rohálovská desítka 2018

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Rohálovská desítka 2018

Letos to byla v Prusinovicích na Rohálovské desítce již moje šestá účast. A pokud nepočítám zachumelený ročník, kdy se běželo směrem na Dřevohostice, vždy jsem se dokázal alespoň o pár vteřinek zlepšit. Je to takový můj test na začátek sezóny, jestli jsem se neflákal v zimní přípravě. Jenže na začátku příprav na tuto sezónu jsem vyměnil trenéra a připadá mi, že tréninky jsou mnohem méně intenzivní a naběhám spíše více kilometrů a pomaleji. Zřejmě více ultramaratonská příprava. Proto jsem byl velmi zvědavý, jak Rohálovská desítka dopadne a raději jsem neměl vůbec žádná očekávání.

Stejně jako v předchozích ročnících jsem se do Prusinovic vypravil brzo ráno pro startovní číslo a poté jel ještě domů odpočívat. Na závod jsem pak vyrazil až po půl dvanácté, abych zbytečně na startu nemrzl. Po příjezdu jsem byl ale překvapený, že ani 5 minut před startem nikdo nebyl u startovní brány. Následně jsem se dozvěděl, že start je o 15 minut posunutý na 12:15. Alespoň jsem měl pár minut navíc na rozběhání a protažení. (Pokračování textu…)