Štítek: trénink

První polovinu posledního měsíce v roce 2019 jsem ještě poklusával, ale v té druhé jsem již začal běhat i nějaké tempové tréninky. Velmi příjemně mě překvapilo, že i přes dvouměsíční klusání mi nedělají problém tempa pod 4 min/km a mám pocit, jako bych rychlost vůbec neztratil. Bohužel kvůli pracovním povinnostem i o Vánocích jsem toho nenaběhal tolik, kolik bych si představoval, ale to se zkrátka nedá nic dělat. Horší je, že mě těsně před koncem roku bez jakékoli příčiny začalo bolet koleno a tak přelom roku znamenal pouze pomalé udržovací klusání v závislosti na tom, co mi koleno dovolilo.

Celkově jsem v prosinci naběhal průměrných 507 km. Vyhlídky na leden bohužel nejsou kvůli zlobivému kolenu vůbec růžové, ale věřím, že bolest brzy odezní a já se opět naplno vrhnu do tréninku.

MS v běhu na 24 hodin na konci října bylo mým posledním závodem letošní sezóny. Následovalo období odpočinku, ale úplné volno od běhání jsem si dal pouze jeden týden. Potom následovaly 2 týdny, kdy jsem začal pomalinku běhat, ale bez předepsaného tréninku a jen tak, jak jsem měl chuť a čas. Poslední 2 listopadové týdny jsem již začal běhat podle tréninků od Pavla, ale nebyly to žádné závratné objemy ani intenzity. Zatím stále prakticky jen klušu a rozbíhám se. Pravdou je, že mi to moc nejde a po pauze bude chvíli trvat, než se rozumně rozběhám.

Celkem jsem v listopadu naběhal pouhých 291 km, což je v letošním roce nejméně, ale věřím, že prosinec již bude objemem i intenzitou lepší.

Říjen byl závěrečným měsícem mojí letošní běžecké sezóny. Běhal jsem jako nikdy dřív, někdy vstával ve 4 ráno a některé víkendové dny odběhal i tři fáze. Hlavní třítýdenní tréninkový blok ještě částečně zasahoval do září, ale měl 216, 273 a 205 km. Snažil jsem se nabíhat hlavně pomalé pohodové kilometry v tempu nad 5 min/km. Celá tato příprava měla vyvrcholení poslední říjnový víkend ve francouzském Albi, kde se konalo mistrovství světa v běhu na 24 hodin. Zde se mi běželo naprosto parádně a výkonem 265,646 km jsem o 2,5 km vylepšil český rekord na této trati. Tím jsem uzavřel sezónu 2019 a vrhl se na zasloužený odpočinek.

Celkem jsem v říjnu naběhal rekordních 882 km, velkou měrou k tomu pomohl i 24 hodinový závod.

V září jsem finišoval přípravu na relativně důležitou stovku v Holandském Winschotenu v polovině měsíce. Zde se mi podařilo vylepšit osobák o více než 10 minut a s výsledkem jsem velmi spokojený. Po závodě jsem ale neodpočíval příliš dlouho a vrhl se do přípravy na MS na 24 hodin, které se koná na konci října. Snažím se hltat kilometry v pomalém tempu, ale zatím mi to nejde, vždy mám tendenci zrychlovat. Poslední týden v září jsem zvládl naběhat 216 km a tím to nekončí, do MS zbývají poslední 4 týdny, takže vrchol přípravy teprve přijde.

Celkově jsem v září naběhal 576 km, což není nijak závratné číslo ve srovnání s předchozími roky, ale to je díky tomu, že jsem letos vynechal Spartathlon.

Srpen byl ve znamení trailových závodů. Zaběhl jsem si Hostýnskou osmu a po 14 dnech Běh na Svatý Hostýn. Hlavně Osma byla velmi úspěšná, ale zároveň dosti náročná a vzpamatovával jsem se po ní snad 14 dnů. A nejen díky únavě, ale také i díky horku jsem tolik nehrotil tempo a běhal si tak nějak víc na pohodu. Vliv na to má také plánovaná účast na říjnové 24 hodinovce, kde ani tolik nebudu rychlost potřebovat. Aktuálně se ale chystám na stovku ve Winschotenu, která bude startovat v polovině září.

Celkově jsem v srpnu naběhal slabších 490 km v průměrném tempu 4:55 min/km, ale to bylo způsobeno trailovým běháním a zpomalením klusů. Celkově jsem se cítil dobře a to je hlavní.

Na začátku měsíce jsem lehce odpočíval po šesti hodinovce, kterou jsem běžel poslední červnovou sobotu a následně se připravoval na Hostýnskou Osmu. Jako trénink jsem si zaběhl Slavkovský poutní běh, kde se mi běželo velmi dobře. V polovině měsíce jsem dostal příležitost startovat na vyprodané 24 hodinovce v Kladně, která se konala poslední červencovou sobotu. Tuto nabídku jsem využil a snažil se během pár dnů vyladit formu. Bohužel závod se nepovedl podle představ a kvalifikace na mistrovství světa se nezdařila.

Celkově jsem v červenci naběhal 498 km a pár tréninků jsem absolvoval také v Hostýnských vrších. Dalším závodem bude Hostýnská Osma, na kterou mám letos v kopcích naběháno mnohem více kilometrů než vloni, tak snad se příprava vyplatí a závod dobře dopadne.

V červnu opět naplno pokračovala běžecká sezóna a odběhal jsem hned 3 závody. Na začátku měsíce maraton v Salzkottenu, následující víkend Běh Bystřicí pod Hostýnem a poslední červnovou sobotu jsem si zajel na Slovensko na šestihodinovku v Šamoríně. Dalo by se říct, že všechny závody dopadly dobře, ale kromě nich jsem prožíval běžeckou krizi, hodně jsem se trápil, vůbec se mi neběhalo dobře a zejména rychlé tréninky neprobíhaly podle představ. A to i přesto, že jsem rychlých tréninků měl jen poskrovnu. Většina tréninků byla spíše pomalých klusacích, abych dobře odpočinul před a nebo po závodech. Předpokládám, že za to mohly hlavně vysoké teploty v průběhu prakticky celého měsíce. Už si ale začínám na tropy zvykat a situace se lepší.

Celkově jsem v červnu uběhl 516 km v průměrném tempu 4:36 min/km, což není nijak oslnivé, ale 2 tréninky jsem odběhal také v Hostýnských vrších, což průměru hodně uškodilo.

Květen byl po předchozím delším tréninkovém období trochu netradiční. Naplno začala běžecká sezóna a tak by se dalo jednoduše říct, že tento měsíc byl téměř výhradně měsícem závodním. Hned na Prvního máje jsem běžel čtvrtmaraton v Hulíně, pár dnů později Pražský Runczech maraton, kde jsem výrazně vylepšil osobák o více než 3 minuty. A aby toho nebylo málo, po 6 dnech následoval ultratrail Borák. A druhého června pak maraton v Německém Salzkottenu, ale to je již otázka dalšího měsíce. Takže jsem šel ze závodu do závodu a mezitím jsem spíše odpočíval a mnoho toho nenatrénoval. I proto byla kilometráž tentokrát nižší.

Celkově jsem v květnu naběhal slabších 452 km v průměrném tempu 4:31 min/km. Ani tempo není nikterak oslnivé, ale jednou jsem potrénoval také v Hostýnských horách a lehce zvlněný Borák taky průměr malinko pokazil.

Duben byl hodně divný měsíc a příliš jsem toho nenaběhal. První týden jsem spíše odpočíval před důležitým závodem, kterým byla stovka v Plzni. Tam se mi podařilo vyhrát a získat titul mistra ČR. Následně jsem odletěl na týdenní mini dovolenou do USA, kde jsem vůbec neběhal. Po návratu domů v polovině měsíce jsem se začal rozběhávat, ale šlo to neuvěřitelně ztuha a všechno mě bolelo. Sice jsem dokázal běhat rozumnou rychlostí, ale pocitově to byla jedna velká tragédie. Trvalo to mnoho dnů, než se můj stav začal lepšit a běhání se opět dostalo do normálního stavu. Nicméně i tak mě začalo bolet koleno a trochu s ním teď zápasím. Vzhledem k tomu, že mě v květnu čeká pražský Runczech maraton a následující víkend Borák, tak spíš už jen odpočívám a snažím se udržovat formu.

Celkově jsem naběhal 473 km v průměrném tempu 4:34 min/km. Tempo není nikterak vysoké, ale jednou jsem zaběhl i do Hostýnských vrchů a to mi malinko pokazilo průměr.

Březen opět pokračoval v duchu vysoké kilometráže i intenzity. Týdenní kilometráž byla 192, 191, 204, 147 a 99 km. Posledních 14 dnů jsem šel již s kilometráží dolů a začal odpočívat a ladit na stovku v Plzni, která se koná první dubnovou sobotu. Velmi kvalitně se mi podařilo zamakat na prodlouženém víkendu v maďarských termálech, kde byly výborné běžecké podmínky, relativně teplo, cyklostezky a rovina. V průběhu 3 dnů v 6 fázích jsem tam naběhal 130 km v průměrném tempu 4:12 min/km. S březnovým tréninkem jsem maximálně spokojený a teď již zbývá jen pořádně odpočívat a doufat, že v Plzni budu mít dobrý den a závod mi sedne.

Celkově jsem v březnu naběhal 744 km v průměrném tempu 4:22 min/km. Nikdy jsem v průběhu jednoho měsíce nenaběhal tolik kilometrů a svůj osobák jsem překonal o 66 km. Příprava je to velmi slušná a forma šla rozhodně nahoru.