Myslím si, že účast na mistrovství světa by se neměla odmítat. A to ani tehdy, když člověk není v úplně ideální kondici. Alespoň takový je můj pohled patriota na tuto záležitost.
Letos to na mě přesně pasuje a musím přiznat, že nejsem v nejlepší kondici a běžecky se trápím. Limit jsem měl zaběhlý z loňské Plzně, takže nic nebránilo mé účasti. Opět jsem chtěl hrdě obléknout národní reprezentační dres a postavit se na start.
Z letošní Plzně vím, že dokážu zaběhnout pod 8 hodin, ale od té doby jsem se již trochu rozběhal a v tréninzích se cítil lépe i při rychlejším tempu. Ale zase jsem očekával vyšší teplotu a tak jsem si při plánování tempa a odhadu výsledného času stanovil opět cílový čas 8 hodin. Věřil jsem si, že tento čas musím bez větších potíží zaběhnout. A pokud by vše sedlo, mohl jsem určitě pomýšlet i na lepší výsledek. Nad 8 hodin jsem běžel naposledy v Číně v roce 2018 díky nulové aklimatizaci a přepálenému tempu. Další byl nepovedený závod v Plzni v témže roce, kdy jsem ze své mladické nerozvážnosti krátkodobě vyměnil trenéra. Další čas nad 8 hodin byl až v roce 2015, kdy jsem teprve začínal běhat. Přece se nemůžu běžecky vrátit o 7 let zpět, myslel jsem si! (Pokračování textu…)
