Spartathlon 2017

Publikováno: Závody, , , , 2 komentáře u textu s názvem Spartathlon 2017

Ne vždy se mi report ze závodu píše snadno. Platí to hlavně u těch méně povedených závodů a tím bezesporu letošní Spartathlon byl. Již delší dobu jsem přesvědčený, že tento typ závodu pro mě není nejvhodnější, přece jen mám raději kratší okruhy, kde nejsou kopce a mám kdykoli k dispozici všechny své věci. Logistika totiž není vůbec mojí silnou stránkou. Proto jsem ani Spartathlon nepovažoval za hlavní závod druhé poloviny sezóny a po 24 hodinovce v Kladně jsem přípravu zaměřil na stovku ve Winschotenu v Holandsku. Tento závod mi vyšel parádně a s výsledkem jsem byl velmi spokojený. Spartathlon po třech týdnech jsem chtěl zaběhnout z přípravy na tuto stovku, ale neměl to být větší problém, jelikož podobný scénář jsem si vyzkoušel již loni. Letos jsem chtěl zaběhnout čas pod 30 hodin, což nebyl nijak vysoký cíl a myslel jsem, že tento čas v pohodě dokážu pokořit.

Česká výprava na startu Spartathlonu.
Česká výprava na startu Spartathlonu.

Do Řecka jsme vyráželi v početné skupině s ostatními běžci letadlem z Prahy s přestupem v Bělehradu. Bohužel jsem nebyl ideálně odpočatý a odlétal docela unavený. Nicméně se mi podařilo v letadle i na chvíli usnout a to mi pomohlo. Po příletu jsme odjeli na hotel, tentokrát jsme bydleli přímo v hotelu Fenix, ve kterém probíhá registrace na závod, odkládání balíčků na jednotlivé checkpointy a technická porada. Nemuseli jsme tedy přecházet do jiného hotelu a měli vše vzdálené jen jedno patro výtahem. Únavu z cesty jsme byli vyklusat pár lehkými kilometry podél moře a stejně tak i následující den dopoledne. (Pokračování textu…)

Run Winschoten 2017

Publikováno: Závody, , , 2 komentáře u textu s názvem Run Winschoten 2017

Letos jsem se do třetice všeho dobrého rozhodl opět vyrazit do Winschotenu na moji oblíbenou stovku. Aby taky ne, když nás s Kačenkou sami organizátoři na závod pozvali bez nutnosti platit startovné. Takové pozvání se prostě neodmítá. Při mých minulých účastech se mi podařilo vždy zaběhnout osobák a i tentokrát jsem si chtěl svůj čas alespoň malinko vylepšit. Trať je dokonale rovinatá a běží se 10 okruhů po 10 kilometrech ve vyzdobených ulicích Winschotenu. Již od 24 hodinovky v Kladně jsem svoji přípravu soustředil na tento závod a myslím, že se toto rozhodnutí vyplatilo.

Na procházce ve čtvrtek po příjezdu.
Na procházce ve čtvrtek po příjezdu.

Do Holandska jsme vyrazili autem ve složení Petr Švanda, Jana Šindlerová, já a samozřejmě Kačenka, takže o zábavu bylo postaráno. Vyráželi jsme už ve čtvrtek, abychom měli den před závodem prostor k důkladnému odpočinku. S Kačenkou jsem byl letos ubytovaný u stejné rodiny jako minulý rok a tak jsme měli opět ideální pozici na trati okolo 9 km a k zázemí závodu zkratkou to bylo pouhých 500 metrů. (Pokračování textu…)

Mistrovství ČR v běhu na 24 hodin

Publikováno: Závody, , , Zanechat komentář na Mistrovství ČR v běhu na 24 hodin

Letos bylo rozhodování, jestli tento závod poběžím, velmi náročné. Původně jsem si ho chtěl nechat ujít, ale po nevydařeném Belfastu jsem si říkal, že by bylo dobré si spravit chuť. Pokud bych nestartoval, ochudil bych se o možnost znova obhájit titul mistra ČR v běhu na 24 hodin. A musím se přiznat, že po zisku titulu v běhu na 100 km a ultratrailu jsem si třetí letošní titul moc přál.

Příprava se vedla ve stejném duchu jako před Belfastem, protože si myslím, že probíhala velmi dobře a před závodem jsem byl ve velké pohodě. Proto nebyl důvod cokoli měnit. Pocitově mi ale přišlo, že tentokrát se mi před závodem neběhalo tak dobře a lehce to zadrhávalo. Zdálo se mi, že jsem přípravě ani nevěnoval výraznou pozornost a spíš všemu nechával volnější průběh. Možná to bylo způsobeno i tím, že jsem měl vše v živé paměti a nemusel nad věcmi tolik přemýšlet a vše prováděl spíš již automaticky. (Pokračování textu…)

Mistrovství světa v běhu na 24 hodin v Belfastu

Publikováno: Závody, , , , Zanechat komentář na Mistrovství světa v běhu na 24 hodin v Belfastu

Na závod v severoirském Belfastu jsem se moc těšil, určitě nejvíc ze všech závodů, které jsem kdy běžel. Možná bych to trochu srovnal s mým prvním Spartathlonem, ale tam bylo těšení spojené s velkou nervozitou a strachem, jak to všechno dopadne. Belfastu jsem se ale nebál, velmi jsem si věřil a doufal, že výkon 258 km v Albi na mistrovství Evropy nebyla pouhá náhoda a dokážu ho ještě vylepšit.

Příprava na tento závod začala už na začátku roku a dal jsem do ní úplně všechno, stálo to hodně energie, času, odříkání i peněz. Tento půlrok jsem v tréninku směřoval jen k tomuto závodu a všechny ostatní byly pouze tréninkové. Zpětně si myslím, že jsem nemohl udělat víc. Šlo o reprezentační závod a běžet s těmi nejlepšími na světě v českém reprezentačním dresu je pro mě vždy velkou ctí a zážitkem. Navíc Český tým tvoří výbornou partu a je fajn strávit pár dní v jejich společnosti.

Příprava těsně před závodem byla dost náročná, vše jsem domýšlel už 14 dnů předem, abych na něco nezapomněl, psal seznam věcí, které musím mít s sebou, řešil jídelníček, zjišťoval detailní informace o závodu. Také jsem provedl důkladnou analýzu svých soupeřů ve startovní listině podle jejich osobních rekordů. Zjistil jsem, že jsem přesně na desátém místě a proto jsem si kladl vysoký cíl a chtěl také v první desítce závod dokončit. Velmi dobře jsem také plánoval tempo závodu. Trať v Belfastu se jevila jako naprosto ideální, okruh v parku byl dlouhý 1,652 Km, v téměř nulové nadmořské výšce a předpověď počasí slibovala teploty v rozmezí 10-15 stupňů. (Pokračování textu…)

Salzkotten půlmaraton 2017

Publikováno: Závody, , Zanechat komentář na Salzkotten půlmaraton 2017

Půlmaraton v německém Salzkottenu byl svým způsobem zvláštní a vymykal se mému pravidlu, že cestou na závod nechci trávit delší čas, než jak dlouho poběžím samotný závod. Proto to byl můj první závod v zahraničí, který nebyl ultramaratonem. Důvodem je to, že Bystřice pod Hostýnem má se Salzkottenem partnerství a pozvánka na tento závod byla velmi lákavá a celkem nás z Bystřice a okolí do Salzkottenu vyrazilo okolo 30 běžců.

V květnu jsem běžel ve Valašském Meziříčí Desítku okolo komína, kterou jsem zaběhl skvěle a zlepšil osobní rekord o téměř minutu. Proto jsem pomýšlel na výborný výsledek i v Salzkottenu a hodlal posunout svůj již více než dva roky starý rekord i na půlmaratonu, který jsem chtěl vylepšit minimálně o 7 vteřin, abych se dostal na čas pod 80 minut.

Páteční téměř celodenní cesta proběhla bez větších obtíží, ubytovali jsme se u hostitelské rodiny a šli brzo spát. V sobotu ráno jsem odběhl trénink a cítil jsem se velmi dobře, rychlé úseky jsem běžel velmi uvolněně a přitom rychle. Potom jsme měli naplánovanou prohlídku muzea v nedalekém Paderbornu a následoval piknik v parku. Byl to pro mě velmi náročný den, prakticky celý jsem ho strávil na nohách a večer se cítil jako po nějakém ultramaratonu. (Pokračování textu…)

Závod na 12 hodin ve Stromovce 2017

Publikováno: Závody, , 1 komentář u textu s názvem Závod na 12 hodin ve Stromovce 2017

Dvanáctihodinovka ve Stromovce je moc hezký závod na okruhu dlouhém zhruba 1900 metrů. Tento závod jsem již třikrát běžel a pokaždé se mi ho podařilo vyhrát. A i tentokrát jsem si před závodem velmi věřil a cítil se dobře, takže jsem hodlal počet vítězství rozšířit na čtyři. Závod jsem bral jako velký test před závodem na 24 hodin v irském Belfastu, který se běží prvního července jako mistrovství světa. Chtěl jsem hlavně otestovat jídlo v průběhu závodu a zjistit, jestli budu mít křeče. Zvlášť, když na tento závod většinou dolehne velmi teplé počasí.

Cíl jsem měl tedy hlavně ten, abych se v průběhu závodu cítil dobře a celkově tělo spolehlivě fungovalo. Tři týdny před závodem můj jediný přemožitel Dan Lawson z mistrovství Evropy na 24 hodin dokázal na 12 hodinovce uběhnout lehce přes 152 km. Říkal jsem si, že by bylo hezké se mu vyrovnat a tak jsem si stanovil velmi ambiciózní hranici a říkal jsem si, že pokud uběhnu 150 km, porazím ho i v Belfastu. Poprvé jsem tak v závodě měl pouze virtuálního a nikoli reálného soupeře. A motivace to pro mě byla opravdu veliká. (Pokračování textu…)

Deza desítka okolo komína 2017

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Deza desítka okolo komína 2017

Tento závod jsem původně vůbec nechtěl běžet. Jenže se na něj mezi prvními přihlásili brácha s tatínkem, a když už se do Valašského Meziříčí plánovalo vyrazit, rozhodl jsem se později také přihlásit. Závod se mi příliš nehodil do termínovky, jelikož byl týden po ultratrailu Borák a týden před 12 hodinovkou ve Stromovce. To byl také jeden z důvodů, proč jsem byl domluvený s trenérem, že poběžím pouze tréninkově na 90%. Jenže vloni jsem si tady zaběhl svůj osobní rekord dokonce ve velmi horkém počasí. Proto jsem věděl, že trať je rychlá, tentokrát vyšlo i perfektně počasí a teplota mohla být okolo 18 stupňů pod mrakem. Takže jsem si řekl, že by byla škoda nezkusit opět pokořit osobák a původní domluvu s trenérem jsem se rozhodl výjimečně nedodržet.

Tentokrát jsem chtěl na závod přijet s dostatečnou časovou rezervou, ale to se příliš nepodařilo. Další výrazné asi půl hodinové zpoždění nastalo ve frontě na startovní číslo. Bohužel organizátoři vůbec nestíhali nápor stovek běžců a před registrací se tvořily nekonečné fronty. Když jsem konečně vystál startovní balíček, šel jsem si do auta odložit věci a cítil jsem, jak mám děsně ztuhlé nohy. To nebylo dobré znamení, ale jinak jsem se cítil dobře a věřil jsem si. Následně zbylo už jen trochu času na rozklusání, protažení, zaběhnutí pár rovinek a už jsem se šel postavit na start, který měl 10 minut zpoždění a výstřelu jsme se dočkali přesně ve 12:10. Bylo zajímavé, že mi rozklusání velmi pomohlo a nohy byly na startu jako vyměněné a žádnou ztuhlost jsem již nepociťoval, právě spíše naopak, cítil jsem se naprosto skvěle. To byl další důkaz toho, že bych mohl osobák vylepšit. (Pokračování textu…)

Prvomájový Burky běh Hulín 2017

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Prvomájový Burky běh Hulín 2017

První květnový den jsem se rozhodl strávit závodem v Hulíně. Běžel se tam třetí ročník prvomájového půlmaratonu společně se čtvrtmaratonem. Pro čtvrtmaratonce byla připravená 2 kola po zhruba 5 km a pro půlmaratonce dvojnásobek. Start byl naplánovaný na rozumných 11 hodin a tak byla možnost se dobře vyspat a na závod připravit.

Už při příjezdu do Hulína to vypadalo na velmi krásné počasí, teploměr ukazoval skoro 15 stupňů a svítilo sluníčko. Opravdu vydařený den na závod, i když se jednalo prakticky o skokové oteplení a trochu jsem se bál velkého horka. Naštěstí foukal vcelku příjemný vítr a tak se to dalo zvládnout a ani jsem se v průběhu závodu nijak extrémně nezpotil. (Pokračování textu…)

Půlmaraton Kroměříž 2017

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Půlmaraton Kroměříž 2017

V Kroměříži jsem půlmaraton běžel již v roce 2015, takže jsem věděl, do čeho jdu. Mám rád rovinaté závody a dva okruhy po čtvrtmaratonu jsou ideální. S trenérem jsem byl domluvený, že si zaběhnu pouze tréninkově bez velkého nasazení a to jsem hodlal dodržet. Říkal jsem si, že čas by mohl být okolo 82 až 83 minut.

Po příjezdu do Kroměříže jsem se rychle zaregistroval, převlékl, rozcvičil a šel rozklusat. Trochu jsem se nechal unést, popoběhl dál a málem se nestihl vrátit včas na start závodu, který byl přesně v 10 dopoledne. Podařilo se mi prokličkovat až těsně ke startovní čáře, abych neplýtval čas předbíháním a za pár vteřin zazněl startovní výstřel. (Pokračování textu…)

Mistrovství ČR v běhu na 100 km Plzeň 2017

Publikováno: Závody, , , Zanechat komentář na Mistrovství ČR v běhu na 100 km Plzeň 2017

Závod v Plzni byl můj první letošní důležitý závod a velmi jsem se na něj těšil. Šlo o mistrovství republiky a tak jsem nechtěl nic podcenit. Po velmi úspěšné loňské sezóně i ta letošní měla dobrý úvod. Začala novoročním půlmaratonem v Brně a Hulmenskou desítkou, na kterých jsem se cítil velmi dobře a zaběhl slušné výsledky. Bohužel se ale v cíli této desítky dostavila ukrutná bolet v oblasti pravé kyčle a já nemohl prakticky došlápnout na nohu. Znamenalo to pro mě 3 týdenní tréninkovou pauzu. To byl první zásadní nedostatek při přípravě na tento závod a já pomalu přestával věřit, že v Plzni zaběhnu slušný čas.

Zároveň jsem si po velmi úspěšném roce 2016 uvědomil, že běhání mi docela jde a začal jsem přemýšlet nad způsoby, jak se ještě více výkonnostně posunout. Začal jsem hledat možnosti a shodou okolností mi na soustředění můj trenér Pavel Novák doporučil výživového poradce. A to bylo přesně to, nad čím už jsem chvíli předtím uvažoval. Na začátku roku jsem oslovil Tomáše Soukupa, sportovního výživového poradce a později jsem se s ním setkal a navázali jsme spolupráci. To znamenalo ze dne na den radikálně změnit jídelníček. Mám v těle příliš mnoho tuku a tak bylo nutné držet lehčí dietu, abych se ho zbavil. Kombinaci nového jídelníčku s Pavlovými tréninkovými dávkami nebylo schopné mé tělo akceptovat a často jsem upadal do velké únavy jak v průběhu dne, tak i v tréninku. Porovnal bych to s horskou dráhou, občas jsem měl pocit, že se mi trénovalo dobře, ale spíše převládaly pocity únavy a vleklé krize, z kterých jsem se nedokázal odrazit ode dna. Možná to bylo i tím, že jsem se snažil dodržet kilometráž podle tréninkového plánu i za cenu velmi špatného tempa. Paradoxní ale bylo, že čím horší pocit v tréninku jsem měl, tím více jsem byl přesvědčený, že jídelníček bude fungovat. Ne hned, ale v dlouhodobém horizontu, až si tělo zvykne. Po zranění to byl další důvod, proč jsem v dobrý výsledek v Plzni vůbec nevěřil. Mé tréninky nestály za nic a pocit při nich byl mnohdy přímo katastrofální. (Pokračování textu…)