Salzkotten půlmaraton 2017

Publikováno: Závody, , Zanechat komentář na Salzkotten půlmaraton 2017

Půlmaraton v německém Salzkottenu byl svým způsobem zvláštní a vymykal se mému pravidlu, že cestou na závod nechci trávit delší čas, než jak dlouho poběžím samotný závod. Proto to byl můj první závod v zahraničí, který nebyl ultramaratonem. Důvodem je to, že Bystřice pod Hostýnem má se Salzkottenem partnerství a pozvánka na tento závod byla velmi lákavá a celkem nás z Bystřice a okolí do Salzkottenu vyrazilo okolo 30 běžců.

V květnu jsem běžel ve Valašském Meziříčí Desítku okolo komína, kterou jsem zaběhl skvěle a zlepšil osobní rekord o téměř minutu. Proto jsem pomýšlel na výborný výsledek i v Salzkottenu a hodlal posunout svůj již více než dva roky starý rekord i na půlmaratonu, který jsem chtěl vylepšit minimálně o 7 vteřin, abych se dostal na čas pod 80 minut.

Páteční téměř celodenní cesta proběhla bez větších obtíží, ubytovali jsme se u hostitelské rodiny a šli brzo spát. V sobotu ráno jsem odběhl trénink a cítil jsem se velmi dobře, rychlé úseky jsem běžel velmi uvolněně a přitom rychle. Potom jsme měli naplánovanou prohlídku muzea v nedalekém Paderbornu a následoval piknik v parku. Byl to pro mě velmi náročný den, prakticky celý jsem ho strávil na nohách a večer se cítil jako po nějakém ultramaratonu. (Pokračování textu…)

Závod na 12 hodin ve Stromovce 2017

Publikováno: Závody, , 1 komentář u textu s názvem Závod na 12 hodin ve Stromovce 2017

Dvanáctihodinovka ve Stromovce je moc hezký závod na okruhu dlouhém zhruba 1900 metrů. Tento závod jsem již třikrát běžel a pokaždé se mi ho podařilo vyhrát. A i tentokrát jsem si před závodem velmi věřil a cítil se dobře, takže jsem hodlal počet vítězství rozšířit na čtyři. Závod jsem bral jako velký test před závodem na 24 hodin v irském Belfastu, který se běží prvního července jako mistrovství světa. Chtěl jsem hlavně otestovat jídlo v průběhu závodu a zjistit, jestli budu mít křeče. Zvlášť, když na tento závod většinou dolehne velmi teplé počasí.

Cíl jsem měl tedy hlavně ten, abych se v průběhu závodu cítil dobře a celkově tělo spolehlivě fungovalo. Tři týdny před závodem můj jediný přemožitel Dan Lawson z mistrovství Evropy na 24 hodin dokázal na 12 hodinovce uběhnout lehce přes 152 km. Říkal jsem si, že by bylo hezké se mu vyrovnat a tak jsem si stanovil velmi ambiciózní hranici a říkal jsem si, že pokud uběhnu 150 km, porazím ho i v Belfastu. Poprvé jsem tak v závodě měl pouze virtuálního a nikoli reálného soupeře. A motivace to pro mě byla opravdu veliká. (Pokračování textu…)

Deza desítka okolo komína 2017

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Deza desítka okolo komína 2017

Tento závod jsem původně vůbec nechtěl běžet. Jenže se na něj mezi prvními přihlásili brácha s tatínkem, a když už se do Valašského Meziříčí plánovalo vyrazit, rozhodl jsem se později také přihlásit. Závod se mi příliš nehodil do termínovky, jelikož byl týden po ultratrailu Borák a týden před 12 hodinovkou ve Stromovce. To byl také jeden z důvodů, proč jsem byl domluvený s trenérem, že poběžím pouze tréninkově na 90%. Jenže vloni jsem si tady zaběhl svůj osobní rekord dokonce ve velmi horkém počasí. Proto jsem věděl, že trať je rychlá, tentokrát vyšlo i perfektně počasí a teplota mohla být okolo 18 stupňů pod mrakem. Takže jsem si řekl, že by byla škoda nezkusit opět pokořit osobák a původní domluvu s trenérem jsem se rozhodl výjimečně nedodržet.

Tentokrát jsem chtěl na závod přijet s dostatečnou časovou rezervou, ale to se příliš nepodařilo. Další výrazné asi půl hodinové zpoždění nastalo ve frontě na startovní číslo. Bohužel organizátoři vůbec nestíhali nápor stovek běžců a před registrací se tvořily nekonečné fronty. Když jsem konečně vystál startovní balíček, šel jsem si do auta odložit věci a cítil jsem, jak mám děsně ztuhlé nohy. To nebylo dobré znamení, ale jinak jsem se cítil dobře a věřil jsem si. Následně zbylo už jen trochu času na rozklusání, protažení, zaběhnutí pár rovinek a už jsem se šel postavit na start, který měl 10 minut zpoždění a výstřelu jsme se dočkali přesně ve 12:10. Bylo zajímavé, že mi rozklusání velmi pomohlo a nohy byly na startu jako vyměněné a žádnou ztuhlost jsem již nepociťoval, právě spíše naopak, cítil jsem se naprosto skvěle. To byl další důkaz toho, že bych mohl osobák vylepšit. (Pokračování textu…)

Prvomájový Burky běh Hulín 2017

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Prvomájový Burky běh Hulín 2017

První květnový den jsem se rozhodl strávit závodem v Hulíně. Běžel se tam třetí ročník prvomájového půlmaratonu společně se čtvrtmaratonem. Pro čtvrtmaratonce byla připravená 2 kola po zhruba 5 km a pro půlmaratonce dvojnásobek. Start byl naplánovaný na rozumných 11 hodin a tak byla možnost se dobře vyspat a na závod připravit.

Už při příjezdu do Hulína to vypadalo na velmi krásné počasí, teploměr ukazoval skoro 15 stupňů a svítilo sluníčko. Opravdu vydařený den na závod, i když se jednalo prakticky o skokové oteplení a trochu jsem se bál velkého horka. Naštěstí foukal vcelku příjemný vítr a tak se to dalo zvládnout a ani jsem se v průběhu závodu nijak extrémně nezpotil. (Pokračování textu…)

Půlmaraton Kroměříž 2017

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Půlmaraton Kroměříž 2017

V Kroměříži jsem půlmaraton běžel již v roce 2015, takže jsem věděl, do čeho jdu. Mám rád rovinaté závody a dva okruhy po čtvrtmaratonu jsou ideální. S trenérem jsem byl domluvený, že si zaběhnu pouze tréninkově bez velkého nasazení a to jsem hodlal dodržet. Říkal jsem si, že čas by mohl být okolo 82 až 83 minut.

Po příjezdu do Kroměříže jsem se rychle zaregistroval, převlékl, rozcvičil a šel rozklusat. Trochu jsem se nechal unést, popoběhl dál a málem se nestihl vrátit včas na start závodu, který byl přesně v 10 dopoledne. Podařilo se mi prokličkovat až těsně ke startovní čáře, abych neplýtval čas předbíháním a za pár vteřin zazněl startovní výstřel. (Pokračování textu…)

Mistrovství ČR v běhu na 100 km Plzeň 2017

Publikováno: Závody, , , Zanechat komentář na Mistrovství ČR v běhu na 100 km Plzeň 2017

Závod v Plzni byl můj první letošní důležitý závod a velmi jsem se na něj těšil. Šlo o mistrovství republiky a tak jsem nechtěl nic podcenit. Po velmi úspěšné loňské sezóně i ta letošní měla dobrý úvod. Začala novoročním půlmaratonem v Brně a Hulmenskou desítkou, na kterých jsem se cítil velmi dobře a zaběhl slušné výsledky. Bohužel se ale v cíli této desítky dostavila ukrutná bolet v oblasti pravé kyčle a já nemohl prakticky došlápnout na nohu. Znamenalo to pro mě 3 týdenní tréninkovou pauzu. To byl první zásadní nedostatek při přípravě na tento závod a já pomalu přestával věřit, že v Plzni zaběhnu slušný čas.

Zároveň jsem si po velmi úspěšném roce 2016 uvědomil, že běhání mi docela jde a začal jsem přemýšlet nad způsoby, jak se ještě více výkonnostně posunout. Začal jsem hledat možnosti a shodou okolností mi na soustředění můj trenér Pavel Novák doporučil výživového poradce. A to bylo přesně to, nad čím už jsem chvíli předtím uvažoval. Na začátku roku jsem oslovil Tomáše Soukupa, sportovního výživového poradce a později jsem se s ním setkal a navázali jsme spolupráci. To znamenalo ze dne na den radikálně změnit jídelníček. Mám v těle příliš mnoho tuku a tak bylo nutné držet lehčí dietu, abych se ho zbavil. Kombinaci nového jídelníčku s Pavlovými tréninkovými dávkami nebylo schopné mé tělo akceptovat a často jsem upadal do velké únavy jak v průběhu dne, tak i v tréninku. Porovnal bych to s horskou dráhou, občas jsem měl pocit, že se mi trénovalo dobře, ale spíše převládaly pocity únavy a vleklé krize, z kterých jsem se nedokázal odrazit ode dna. Možná to bylo i tím, že jsem se snažil dodržet kilometráž podle tréninkového plánu i za cenu velmi špatného tempa. Paradoxní ale bylo, že čím horší pocit v tréninku jsem měl, tím více jsem byl přesvědčený, že jídelníček bude fungovat. Ne hned, ale v dlouhodobém horizontu, až si tělo zvykne. Po zranění to byl další důvod, proč jsem v dobrý výsledek v Plzni vůbec nevěřil. Mé tréninky nestály za nic a pocit při nich byl mnohdy přímo katastrofální. (Pokračování textu…)

Rohálovská desítka 2017

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Rohálovská desítka 2017

Rohálovskou desítku jsem letos běžel už popáté. Je to takový můj první závod sezóny, kdy vždy porovnávám svůj čas oproti loňsku a podle toho odhaduji svoji aktuální formu. Letos to ovšem mělo menší háček. Po Hulmenské desítce přesně 5 týdnů před tímto závodem jsem si způsobil zranění a to bohužel znamenalo nedobrovolnou třítýdenní pauzu od běhání. Na trénink pak zbývaly pouhé 2 týdny a ty zdaleka nepředstavovaly ideální přípravu. Sice jsem byl odpočinutý, ale nemohl jsem od závodu čekat nějaké zázračné výsledky. Zvlášť když jsem se ještě necítil úplně v pořádku a stále jsem při běhu cítil malou bolest. (Pokračování textu…)

Hulmenská desítka 2017

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na Hulmenská desítka 2017

Hulín je jen pár kilometrů a tak jsem se rozhodl si Hulmenskou desítku tréninkově zaběhnout. Neměl jsem od závodu žádná očekávání, jelikož jsem ho běžel po dvou dnech od testu laktátové křivky. V každém případě jsem se na startu cítil docela v pohodě a byl relativně dobře připravený. Bál jsem se jen počasí, aby nebyla příliš velká zima, ale to se nepotvrdilo. Byly příjemné zhruba -3 stupně, bezvětří a svítilo sluníčko. Pocitově tedy bylo velmi příjemně.

Závod odstartoval v 10 hodin a spolu s dalšími 98 závodníky jsem se vydal na obrátkovou trať z Hulína směrem na Pravčice. Vůbec mě nenapadlo se zaměřit na svoje pořadí, protože podle loňských výsledků jsem v cíli očekával pořadí okolo dvacátého místa. Vyběhl jsem vcelku rozumným tempem a po zhruba 2 km jsem se bohužel ocitl osamocený a toto vytrvalo až do cíle. Proto jsem neměl motivaci se příliš snažit. Při obrátce jsem si ale odpočítal, na kolikátém místě běžím a zjištění, že jsem na 6 místě mě povzbudila. Říkal jsem si, že bych teoreticky mohl být třeba i třetí v kategorii. A tak jsem se začal snažit a šestý kilometr byl nejrychlejším v průběhu celého závodu. Ale bylo to způsobeno i tím, že tato část byla lehce z kopce. Bohužel závodník přede mnou měl velký náskok a nebylo v mých silách ho dotáhnout. V závěru jsem se tak raději soustředil na svá záda a kontroloval si odstup na závodníka za mnou. (Pokračování textu…)

MrázLéčí novoroční půlmaraton

Publikováno: Závody, Zanechat komentář na MrázLéčí novoroční půlmaraton

Vloni jsem na Nový rok běžel Tuřanský novoroční půlmaraton a letos jsem ho plánoval opět. Nemile mě ale překvapila den předem informace, že je závod zrušený. Nechtěl jsem měnit tréninkový plán a tak jsem objevil alternativu v podobě závodu, který vznikl kvůli zrušení tuřanského půlmaratonu. Když jsem dorazil do Nového Lískovce, překvapilo mě, že prezentace probíhala v rodinném domku, který ovšem obsahoval ne příliš běžné vybavení domácnosti – polárium (www.MrazLeci.cz). Díky tomu bylo o závodníky velmi dobře postaráno, k dispozici byla šatna, sprcha i záchod.

Na závod přijelo okolo 20 lidí a tak před závodem panovala až téměř rodinná atmosféra. Alespoň mi připadalo, že se všichni znají a jsou z Brna. A jak jsem brzo zjistil, mojí hlavní nevýhodou tak byla neznalost tratě. Při jejím popisu před startem jsem se vůbec nechytal a bylo tedy pro mě nutností běžet v závěsu za někým, kdo bude vědět kudy vede trasa závodu. (Pokračování textu…)

Mistrovstí světa na 100 km ve španělském Los Alcazares

Publikováno: Závody, , , , Zanechat komentář na Mistrovstí světa na 100 km ve španělském Los Alcazares

MS ve Španělsku pro mě byl poslední závod letošní náročné sezóny. Poslední 3 měsíce jsem žil prakticky v permanentní nervozitě, protože jsem měl téměř celou dobu před nějakým důležitým závodem. Tato skutečnost na mě působila velmi negativně a způsobovala značnou psychickou únavu. Začalo to stovkou ve Winschotenu, pokračovalo Spartathlonem a 24 hodinovkou ve Francii a vyvrcholilo právě stovkou ve Španělsku. Těšil jsem se, až to všechno skončí a pořádně si odpočinu. Odpočinek byl mojí velkou motivací v tréninku před tímto závodem, protože jsem věděl, že i když se při závodu pořádně zničím, nebude to až tolik vadit. A nejen proto jsem byl připravený na trati nechat všechno. Byl to také můj již třetí reprezentační závod, takže jsem v tom nebyl tak úplně sám a běžel jsem i za tým.

V 5 týdnech mezi 24 hodinovkou ve Francii a tímto závodem jsem měl prakticky pouze jeden tréninkový týden, pak už jen následoval odpočinek před závodem. Příprava tak nebyla úplně ideální a chtělo by to delší dobu na trénink, abych dokázal důkladně vyladit formu a podat co možná nejlepší výsledek. (Pokračování textu…)